Boom stavební výroby tak nesvědčí jenom přímo stavebním firmám nebo poskytovatelům hypotečních úvěrů, ale také dodavatelům surovin.
Jenom za poslední čtyři měsíce tuzemské i zahraniční firmy oznámily osm nových míst, kde se připravuje těžba štěrkopísků. A to často k malé radosti místních radnic a obyvatel, kteří sepisují petice, pořádají referenda nebo se rovnou obracejí na soud.
Na silnice a továrny
Nová těžba štěrkopísku se tak připravuje v Chropyni na Kroměřížku, Křenku na Mělnicku, Liboši na Olomoucku nebo v Dolním Benešově na severu Moravy.
Infobox
STAVEBNICTVÍ NA VZESTUPU
Stavební firmy uzavřely ve třetím čtvrtletí 24 835 stavebních zakázek v celkové hodnotě 81,1 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 3,4 procenta.
Stavebním firmám narostl počet zakázek u nebytových budov výrobních a inženýrských staveb. Zvýšení hodnoty nově uzavřených zakázek u nebytových budov výrobních o 45,8 procenta ovlivnilo uzavření finančně nákladných zakázek na výstavbu výrobních závodů, hal a servisů.
"Trendem je boom výstavby továren, kanceláří a center služeb," komentoval výsledky analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Kanceláře a centra služeb se podle něj týkají hlavně větších měst v čele s Prahou, Brnem a Ostravou, kde si takto nová regionální sídla postavily špičkové světové firmy jako je DHL nebo Sun Microsystems. Nové evropské centrum pro podporu mobilních technologií má v Praze i Microsoft.
Meziroční pokles ČSÚ naopak zaznamenal u vodohospodářských staveb, nebytových budov nevýrobních a bytových budov. Pokles hodnoty nově uzavřených zakázek u vodohospodářských staveb o 29,9 procenta vyplývá ze skutečnosti, že většina operativních protipovodňových opatření již byla postavena a další rozsáhlejší akce jsou dosud v přípravě.
U bytové výstavby nastal pokles o necelé procento.
Jenom v Chropyni na ložisku sever tak chce firma Štěrkovny Olomouc ročně vytěžit tři sta padesát tisíc tun štěrkopísků ročně po dobu šestnácti let. A vytěžená surovina se využije především při výstavbě nových silnic a průmyslových areálů v regionu.
"Předpokládáme využití štěrkopísku do betonových směsí pro stavby jako jsou rychlostní komunikace a stavby v připravovaných průmyslových zónách v regionu Kroměříž Přerov- Hulín," uvedla firma v oznámení úřadům.
V Křenku na Mělnicku se plánuje těžba dvě stě tisíc tun, v Liboši tři sta až čtyři sta tisíc tun štěrkopísků.
Dolní Benešov nyní řeší otázku, zda se defintivně ukončí těžba ve stávající prostoru nebo se naopak začnou těžit další zásoby velmi bohaté zásoby suroviny na nových ložiscích.
Zatím konečné stanovisko nepadlo, úřady ale chtějí, aby těžařská firma provedla měření úniku škodlivých látek do ovzduší, zhodnotil se statický stav včetně dvou kostelů v Dolním Benešově a Zábřehu a vypracovaly se studie týkající se možného poklesu hladiny spodních vod.
Lidé píšou petice
Lidé ani obce navíc záměry firem těžit štěrkopísek nevítají. A to jak kvůli samotné těžbě, tak proto, že mají obavy ze zvýšené dopravy nebo ohrožení statiky domů.
Asi pět set lidí z obce Olšany u Prostějova tak podepsalo petici, ve které protestují proti plánovanému zahájení těžby v katastru obce.
Podobně lidé protestují proti těžbě na Olomoucku. V obci Hvozdeček chce totiž švýcarská společnost Agir AG těžit vápenec a v katastru obcí Lutín a Lubenice právě štěrkopísek.
K lidem z obcí, kteří sepsali petice, se přidali také místní zastupitelé. "Nesouhlasíme s tím. Těžbou by se narušil stav pitné vody, statika domů, zároveň by se tu zvýšila dopravní zátěž," uvedl v Olomouckém deníku starosta Lutína Antonín Bábek.
Švýcarská firma by měla pětadvacetihektarovou plochu těžit 22 let a po vytěžení by tam vznikla vodní plocha o rozloze 16 hektarů.
Někde už lidé těžbě zabránili. Obyvatelé Keblic na Litoměřicku tak odmítli těžbu v místním referendu.
Terezínští zastupitelé zase jednohlasně nesouhlasili se záměrem firmy Posidonia ze Zlatých Hor na Jesenicku těžit štěrkopísek v lokalitě nedalekého pietního místa na Ohři. V listopadu 1944 tam nacisté vysypali do řeky popel 22 tisíc zavražděných vězňů.
Město Dolní Bousov a sousední obec Rohatsko na Mladoboleslavsku zase podaly žalobu na Český báňský úřad kvůli povolení k otevření nové pískovny.
Vzorové lomy
Obce ani obyvatele nepřesvědčí ani to, že firmy přispívají do obecních rozpočtů a vytěžené plochy jsou často využívanými rekreačními místy.
Těžební unie, která sdružuje dvacet jedna firem zabývajících se těžbou štěrkopísků, dokonce začala udělovat ocenění pod názvem Zelený most. Ta je určena pro firmy, které se nejlíp vypořádají s rekultivací vytěžených lomů a dalších těžebních míst.
Cenu získaly lomy patřící společnosti Českomoravský cement. Sanace Růženina lomu v Brně - Maloměřicích trvala čtyři roky a vyžádala si zhruba 4 mil. korun. Podobně nákladná byla také rekultivace lomu Čebín - Dálky, která trvala dva roky.
Podle statistik Českého báňského úřadu je v Česku nyní přes 140 dobývacích prostorů, kde se štěrkopísek těží.
Jenom na Litoměřicku se tak ročně vytěží kolem jednoho miliono metrů krychlových štěrkopísku. A podle studie, kterou si nechal zpracovat Ústecký kraj, dojde v období 2008 2010 k vyčerpání některých ložisek a budou se msuet otevřít nové.
