Firmy mají trik, jak obejít zákoník práce. Přijde změna

Petr Kučera Petr Kučera
29. 3. 2012 6:00
Místo nezávislých soudů mohou pracovní spory řešit rozhodci řídící se vlastními pravidly
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Zaměstnavatelé čím dál častěji využívají nový trik, který z případných pracovních sporů vyloučí soudy. Za určitých okolností tak lze snadno obejít zákoník práce i další platné zákony.

Součástí pracovní smlouvy se totiž mnohdy stávají takzvané rozhodčí doložky. Ty stanoví, že případné spory mezi pracovníkem a firmou neřeší běžný soud, ale soukromý rozhodce.

Výběr rozhodců přitom může být podle doložky plně v rukou zaměstnavatelů, navíc někteří rozhodci nemusí respektovat zákoník práce ani procesní normy jako občanský soudní řád.

Opoziční ČSSD chce nyní napravit chybu, kterou v roce 2006 při schvalování současného zákoníku práce sama způsobila.

Zatímco dříve zákoník výslovně stanovil, že pracovní spory rozhodují soudy, od roku 2007 z něj toto ustanovení vypadlo. Ještě větší prostor pak rozhodčím doložkám poskytla novela zákoníku, kterou s účinností od letošního roku schválila současná koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Plošný zákaz, navrhovaný nyní sociálními demokraty, však nynější vláda odmítá. Souhlasí nicméně alespoň s určitým omezením rozhodčích doložek.

Bez důkazů i bez odůvodnění

"Rozhodčí doložka může stanovit, že rozhodci postupují podle svých pravidel či podle zásad spravedlnosti, nikoli podle občanského soudního řádu. A pokud tak doložka stanoví, nemusí být rozhodčí nález odůvodněn," upozorňuje skupina poslanců ČSSD ve svém návrhu na změnu zákoníku.

Snadno se lze vyhnout také dokazování, tedy výslechům svědků či znalců, které jsou u běžného soudu obvyklé.

"To vše za situace, kdy proti rozhodčímu nálezu nejsou přípustné v zásadě žádné opravné prostředky. Rozhodčí nález, na jehož základě lze vést exekuci, nelze totiž přezkoumat soudem - až na některé zákonem stanovené výjimky," připomíná skupina poslanců ČSSD.

Někteří zaměstnavatelé se tak mohou zbavit zákonné odpovědnosti za pracovní úraz či nemoc z povolání. Díky rozhodcům mohou po zaměstnancích požadovat také vyšší náhradu neúmyslně způsobené škody, než na jakou by měli nárok podle zákoníku práce.

"Pro zaměstnance to může mnohdy mít fatální následky, jak se již někde ukazuje na případech absurdních nároků, uplatňovaných po zaměstnancích, a to i po ukončení pracovního poměru," uvádí opoziční návrh.

Rychlejší řešení pro obchodníky

Sociální demokraté zdůrazňují, že rozhodčí doložky jsou často už součástí pracovní smlouvy a uchazeč o zaměstnání není v postavení, aby o tom mohl jednat.

Vládní koalice - zejména ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, do jehož působnosti zákoník práce spadá - oproti tomu tradičně připomíná, že pracovní smlouva i případná rozhodčí doložka jsou výsledkem oboustranné dohody. Právě posílení smluvní volnosti obou stran bylo jedním z cílů zatím poslední novely, připravené Drábkem řízeným úřadem.

Rozhodčí řízení, zvané též arbitráž, původně vzniklo jako alternativa pro řešení sporů mezi podnikateli. Bývá totiž zpravidla rychlejší a jednodušší než soudní řízení. Navíc proti verdiktu prakticky není možné odvolání, zatímco u klasického soudu může postupně rozhodovat více instancí.

Úplný zákaz neprojde...

Sociální demokraté nyní navrhují úplný zákaz rozhodčích doložek v pracovních smlouvách. Pokud už je obsahují, přestala by tato ujednání platit, přičemž na smlouvu jako celek by to nemělo vliv.

Koaliční vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných však takový plošný zákaz ve středu odmítla. A vzhledem k tomu, že má jasnou většinu v Poslanecké sněmovně, nemá opoziční návrh v původní podobě šanci na schválení.

Vláda argumentuje tím, že by se - po případném zákazu rozhodců - zvýšil počet soudních sporů v pracovněprávní oblasti. Větší zatížení soudů by pak mohlo naopak ztížit efektivní ochranu práv.

Takové řešení považuje vláda zároveň za nekoncepční, protože koaličním cílem bylo naopak posílení smluvní volnosti.

... ale omezení projít může

Vláda nicméně přislíbila, že bude souhlasit s omezením rozhodčích doložek tak, aby byli zaměstnanci jako slabší strana pracovněprávního vztahu lépe ochráněni.

Vzorem má být úprava rozhodčího řízení, jaká - shodou okolností právě od začátku letošního dubna - začne platit pro spotřebitele.

Rozhodčí doložka by pak musela být sjednána na samostatné listině. Rozhodcem by mohl být jen člověk zapsaný na seznamu vedeném ministerstvem spravedlnosti. Musel by se přitom vždy řídit právními předpisy na ochranu zaměstnance - v opačném případě by jeho verdikt mohl zrušit soud.

Sněmovna má návrh ČSSD - včetně případných změn podle představ vládní koalice - projednávat na jaře, účinný by mohl být od začátku roku 2013.

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Plné znění zákoníku práce.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy