Za přesčasy už nemusíte mít příplatek. Vláda to nezmění

Petr Kučera Petr Kučera
7. 3. 2012 15:30
Koalice nesouhlasí s návrhem změn v zákoníku práce, které předložila sociální demokracie
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Vláda nesouhlasí s návrhem změn v zákoníku práce, které předložila sociální demokracie. Opozici se nelíbí zejména novoroční novinka, podle níž už zaměstnanci nemají automatický nárok na příplatky za přesčasovou práci.

Stanovisko vlády je sice pouze doporučující, koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných má nicméně v Poslanecké sněmovně jasnou většinu.

Koalice argumentuje tím, že zákoník práce nyní umožňuje větší smluvní volnost a záleží jen na zaměstnancích, jaké podmínky si s firmou dohodnou.

Novoroční změna

Odměnu za práci přesčas je nově možné zahrnout do "běžné" mzdy, zaměstnanec už za ni nemusí dostat speciální 25% příplatek nebo náhradní volno.

Možnost sjednávat mzdu už s ohledem na práci přesčas přinesla novoroční novela zákoníku.

Podmínkou však je, že se na takovém řešení firma se zaměstnancem výslovně dohodla. Zákonem stanovená hodinová odměna ve výši nejméně 25 % mzdy (nebo náhradní volno) v takovém případě náleží běžným zaměstnancům až nad rámec limitu 150 hodin. Ten lze překročit jen s jejich souhlasem.

U vedoucích pracovníků se pak dosavadní limit zvýšil. Mohou si dohodnout, že odměna za práci přesčas je zahrnuta do mzdy až do hranice 416 hodin ročně.

Sociální demokraté požadovali návrat ke stavu platnému od roku 2007 do konce loňského roku. Podle něj bylo možné zahrnout přesčasovou práci do „paušálu" jen u vedoucích pracovníků; ostatním vždy náležel buď příplatek, nebo náhradní volno.

Celkové limity se nezměnily

Na celkových limitech pro práci přesčas se letos nic zásadního nezměnilo.

Nadále tedy platí, že práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen "z vážných provozních důvodů", maximálně na osm hodin týdně a do limitu 150 hodin za rok. Do ročního limitu se nepočítají přesčasy, za které bylo poskytnuto náhradní volno.

Nad uvedený limit pak lze pracovat přesčas jen tehdy, když s tím zaměstnanec souhlasí. Ani v takovém případě to ale nesmí přesáhnout osm hodin týdně - tentokrát už se ale limit nepočítá pro každý týden zvlášť, ale jako průměr za určité období. To může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích - pouze v kolektivní smlouvě lze toto období prodloužit na 52 týdnů.

Za rok tedy nesmí přesčasová práce překročit 416 hodin. Ani do tohoto limitu se nepočítají přesčasy, za které bylo poskytnuto náhradní volno. Pro zdravotnictví pak zákoník práce stanoví ještě další výjimky.

Návrat před rok 2007

Právní úprava se tak letos vrátila ke stavu, který v Česku platil do konce roku 2006. Ten byl podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) praktičtější a pro zaměstnavatele jednodušší.

"Možnost sjednat takové řešení skýtala záruku, že výše mzdového ocenění předpokládané práce přesčas bude dostatečná," uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí v loňské důvodové zprávě k návrhu novely.

Odboráři si myslí přesný opak. "Možnost sjednávání mzdy již s přihlédnutím k případné práci přesčas byla od roku 2007 zrušena především z toho důvodu, že její uplatňování bylo spojeno se značnými komplikacemi," říká Vít Samek, šéf právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

Zásadní problém podle odborů spočíval v tom, že sjednané zvýšení mzdy v drtivé většině případů nedosahovalo výše, kterou by zaměstnanec obdržel při poskytování příplatku ve výši 25 procent průměrného výdělku.

"Tím se prakticky připouštělo porušování úmluvy Mezinárodní organizace práce z roku 1919, omezující pracovní dobu v průmyslových podnicích na osm hodin denně a čtyřicet osm hodin týdně, podle které odměna za práci přesčas nesmí činit méně než obvyklá sazba zvýšená o jednu čtvrtinu," dodává Samek.

Noční a víkendová práce

Od letošního roku už není automatický ani nejméně desetiprocentní příplatek za noční nebo víkendovou práci. Firma se může se zaměstnancem dohodnout na nižší sazbě, tedy prakticky i na zrušení příplatku.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Lyžařka Smutná skončila v dálkovém běhu v Itálii pátá

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla pátá v závodu seriálu Ski Classics La Venosta na 34 kilometrů. Na vítěznou Norku Astrid Slindovou ztratila česká reprezentantka čtyři a půl minuty, za třetím místem zaostala o 19 sekund. Mužský závod v Itálii vyhrál Rus Jermil Vokujev, Jan Šrail obsadil 28. místo

Už v prvním stoupání nastoupila Slindová, která si na vrchařskou prémii na 11. kilometru přivezla náskok 20 sekund. V cíli měla k dobru více než tři minuty před Švédkou Brittou Norgrenovou. Boj o třetí místo ovládla další Norka Kari Gjeitnesová.

"Během závodu jsem se necítila úplně špatně, i když trať byla dost náročná. V posledních stovkách metrů mi ale totálně odešly nohy. Cítila jsem to už včera na tréninku, když jsem jela něco rychlejšího. Myslím, že v tom sehrála roli ta vysoká nadmořská výška," uvedla v tiskové zprávě eD system Bauer Teamu Smutná, která na začátku prosince doběhla v prologu v Livignu druhá.

Seriál Ski Classics bude pokračovat po Novém roce, 11. ledna se v Rakousku pojede Kaiser Maximilian Lauf.

Zdroj: ČTK
Další zprávy