Praha - Soběstačnost Česka ve vepřovém mase loni klesla pod 50 procent. Stavy chovaných prasat navíc na přelomu loňského a letošního roku začaly po krátkodobém předchozím růstu opět klesat.
Hlavním důvodem poklesu jsou podle chovatelů vysoké ceny krmiv, jejichž růstu neodpovídá zvyšování výkupních cen jatečných prasat. Informoval o tom viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla.
Zatímco ceny krmiv, tvořených u prasat především ze sóji a obilí, byly letos v únoru takřka o 30 procent meziročně vyšší, cena jatečných prasat ve stejném období vzrostla pouze o tři procenta, řekl předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jindřich Macháček. V posledních týdnech výkupní cena prasat dokonce klesá.
"Tento týden už dostáváme o tři procenta méně než loni," poznamenal Macháček, který je zároveň šéfem chovu prasat v největší tuzemské agropotravinářské skupině Agrofert Holding patřící podnikateli Andreji Babišovi. "Naše ztráta za chov prasat činí 45 milionů za první tři měsíce," podotkl.
Podle ředitele svazu chovatelů Jana Stibala bylo Česko ve vepřovém mase, které se zhruba 40 kilogramy na osobu a rok zůstává v tuzemsku dlouhodobě nejoblíbenějším masem, v roce 2005 soběstačné ještě z více než 80 procent a před vstupem země do EU v roce 2004 byl stát ve vepřovém prakticky zcela soběstačný.
Zatímco před rokem nakupovali podle Šnejdrly chovatelé tunu sóji do krmných směsí zhruba za 8000 korun, letos se její cena pohybuje mezi 11 a 13 tisíci korun. Za kilogram jatečného prasete přitom dostávali chovatelé letos v únoru 31,47 koruny, zatímco ještě loni v říjnu to bylo 36,80, vyplývá z šetření svazu chovatelů. Podle Macháčka i řada velkých chovatelů v důsledku nepříznivého vývoje uvažuje o ukončení chovu prasat.
Tato změna si podle Stibala ze strany chovatelů vyžádala obrovské investice a na společném unijním trhu následně znevýhodňuje ty chovatele, kteří novou směrnici dodržují.
Chov prasat klesl na 1,1 milionu
Poté, co loni nastala díky dotacím do chovů po dlouhodobém poklesu chovů krátkodobá stabilizace počtů chovaných prasat, po růstu cen obilí v důsledku loňských slabších žní začaly stavy opět klesat. "My se neustále propadáme ve výrobě vepřového masa, za loňský rok jsme dovezli do České republiky více než 50 procent domácí spotřeby, a to je velmi nebezpečné číslo," řekl Šnejdrla
Upozornil na to, že v důsledku nízkých stavů chovů se z Česka musí ročně vyvážet 2,5 až tři miliony tun obilí. "To má samozřejmě důsledky do hospodaření zemědělských podniků a také nemalý vliv na zaměstnanost ve venkovském prostoru," dodal viceprezident největší nevládní agrární organizace.
Zatímco ještě v závěru roku 2010 se v Česku chovaly takřka dva miliony prasat, v závěru loňského roku to bylo méně než 1,5 milionu a letos v únoru podle předběžných údajů, které se budou ještě zvyšovat, již jen 1,1 milionu.
Podle Stibala je dlouhodobým problémem chovu prasat v ČR skutečnost, že tuzemský spotřebitel upřednostňuje nízkou cenu v podobě levného dováženého masa před dražší domácí kvalitou. Většina členských států Evropské unie navíc zatím nedodržuje od letošního ledna platná přísnější pravidla pro chov prasnic. Tato změna si ze strany chovatelů vyžádala obrovské investice a na společném unijním trhu následně znevýhodňuje ty chovatele, kteří novou směrnici dodržují, uvedl Stibal.
Fotoreportáž: Zabijačka v Českém ráji. Tradice, nebo týrání?
