Slabikář dobíjení. Co musíte znát, aby vás život s elektromobilem neděsil?

Martin Přibyl Martin Přibyl
14. 7. 2020 6:04
V prvním díle našeho seriálu o elektromobilech jsme probrali, jaký vybrat a pro koho se takové auto hodí. Nyní přišla chvíle na základní pojmy, které byste měli znát, když už se pro něj rozhodnete. Všechny se týkají toho nejdůležitějšího, dobíjení: ať už je pomalé nebo rychlé, doma nebo na veřejné dobíječce.

CHAdeMO a CCS: typy konektorů pro rychlodobíjení

K rychondobíjení si řidič nikdy nepřiveze vlastní kabel, ten je vždy pevně spojený s nabíjecí stanicí. U těch nejvýkonnějších mohou být kabely dokonce aktivně chlazené, aby dobíjecí výkon nekolísal.

V případě rychlého dobíjení se používají tři typy konektorů. Tím nejrozšířenějším je typ CCS (Combined Charging System) typ 2 (na obrázku vlevo), tvarově vychází z konektoru Mennekes, chybí mu ale piny pro přívod střídavého proudu, místo toho má "bradu" se dvěma velkými piny, které do auta přivádí stejnosměrný proud.

CCS dnes používá drtivá většina elektroaut (včetně VW, Škody, Audi, BMW, Hyundai, Kii, Mercedesu nebo Tesly Modelu 3). Jedná se totiž o konektor, který na rychlodobíjecích stanicích vyžaduje Evropská unie. Jeho výhodou je prostorová úspornost - část konektoru v autě se využívá pro AC, část pro DC dobíjení.

Dnes již méně obvyklý je japonský standard CHAdeMO (na obrázku vpravo), z nových aut ho nabízí například Nissan Leaf. Konektorem jsou běžně vybavené rychlodobíjecí stanice E.ON nebo ČEZ, nenajdete ho ale již na stanicích Ionity. Nevýhodou je to, že auto musí mít pod jednou klapkou dva konektory (jeden pro AC, běžně Mennekes, druhý pro DC).

Třetí možností je rychlodobíjení s koncovkou Mennekes, tedy shodnou jako pro pomalé AC dobíjení. To využívají starší Tesly Modely S a X, patřičné kabely jsou ale osazeny jen na stanicích Supercharger, u nich tedy nemohou nabíjet jiné vozy než Tesly.

 

Právě se děje

Další zprávy