Jednou by měl být výsledkem atlas, kde si každý řidič bude moci najít, jak je nebezpečný ten který úsek trasy, na nějž se chystá vjet a přizpůsobit se tomu. Třeba tak, že raději zvolí jinou cestu.
Jednotlivý úsek (každý měří dva kilometry) dostane příslušný počet hvězdiček, podle toho, jak bezpečný je. Podobně jako je tomu v nárazových testech aut EuroNCAP, dostane nejvyšší počet pěti hvězdiček ta nejbezpečnější silnice, naopak jednu bude mít ta, kde je největší pravděpodobnost, že na ní při nehodě zahynete.
"V tuto chvíli máme dokončen úsek dálnice D1 z Brna do Prahy, celou dálnici D2 a dále také silnici 1/12 z Prahy do Kolína," říká Jiří Landa, technický ředitel firmy Citiplan, která se mimo jiné zabývá vyhodnocováním bezpečnosti dopravních staveb, ať už těch stávajících nebo připravovaných.
Hodnotí se vždy dvoukilometrový úsek
Například na D1 jsou podle něho velmi bezpečné úseky, které si vysloužily pět hvězd, ale je tam i několik míst, kde je pouze jednohvězdičkové, tedy nejhorší ohodnocení.
V posledních listopadových dnech se redaktor Aktuálně.cz zúčastnil testování několika úseků silnic převážně ve středních a severních Čechách. Konkrétně šlo o trasu vedoucí z Prahy po silnici číslo 6 až na křižovatku se silnicí 1/27 a po ní do Žatce a Chomutova a zpět po silnici číslo 7 do Prahy.
Běžně řidič nebezpečné jevy, které jsou na silnici a v jejím bezprostředním okolí, nevnímá, dopravní experti si však do počítače s dotykovým displejem zaznamenávají spoustu detailů. Například to, jak široká je krajnice, v jakém stavu je povrch, jak čitelné je vodorovné znační, zda v bezprostředním okolí jsou pevné nedeformovatelné překážky včetně stromů, v jakém stavu jsou svodidla a zda náhodou nechybí tam, kde by měly být.
Rizik jsou desitky
"V principu jde o to, že každá nalezená závada znamená srážku z maximálního možného ohodnocení," vysvětluje Jiří Landa. Už jen to, že silnice nemá oddělené protisměry, je logicky rizikem. Navíc na takovéto silnici hrozí i srážka s chodcem či cyklistou.
V terénu test silnice vypadá tak, že posádka složená z technika a řidiče projíždí vcelku pomalým tempem daný úsek a celá trasa se zaznamenává na dvě kamery. Současně si technik může činit poznámky pomocí mačkání příslušných ikon na dotykové obrazovce. Ihned na místě se silnice nevyhodnocuje. To je poměrně zdlouhavý proces, při němž se několikrát přehrává videozáznam z obou kamer. Zpracovaný materiál se pak ještě zasílá ke schválení odborníkům ve Velké Británii, kteří už mají s hodnocením silnic podstatně větší zkušenosti.
Ochrana majetku měla za socialismu přednost
"Největší problém našich silnic je, že se příslušní správci prakticky nevěnují starším úsekům," tvrdí Landa. Dopravní značení, svodidla a vůbec celá silnice a její okolí zůstává mnoho let bez úprav. Tudíž bez ochrany svodidly zůstávají například betonové pilíře mostů, které jsou často třeba jen metr od postranní čáry. "Za socialismu platilo, že se ochraňuje majetek státu, a nikoli životy lidí. Proto se svodidla dávala jen před tenké pilíře, které by náraz auta mohl poškodit. Pokud byly sloupy dostatečně masivní, svodidla se ušetřila. A tak to zůstalo dodnes. Přitom nezabíjejí se jen piráti silnic, ale do osudového smyku se může i cizí vinou dostat prakticky každý," říká ředitel Landa.
Eozčilují ho i poškozená a nepropojená svodidla mezi opačnými směry dálnic a rychlostních silnic. "Tudy se pak může dostat i na čtyřproudé silnici do protisměru auto, které někdo vytlačil, nebo má řidič mikrospánek," vysvětluje důvod.
Chyby jsme při testu nalézali pomalu na každém kilometru. Například už v Praze na cestě z Bílé Hory na začátek silnice R6 zcela chybí osvětlení, na nájezdu jsou svodidly neochráněné sloupy či poškozená svodidla.
