Holešov - Občanská sdružení v Holešově na Kroměřížsku dnes oficiálně předají petici proti umístění továrny Mitas v tamní strategické průmyslové zóně (SPZ). Podle nich totiž ohrožuje sousední zdroje pitné vody pro 28 tisíc obyvatel města a desítek sousedních obcí.

Deníku Aktuálně.cz to v pátek ráno potvrdil Zdeněk Krajcar, předseda občanského sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko.

"Petice byla zahájena 18. února a ukončena 18. května, trvala tedy tři měsíce a podepsalo ji přes 2100 lidí," řekl Krajcar. Na organizaci petice se podílelo také místní občanské sdružení Ohnica.

Rozvoj salámovou metodou

Dokument adresovali iniciátoři hejtmanovi Zlínského kraje Stanislavu Mišákovi, starostovi Holešova Zdeňku Janalíkovi a krajským i městským zastupitelům.

"Vznik SPZ umožnila změna územního plánu města Holešov, která byla zastupiteli Holešova zpočátku odmítána. Rozhodující vliv na změnu jejich stanoviska měly sliby vedení Zlínského kraje, které v prostoru průmyslové zóny garantovaly pouze tzv. ,lehkou výrobu'," píše se v textu petice, který má deník k dispozici. Tou Mitas, který chce v zóně lisovat pneumatiky k traktorům, podle organizátorů petice rozhodně není.

Podle autorů a signatářů petice krajští politici salámovou metodou na jedné straně zónu proti původnímu plánu rozšiřují, zatímco stejným způsobem na druhé straně ustupují od původních slibů.

Průmysl na krajském, zeleň na privátním, práce žádná

Nový územní plán Holešova tak na základě požadavku vlastníka zóny, tedy Zlínského kraje, navrhuje její rozšíření o 50 hektarů výrobní plochy a komerční a občanské vybavenosti. Tím podle signatářů petice ubude území, na kterém měla vzniknout zeleň jako kompenzační opatření. Územní plán s ní tak nadále počítá vesměs jen na okolních soukromých pozemcích.

"Pro občany to prakticky znamená, že souvislé ochranné zelené pásy nejspíše nevzniknou ani v blízkých desetiletích!" píší autoři petice a územní plán to i přiznává.

Zóna ale zatím neplní to hlavní, kvůli čemu vznikla a kvůli čemu do ní kraj investoval přes 325 milionů a stát přes miliardu korun. Zaberou všichni dosud ohlášení zájemci jen 5,5 % z celkové plochy 360 hektarů. A to navíc způsobem, jaký autoři petice označují za "absurdní."

"Současná strategie obsazování zóny totiž ke snižování nezaměstnanosti v regionu nevede, ale pouze ji konzervuje. Do zóny dosud míří výhradně jen firmy z nejbližšího okolí. Například u firmy Pokart je v dokumentaci ve zjišťovacím řízení jasně uvedeno, že nová pracovní místa nevytvoří," tvrdí Krajcar.

Zóna už čelí trestnímu oznámení

Rozlohou 360 hektarů je holešovská zóna skoro stejně velká jako vnitřní město Holešov. | Foto: Aktuálně.cz

Ke dvěma holešovským občanským sdružením, která proti nenápadné invazi zóny do životního prostředí města protestují, se navíc podle informací deníku Aktuáně.cz přidalo další, které založil tamní hydrogeolog Zdeněk Vacek, který na provoz Mitasu vydal před časem jasně negativní posudek.

Sdružení také před koncem března podala trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu ohrožení životního prostředí. Podala je spolu s holešovským zastupitelem Josefem Bartoškem a využili při tom služeb další tamní zastupitelky, právničky Jarmily Pokorné.

"Myslím, že došlo k porušení ustanovení takzvaného vodního zákona. Ta totiž zakazují provádět činnosti, které poškozují, nebo i jenom ohrožují vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje," řekla tehdy deníku Pokorná.

Správce zóny, firma Industry Servis ZK vlastněná krajem, ale tvrdí, že sliby týkající se životního prostředí dodržuje a že doba, kdy investoři v zónách zabírali stovky hektarů, je pryč. Tím, že se zóna bude obsazovat malými firmami, bude prý pestřejší a tím i odolnější proti cyklickým výkyvům, jakým byla odeznívající krize.