"Je to místo, kde není vyloučen žádný způsob pozemní dopravy, které se navzájem tolerují s důrazem na vzájemnou ohleduplnost. Je to, jako kdybyste běžnou ulici nebo náměstí funkčně zkombinovali s pěší a obytnou zónou," popsal Aktuálně.cz před časem koncept sdílené zóny mluvčí ministerstva Filip Medelský. Nejde přitom o novinku, naopak v zahraničí se podobné řešení pro zklidnění dopravy využívá řadu let, ostatně i ministerstvo přiznává inspiraci Rakouskem.
Začátek a konec sdílené zóny bude vyznačený novou dopravní značkou, kde nechybí zdůraznění nejvyšší dovolené rychlosti. Ta je podobně jako v pěší zóně omezená na 20 km/h. Absolutní přednost v jízdě mají ve sdílené zóně tramvaje, ty podle znění příslušného zákona nesmí ostatní účastníci provozu jakkoliv omezit.
"Chodci budou moci využívat celý prostor, řidiči jim stavebně-urbanisticky vymezenou část, například s využitím květináčů a jiného městského mobiliáře," popisuje dále Medelský. Kromě chodců mohou využívat celou šířku komunikace i cyklisté, přičemž přednost před nimi mají pouze auta policie, hasičů nebo záchranářů. Obecně řečeno auta s právem přednosti v jízdě.
Nejen ministerstvo dopravy si od tohoto řešení slibuje zklidnění dopravy a lepší využívání center měst a obcí pro pěší a cyklisty v součinnosti s automobilovou dopravou. Typickým prvkem by se pak pro sdílené zóny mělo stát zarovnání kolejí, silnice a chodníků do jedné úrovně, tedy bez obrubníků.
Už v červnu, kdy měla novela zákona zahrnující i sdílené zóny teprve před schválením, Aktuálně.cz psalo, že města napříč republikou možnost jejich zavádění vítají. Kdy se ale ve třech největších českých městech objeví, jasné zatím není. "Žádný konkrétní návrh na vytvoření sdílené zóny prozatím nemáme, ale budeme s tímto novým dopravním režimem v návrzích pracovat. Kdy dojde k první realizaci, však nemůžeme s jistotou říci," uvedl na dotaz Aktuálně.cz mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
O něco konkrétnější byl náměstek ostravského primátora Břetislav Riger (Ostravak). "O sdílené zóně uvažujeme v místě napojení takzvané jedné míle na Smetanovo náměstí, respektive za zastávkou ‚Výstaviště‘ u pavilonu A. Tato zóna by měla zajistit volný pohyb chodců od City Campusu Ostravské univerzity směrem do centra a naopak," říká. "Časový horizont je s nejvyšší pravděpodobností v řádu příštích pěti let," dodává Riger.
V Praze je situace o něco komplikovanější, protože zavádění sdílených zón bude víceméně bezvýhradně v gesci městských částí. "Nový režim se totiž téměř bez výjimky bude uplatňovat na komunikacích v působnosti silničních správních úřadů městských částí, nikoliv těch ve správě magistrátu," vysvětluje Michal Polák (Piráti), poradce náměstka primátora pro oblast dopravy Zdeňka Hřiba (Piráti).
"Magistrát spravuje primárně hlavní tahy a na nich se se zřizováním těchto zón nepočítá," dodává Polák s tím, že magistrát ale městským částem se zaváděním sdílených zón v případě jejich zájmu pomůže.
Například mluvčí Prahy 3 Jiří Hannich Aktuálně.cz sdělil, že v této městské části se zaváděním zón zatím nepočítají, protože tam nejsou vhodné veřejné plochy. Mluvčí Prahy 2 Andrea Zoulová pro změnu uvedla, že situaci kolem sdílených zón v městské části sledují, nicméně zatím neměli možnost prostudovat si jejich přesnou specifikaci a charakteristiku. "K analýze stávající dopravní situace na území městské části Praha 2 tak přistoupíme až na základě jejího prostudování," dodává.
"Sdílené zóny nepřinášejí žádnou natolik převratnou změnu v organizaci dopravy. Jejich význam prakticky odpovídá obytné zóně," vysvětluje vedoucí odboru dopravy Prahy 1 Ludvík Czital. "Na území městské části máme již v současnosti veliké množství dopravně zklidněných komunikací, pěších i obytných zón. Přeznačování, byť jen některých z nich, na sdílené zóny by bylo mrháním veřejných prostředků," říká dále.
"Do budoucna s jejich uplatněním samozřejmě počítáme. Žádný konkrétní projekt však nyní v zásobě nemáme," uzavírá Czital.
