Je to věčné dilema. Potit se, být z horka podrážděný, ale uspořit nějakou tu korunu díky nezapnuté klimatizaci, nebo si udělat pohodlí a propálit víc benzinu či nafty.
V blízké budoucnosti budou mít tuto volbu majitelé nových vozů z koncernu Volkswagen usnadněnou. I díky výzkumu týmu vědců z Odboru termomechaniky a techniky prostředí Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.
"Výzkum děláme již tři roky pro koncern Volkswagen, ale jeho výsledky jsou k dispozici všem značkám koncernu, tedy například i mladoboleslavské Škodovce," informuje šéf vědeckého týmu Miroslav Jícha.
V současné době může zapnutá klimatizace podle výzkumu německého autoklubu ADAC v klasických rodinných vozech zvýšit v městském provozu spotřebu v průměru zhruba o litr až litr a půl na sto kilometrů, při jízdě mimo něj pak obvykle o několik desetin až půl litru na sto kilometrů. Během prvních minut provozu, když je nutné kabinu vyhřátou po dlouhém stání na sluníčku rychle vychladit, pak může být krátkodobě spotřeba v malém autě dokonce až dvojnásobná.
Statistiky uvádějí, že z celkového množství paliva, které za rok v Evropě spotřebují auta, je na klimatizování obětováno zhruba 3,5 procenta, v USA je to dokonce ještě o dvě procenta více.
Pro větší motory je klimatizace menší zátěž
Více se spotřeba při zapnuté klimatizaci navyšuje ve vozech s menšími motory, protože klimatizace v nich odebírá větší část výkonu. Řidič pak, aby jel stejně rychle jako bez klimatizace, musí na plynový pedál šlapat důrazněji a spotřeba jde logicky nahoru. Proto tedy současný trend downsizingu (tedy snižování objemů motoru při současném zachování výkonu) není z tohoto ohledu úplně nejlepší. Na druhou stranu se v evropských podmínkách klimatizace zdaleka nepoužívá při každé jízdě.
"Dalším problémem je, že až donedávna vlastně neexistovaly speciální typy klimatizací určené pro specifické prostředí kabiny automobilů. Vycházelo se z poznatků pro klimatizování prostoru budov. Jenže místnosti mají obvykle pravidelný tvar, na rozdíl od velmi členitého prostoru v automobilu," říká vědec Miroslav Jícha.
Proto se jeho tým mimo jiné soustřeďuje na to, aby v interiérech byly správně rozmístěné a dimenzované otvory, kterými klimatizovaný vzduch do kabiny vozu proudí. "Současně je třeba ke stanovení správného nastavení použité klimatizace vyhodnotit, jak se řidič a pasažeři na dalších sedadlech budou v autě cítit," říká vědec.
Kvůli tomu se stanovují takzvané indexy tepelné pohody. Protože každý člověk snáší chlad nebo teplo trochu jinak, jsou tyto indexy vlastně statistickým průměrem. (Mimochodem, pro pocit tepelné pohody člověka je nejdůležitější teplota v okolí hlavy, měří se ale i teploty v oblasti kotníků, kolen a v dalších částech lidského těla).
Tepelný manekýn pozná, kdy se klimatizuje správně
Jednotlivé typy klimatizací a úpravy v protoru automobilu se pak zkoumají za pomoci tepelných manekýnů. V Brně zatím mají dispozici pouze virtuální počítačový model, ale ve světě se používají i figuríny se senzory. Umí se dokonce i potit. Skutečného tepelného manekýna mají počátkem příštího roku dostat i vědci v Brně. "Už probíhá výběrové řízení na dodavatele," řekl Aktuálně.cz Jícha.
Díky tomu, že bude klimatizace působit správně na ta místa, kde je to pro člověka nejvíce žádoucí, bude možné v nových typech a generacích automobilů používat méně výkonnou a tedy úspornější klimatizaci.
"Tohle ale není jediná cesta, jak ochladit interiér vozu s co nejmenšími náklady," dodává Miroslav Jícha. Podle něho se brzy objeví a v některých modelech některých značek již dokonce jsou další speciální prvky. Jako například laky odrážející tepelné záření zpět do okolního prostředí, štěrbiny v podlahách vozů, které pomáhají přivádět zpod podvozku do prostoru pro cestující chladnější vzduch či reflexní pásky v předním skle, které také snižují prostup tepla do kabiny a díky tomu se tolik neohřeje palubní deska.
Další možností je pak například využití solární energie vznikající v panelech na střeše vozu ke klimatizování vnitřku během parkování.
