


Bulharské banky, podniky i běžní spotřebitelé se připravují na loučení s domácí měnou lev. Od 1. ledna se začne v zemi platit eurem a Bulharsko se stane 21. členem eurozóny.

Zavedení eura je dlouho očekávaným milníkem, který tam vyvolal nadšení, ale i skepsi a v některých kruzích dokonce hněv. Napsala to agentura Reuters.
Bulharské vlády usilovaly o členství v eurozóně od vstupu země do EU v roce 2007. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že země s 6,7 milionu obyvatel je v otázce zavedení eura rozdělena, i když firmy jsou většinou pro.
Někteří se obávají, že to zvýší ceny, nebo jsou podezřívaví vůči domácím politickým špičkám. Tento měsíc se po rozsáhlých protestech proti navrhovanému zvýšení daní rozhodla odstoupit vláda. V zemi s historickými kulturními a politickými vazbami na Rusko jsou navíc mnozí opatrní v otázce dalšího sbližování s Evropou.
"Jsem proti - za prvé proto, že lev je naše národní měna," říká důchodce Emil Ivanov, který je ze Sofie. "Za druhé - Evropa směřuje k zániku, což zmínil i americký prezident (Donald Trump) v nové strategii národní bezpečnosti. Možná nebudu naživu, až k tomu (zániku EU) dojde, ale všechno to k tomu směřuje," dodal.
Někteří političtí analytici uvádějí, že kampaň na podporu eura byla slabá a že starší lidé, zejména v odlehlých oblastech, budou mít potíže s tím se přizpůsobit. Změnu může dál komplikovat i nedostatečně stabilní vláda.
V ulicích a obchodech bulharského hlavního města je vidět, že firmy se na přechod připravují. Ceny všeho, od ovoce po lahve vína, jsou uvedeny v leva i v eurech. Na billboardech financovaných vládou je uveden směnný kurz eura vůči lvu s nápisem "Společná minulost. Společná budoucnost. Společná měna.". Na blížící se změnu upozorňují i reklamy v televizi.
Někteří ale zavedení eura vítají, protože budou moct cestovat s eurem bez nutnosti měnit si peníze. Změně jsou nakloněny také podniky, které prodávají zboží do zahraničí. Odpadnou jim totiž všechny činnosti spojené s převodem měny a s opakovaným vystavováním faktur v eurech a pak v domácí měně.
Bulharsko letos splnilo formální kritéria pro vstup do eurozóny, včetně výše inflace, rozpočtového deficitu, dlouhodobých nákladů na půjčky a stabilizace směnného kurzu. Eurozóna se rozšíří po dvou letech, naposledy v lednu 2023 zavedlo euro Chorvatsko.
Počet Evropanů používajících euro se tak zvýší na více než 350 milionů. Členství v eurozóně kromě používání eurobankovek a euromincí znamená i místo v Radě guvernérů Evropské centrální banky (ECB), která stanovuje úrokové sazby.



Kdyby záleželo jen na prezidentovi Petru Pavlovi a odbornících, bylo by o novém ombudsmanovi jasno – za nejvhodnější kandidáty označili Vítězslava Dohnala a Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Jenže podle informací Aktuálně.cz se vládní většina ANO, SPD a Motoristů sobě chystá na konci května zvolit někoho jiného. A to právničku Evu Kostolanskou, která u expertů skončila až na posledním místě.



Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve středu definitivně odkryl svůj nový poradní tým. A sestava kolem šéfa diplomacie jasně ukazuje, odkud bere inspiraci. V novém okruhu lidí kolem Černínského paláce se objevují jména spojená zejména s Václavem Klausem, ale i výrazně skeptickým pohledem na současnou evropskou diplomacii.



Britská vláda se hlásí k závazkům vůči Severoatlantické alianci včetně nezbytných investic do obrany, chce posílit vztahy s Evropskou unií a slibuje důrazně zasáhnout proti antisemitismu ve Spojeném království. Ve středu to v tradičním projevu v parlamentu prohlásil britský král Karel III., který tak poslancům představil zákonodárné priority vlády premiéra Keira Starmera pro nové období.



Francie navrhne v OSN vytvoření mise pro volnou plavbu v Hormuzském průlivu. V rozhovoru, který v úterý večer odvysílala francouzská média, to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Mise má být podle něj zcela neutrální a mírová. "Musíme dosáhnout znovuotevření Hormuzského průlivu bez podmínek a mýtného," uvedl Macron



Česká národní banka (ČNB) očekává, že po zbytek roku se bude meziroční inflace v Česku pohybovat mezi dvěma a třemi procenty. Hlavním důvodem jejího zvýšení z hodnot pod dvouprocentním inflačním cílem centrální banky z počátku roku je konflikt na Blízkém východě. V komentáři k dubnovému vývoji inflace to uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář.