Jsme levnější než jiní Evropané? Česko platí daň za rozvinutý průmysl, tvrdí nová studie

Tereza Holanová Tereza Holanová
4. 12. 2015 13:53
Pokud by se mzdy podílely na HDP stejnou měrou jako činí průměr EU, mohli by mít Češi v průměru zhruba o pět tisíc vyšší mzdy. Podobně jsou na tom i další země visegrádské čtyřky. Tuzemská mzda je ve srovnání s HDP nižší než ve většině zemí EU hlavně proto, že je ČR nejprůmyslovější zemí EU, ale také třeba kvůli klesajícímu počtu odborářů.
Ilustrační obrázek.
Ilustrační obrázek. | Foto: ČTK

Praha - České mzdy jsou až o pětinu nižší, než by na první pohled odpovídalo výkonu ekonomiky, a podobně jsou na tom i další země visegrádské čtyřky, tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko. Všechny tyto země patří k členům Evropské unie, kteří mají nejmenší podíl mezd na hrubém domácím produktu.

Ukazuje to analýza, kterou zpracoval hlavní ekonom evropské sekce Úřadu vlády Aleš Chmelař. Visegrádská čtyřka vykazuje o deset procentních bodů menší poměr mezd k HDP, než je průměr EU. Ten podle údajů Evropské komise činí v letošním roce v celé EU 55,8 procenta, zatímco v ČR jde jen o 47 procent. Na podobné úrovni se držela i v uplynulých deseti letech.

Důvody jsou různé. Mezi ty objektivní patří i to, že je Česko tradiční průmyslovou zemí. Průmysl má vyšší nároky na kapitál než například služby. Méně vydělaných peněz pak zbývá právě i na mzdy.

Jak se mzdy v roce 2015 podílejí na produkci:

Země Poměr mezd na HDP
1) Belgie 60,45 %
2) Slovinsko 60,4 %
3) Nizozemsko 59,33 %
4) Francie 58,23 %
5) Velká Británie 57,59 %
6) Chorvatsko 56,77 %
7) Německo 56,51 %
8) Dánsko 56,42 %
9) Rakousko 55,83 %
10) Finsko 55,74 %
11) Španělsko 54,58 %
12) Itálie 53,78 %
13) Bulharsko 53,74 %
14) Lucembursko 52,75 %
15) Estonsko 52,47 %
16) Portugalsko 51,94 %
17) Švédsko 50,05 %
18) Malta 49,94 %
19) Řecko 49,89 %
20) Lotyšsko 48,27 %
21) Polsko 47,62 %
22) Litva 47,47 %
23) Česká republika 47,1 %
24) Maďarsko 45,55 %
25) Rumunsko 44,99 %
26) Kypr 44,78 %
27) Slovensko 44,56 %
28) Irsko 44,02 %

Zdroj: Evropská komise

Pokud by šel v Česku na mzdy obdobný podíl toho, co se v zemi vyrobí, jako na Západě, tak by firmy zaměstnancům vyplatily na mzdách celkem o 400 miliard korun ročně více.

Průměrná měsíční mzda by pak podle Chmelařova odhadu byla měsíčně vyšší zhruba o pět tisíc korun, takže by činila zhruba 31 tisíc korun.

V Česku ale zmíněná částka neputuje na mzdy, místo toho plyne hlavně vlastníkům firem. Česko je totiž nejprůmyslovější zemí EU - průmysl se na tuzemské podnikové ekonomice podílí 47,3 procenta, zatímco třeba v Německu jde o 40,2 procenta. A průmysl je náročnější na fyzický kapitál, jako jsou například budovy, stroje a dopravní prostředky, než služby.

"Poměr mzdy vůči HDP je závislý na struktuře ekonomiky. Pokud převažuje průmysl, tak bude mít nižší poměr než u ekonomik, kde převažují služby, které v průměru nevyžadují na začátku tak velké kapitálové investice," souhlasí ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Kromě toho má na nižší podíl mezd na HDP vliv i klesající počet odborářů, kteří růst mezd tradičně prosazují. Zatímco ve Švédsku či Finsku je v odborech zapojeno více než šedesát procent pracovníků, v Česku jsou to jen 13,4 procenta. V roce 1995 přitom podíl činil ještě 43 procent.

Pokles potvrzuje i průzkum online deníku Aktuálně.cz - počet odborářů podle něj během posledních dvaceti let klesl z 2,6 milionu na přibližně 460 tisíc, tedy o 82 procent.

Další příčinou nízkého podílu mezd na HDP mohou být vysoké náklady na práci v ČR. Kromě hrubých mezd sem patří i sociální a zdravotní pojištění.

Doženeme Západ? Jen když mzdy porostou rychle a dlouho

Že dostávají Češi z toho, co vyrobí, méně než například Němci, potvrdil na páteční konferenci Odpovídají mzdy výkonu ekonomiky zemí V4? i Martin Myant z Evropského odborového institutu. "Německo má třikrát vyšší hodinovou cenu práce než česká ekonomika," říká s tím, že například v automobilovém průmyslu je přitom podle něj obsah práce v obou zemích pravděpodobně velmi podobný.

Podle Chmelařovy analýzy rostla produktivita práce v zemích visegrádské čtyřky v obdobích mimo recese téměř bez výjimek rychleji než mzdy.

Jak upozorňuje Sklenář, ve třetím čtvrtletí rostl objem vyplacených mezd o 5,4 procenta, tedy rychleji než nominální HDP. "Pokud bychom měli dohnat průměr EU, musel by být tento růst systematický dalších nějakých dvacet let," říká ale Chmelař.

Pokud by inflace činila dvě procenta a HDP rostl o dvě procenta, musely by se podle něj mzdy každý rok zvýšit o šest procent. "Odstranit" mezeru by ale podle Sklenáře znamenalo zrušit relativní výhodu České republiky - že je posledních 150 let průmyslovou zemí.

"V rámci Visegrádu bychom měli vytvořit koordinační radu pro rozvoj ekonomiky a zvyšování životní úrovně," navrhl také předseda Senátu Milan Štěch. Důvodem nízkého ohodnocení práce v regionu střední Evropy podle něj může být i to, že si jednotlivé země nekoordinovaně konkurují. "Což tlačí mzdy směrem dolů ke škodě občanů celé visegrádské čtyřky," dodává předseda Senátu.

 

Právě se děje

Další zprávy