Systém No-H2O je díky tomu, že se při mytí vyhne použití vody, dokonale mobilní. Sešli jsme se proto v garážích jednoho pražského nákupního centra. "Celé umytí auta nám zabere asi 15 minut," tvrdí Vojtěch Kozina z No-H2O, když si z malé dodávky vybalují s kolegou Lukášem Dostálem propriety: lahve s rozprašovačem a mikrovláknové utěrky.
Víc toho potřebovat nebudou. Na auto se nejprve nanese speciální, biologicky rozložitelný přípravek a následně se i se špínou setře pomocí utěrky. Přípravek funguje jako lubrikant, jenž obalí částečky nečistoty, a navíc elektrostaticky, nabitá špína se nachytá dovnitř hadříku.
"Přípravku stačí jen trochu, pár kapiček," říká Kozina. Na jedno auto se podle něj spotřebuje 300 až 400 ml látky. Po prvotním odstranění nečistot se ještě karoserie vždy čistou utěrkou přeleští, přípravek totiž obsahuje přírodní karnaubský vosk, který karoserii následně chrání a vytváří efekt tzv. tekutých stěračů - voda po čelním skle stéká, aniž byste ji museli stírat.
Po patnácti minutách je náš testovací Opel Astra skutečně čistý - zmizely mrtvé mouchy, které byly na karoserii od loňského léta, zmizela typická provozní špína z konce zimy. Nanesený prach a sůl. Škrábance, kterých jsme se zprvu báli, na laku vidět nejsou. Účet? 690 Kč za mytí karoserie.
Vše tedy vypadá naprosto perfektně. Jako vždy se ale dá najít nějaký háček. Tak předně: čištěné auto musí být suché, protože jinak přípravek ztrácí svoji lubrikační schopnost a špína může lak poškrábat.
V létě, kdy je sucho a kdy lidé auta myjí nejčastěji, to nevadí, ale v zimě, kdy potřebujete pravidelně z vlhkého auta odstranit sůl (a o to je mytí důležitější), musí karoserie nejprve uschnout.
Na špínu v podbězích, bláto plné kamínků, asfalt nebo pryskyřici je přípravek ostatně také krátký. Kamínky musí odplavit voda, asfalt nebo pryskyřici musíte chtě nechtě odstranit "chemií", a to často poměrně silnými prostředky, které si po použití žádají opětovné umytí a navoskování postižených míst.
Trochu zavádějící je i údaj o úspoře vody. "Na všech OMV myčkách používáme kromě čisté vody také objemné zásobníky s vodou čištěnou a recyklovanou. Voda se v myčce spotřebovává jak během mycího procesu, tak i při čištění a provzdušňování systému. Během základního mytí je na vůz použito přibližně 140-160 litrů vody, z čehož tvoří čistá voda z vodovodního řadu pouze 30 litrů a zbytek je voda přečištěná (recyklovaná)," počítá Jaroslav Smejkal, Car Wash Manager společnosti OMV. To je výrazně méně než 135 litrů, které uvádí No-H2O.
Ještě úspornější je klasické ruční mytí. "Naše průměrná spotřeba na jedno auto je deset litrů vody," říká Richard Kettner, šéf řetězce Automyčka Express. I jeho společnost použitou vodu recykluje a Kettner tvrdí, že do kanalizace následně vypouští jen čistou.
Kettnerovi se ostatně podnikání "suchých" myčkařů, jako je společnost No-H2O, zrovna nelíbí. "Když chceme otevřít novou pobočku, tak musíme projít velice přísným vodoprávním řízením (trvá několik měsíců i rok). Součástí každé naší automyčky musí být například kromě samostatné vzduchotechniky i samostatná (a drahá) čistička odpadních vod," upozorňuje Kettner.
"Veškeré kaly, které zůstávají v čističe, pak musí specializovaná společnost ekologicky zlikvidovat a na to musíme archivovat pět let záznamy. Pravidelně nám musí akreditovaná laboratoř odebírat vzorky vypouštěné vody a opět od všeho musíme mít záznamy. Pravidelně podléháme kontrolám vodoprávního úřadu a hygieny. Není to administrativně vůbec jednoduché a ani levné," dodává.
Kettner přitom sám mytí bez vody zkoušel. "Sami jsme stejný pilotní koncept již před 10 lety otevřeli v Letňanech a velmi rychle jsme jej opustili a místo něj je zde standardní Automyčka Express," říká. V podobě myček, jako je No-H2O, vidí konkurenci, která podniká ve stejné branži, ale nevztahují se na ni předpisy, které musel sám splnit. Analogií k tomu může být spor taxikářů a Uberu.
Provozovatelé klasických myček argumentují ochranou životního prostředí. Přípravky používané No-H2O jsou sice ekologicky nezávadné (firma to dokládá zprávou TÜV-SÜD), špína, kterou odstraňují, ale již toxická být může. Utěrky se přitom dají použít opakovaně, musí se ale vyprat v pračce.
Přitom se pochopitelně spotřebuje voda (orientačně 10 až 40 litrů na vyprání utěrek z cca 10 aut) a nečistoty mohou mířit normálně do kanalizace. "Aby nedošlo k překročení stanoveného limitu odvodu uliční nečistoty, voda se před vypuštěním do kanalizace filtruje přes filtr pevných částic," brání se ve vyjádření společnost No-H2O.
Právě množství vypouštěných škodlivin je rozhodující pro to, jestli společnost legálně smí špinavé utěrky v pračce prát. "Odpadní vody produkované v souvislosti s provozem "suchého mytí aut", resp. praním utěrek znečištěných závadnými látkami, mohou být do kanalizace vypouštěny pouze v limitech stanovených kanalizačním řádem," vysvětluje Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství, pod nějž problematika znečištění odpadních vod spadá.
V určitých případech je možné, aby se společnost dohodla s provozovatelem kanalizace na vypouštění většího množství škodlivých látek, příslušná čistírna odpadních vod na to ale musí mít dostatečnou kapacitu. "Společnost je nadále povinna v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace," doplňuje Bílý.
A případně vyhazování zašpiněných utěrek? "Obecně lze uvést, že co se týče vámi zmíněných utěrek, pokud jsou znečištěné od olejů atd., pak jde pravděpodobně o nebezpečný odpad a musí se předat firmě, která má povolení pro nakládání s nebezpečnými odpady," říká Ondřej Charvát z Ministerstva životního prostředí.
Má tedy mytí bez vody smysl? Ano, pokud máte auto zašpiněné jen klasickým provozním znečištěním, které přípravek zvládne. Ano, pokud si auto chcete umýt sami před domem a nějakým způsobem se postaráte o likvidaci nebo vyprání utěrek. Za klasické mytí s použitím vody totiž v takovém případě může hrozit i stotisícová pokuta.
"Mytí motorových vozidel je z pohledu ochrany vod možné jen na vodohospodářsky zabezpečených místech (např. mycí linky, zpevněné plochy opatřené záchytnou jímkou apod.) nebo tam, kde nemůže dojít k úniku závadných látek do vod (zpevněné plochy vyspádované do kanalizace odpadních vod apod.), a nehrozí tudíž ohrožení kvality povrchových nebo podzemních vod," vysvětluje tisková mluvčí České inspekce životního prostředí Radka Nastoupilová.
Mytí "bez vody" však není všelék, který funguje na všechny typy znečištění (asfalt, pryskyřice, nánosy bláta), a není to ani na sto procent ekologicky čisté řešení, které nespotřebovává žádnou vodu.
