Tokio - Škody způsobené rekordně silným zemětřesením a obří přílivovou vlnou v severovýchodním Japonsku se budou pohybovat mezi 16 a 25 biliony jenů, tedy 185 až 308 miliardami dolarů (3,2-až 5,3 bilionu Kč). V dnešním odhadu to uvedla japonská vláda.
Představuje to až pět procent ročního výkonu japonské ekonomiky a půjde o nejnákladnější přírodní katastrofu v historii.
Odhad pokrývá škody na dopravní a další infrastruktuře, domech a továrnách. Nezapočítává však ekonomické ztráty v důsledku výpadků a odstavování elektrické energie ani náklady vznikající havárií na jaderné elektrárně Fukušima. Netýká se ani ztrát na finančních trzích a dopadů na ekonomickou důvěru a aktivitu v zemi.
Očekávají se i dopady na finanční trhy
Vládní odhad maxima škod je podstatně vyšší než jiné předpovědi. Světová banka v pondělí sdělila, že škody mohou dosáhnout 235 miliard dolarů a americká banka Goldmax Sachs odhadla škody až na 200 miliard dolarů.
Ředitel odboru makroekonomických analýz Úřadu vlády Fumihira Nišizaku novinářům k odhadu sdělil, že jej obestírají značné nejistoty. Vláda v dnešní zprávě poukázala na negativní dopady katastrofy na finanční a komoditní trhy a na ostatní světové ekonomiky.
Předešlé velké zemětřesení v Japonsku, které v roce 1995 zasáhlo průmyslovou oblast kolem přístavu Kóbe, způsobilo škody kolem 100 miliard dolarů. Tehdy také šlo o nejnákladnější přírodní katastrofa v dějinách.
Bude nedostatek elektřiny
Japonsko v pátek 11. března zasáhlo zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály, které spolu s mohutnou přívalovou vlnou cunami zničilo stovky kilometrů dlouhý pás severovýchodního pobřeží ostrova Honšú. Následkem jsou tisíce mrtvých a pohřešovaných, trosky zřícených domů, zničená infrastruktura, nedostatek potravin, pohonných hmot a odpojování elektrického proudu. Katastrofa poškodila jadernou elektrárnu Fukušima 1, z níž nyní uniká radiace, která ohrožuje okolí.
Kvůli škodám a výpadkům proudu nadále zůstává v oblasti zavřena řada továren. To poznamenává kvůli výpadkům dodávek materiálů a komponentů nejen japonský průmysl,. ale i řadu zahraničních firem, zejména v oboru vyspělých technologií.
Výpadky dodávek výrazně poškozují japonské automobilky. Největší z nich Toyota má nejméně do víkendu zavřeno všech 12 montážních závodů v zemi, čímž přijde o 140 000 vyrobených automobilů. Firma dnes oznámila, že kvůli výpadku dodávek odloží plánované dubnové uvedení minivanu hybridního modelu Prius.
Ekonomové předpokládají, že dopady na ekonomický růst budou dočasné, protože Japonsko čeká největší rekonstrukce od poválečného období. Největším rizikem v tom podle nich bude nedostatek energie. Elektrárenská společnost Tokyo Electric Power (TEPCO), která obsluhuje Tokio a přilehlé oblasti se čtyřicetiprocentním podílem na japonské ekonomice, ztratila zhruba 20 procent svých produkčních kapacit. Podle ekonomů bude vzhledem k problémům jejích jaderných elektráren jen stěží schopna uspokojit zvýšenou letní poptávku.
Vláda ještě nerozhodla, jak bude rekonstrukci financovat. Analytici předpokládají, že rekonstrukční úsilí si vyžádá více než deset bilionů jenů a nutné budou nové rozsáhlé výpůjčky. Japonský veřejný dluh přitom již přesahuje dvojnásobek ročního výkonu ekonomiky a je nejvyšší v celém rozvinutém světě.
