Češi nevěří v budoucnost. Omezili nákupy, hledají slevy

Petr Kučera ČTK Petr Kučera, ČTK
20. 3. 2012 15:00
Lidé si opět začali ve větší míře vybírat zboží v závislosti na ceně
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: AHOLD Retail Slovakia

Praha - Lidé v tuzemsku loni kvůli obavám z vývoje ekonomiky omezili nákupy průmyslového zboží a potravin. Útraty rodin za spotřební zboží klesly i ve srovnání s rokem 2009, kdy ekonomická recese propukla.

"Spotřebitelská nálada se výrazně zhoršila zejména ve druhé polovině loňského roku," říká ředitel výzkumu nákupního chování společnosti Incoma GfK Zdeněk Skála.

"Nakupující nevěří budoucnosti. Nevěří, že se nic špatného nestane, a přestávají nakupovat," vysvětluje Skála.

Podle něj se to projevuje i v menším objemu nakupovaných potravin. Spotřebitelé tak nešetří pouze na průmyslovém zboží, jehož nákup mohou snáze odložit, ale i na jídle.

Kvůli krizi šetřilo na konci roku 2011 podle průzkumu společnosti Incoma GfK 44 procent dotazovaných, což je proti polovině loňska nárůst o pět procentních bodů.

Za obavami spotřebitelů stojí podle Skály především zvyšování DPH, které se projevilo už v závěru minulého roku, růst cen pohonných hmot, kvůli kterému lidé například méně jezdí nakupovat autem, a obecná obava z vývoje ekonomické situace v Česku v letošním roce.

Význam slev roste

Lidé si podle Skály opět začali ve větší míře vybírat zboží v závislosti na ceně. Obdobná situace podle něj nastala v roce 2007, kdy zvýšený zájem o diskontní levné zboží krátkodobě spustilo zvyšování daně z přidané hodnoty.

Zákazníci ve větší míře využívají nákupů v různých slevových akcích, v případě rychloobrátkového zboží více než polovina všech nákupů připadá na prodej v rámci časově omezených slev.

Častěji, ale méně

Nezávisle na typu prodejny klesá v posledních letech podle Skály hodnota průměrného nákupu potravin. Běžný rodinný nákup v hypermarketu stál v roce 2008 podle průzkumu Incoma GfK 820 korun, v polovině loňského roku tato hodnota klesla k 679 korunám.

Obdobným způsobem klesly průměrné ceny nákupů v supermarketech, diskontních prodejnách a tradičních obchodech s potravinami.

"Lidé nakupují častěji, ale menší množství, aby nevydávali tolik peněz najednou a aby třeba nemuseli vyhazovat čerstvé potraviny, které se zkazí, pokud je člověk nakoupí do zásoby," dodává Skála.

 

Právě se děje

Další zprávy