První z trojice automobilů s karosérií kupé, která v době socialismu vyráběla značka Škoda, vznikl tak trochu navzdory všem a všemu. Vyplývá to ze vzpomínek pamětníků na vůz Škoda 110 R, jehož výroba začala v Kvasinách právě před 45 lety.
Závod Kvasiny na sklonku šedesátých let vyráběl tehdejší Octavii Combi. Automobil to byl sice prověřený a stále žádaný, nicméně v Mladé Boleslavi se už vyráběla Škoda 1000 MB, což byl vůz se zcela jinou koncepcí - na rozdíl od Octavie měl motor vzadu. Bylo tudíž evidentní, že produkce Octavií brzy skončí. Továrna v Kvasinách se měla poté stát pouhým dodavatelem náhradních dílů - zejména karosérií - na všechny dřívější modely Škoda.
S tím se zaměstnanci nechtěli smířit. Po vzoru slavné Felicie navrhli projekt kabrioletu odvozeného ze Škody 1000 MB. Technicky jej ale nešlo uskutečnit, protože karosérie bez střechy by byla příliš měkká a tudíž pro posádku uvnitř nebezpečná. Vznikl dokonce i prototyp vozů Škoda 1000 MB Combi se zavazadlovým prostorem nad motorem, ale poměrně logicky nebyl do sériové výroby schválen.
Úder na hlavičku hřebíčku přišel až v roce 1966, kdy vývojoví pracovníci navrhli model kupé. Jeho příď i zadní čelo již plně korespondovaly s připravovaným nástupcem Škody 1000 MB.
Už první model představený tehdejšímu vedení podniku se velmi líbil. Definitivní posvěcení projektu tehdy nazvaného Škoda 1100 Coupé přišlo v listopadu roku 1967.
To rázem změnilo budoucí poslání kvasinské továrny. I nadále sice měla vyrábět karosérie pro náhradní spotřebu, ale současně každý rok i 10 tisíc nových kupé. Proto vedení souhlasilo se stavbou nové svařovny a dalších objektů v areálu závodu. Prototyp vozu byl sice hotov již v březnu roku 1968, ale stavbaři takové tempo zdaleka nenasadili. Nakonec museli nastoupit na brigády i samotní zaměstnanci automobilky.
Další zpoždění nastalo kvůli politickým změnám. V rámci takzvané normalizace po srpnových událostech roku 1968 musela své pozice opustit řada klíčových pracovníků závodů. Přidejme ještě zpoždění dodávky svařovacích kleští či lisovacích přípravků a je jasné, že původně stanovený termín začátku výroby - 1. ledna 1970 - nemohl být splněn.
Nakonec se první automobily Škoda 110 R Coupé podařilo vyrobit až v srpnu 1970, po skončení celozávodní dovolené. Jednalo se padesátikusovou ověřovací sérii. Navrch vzniklo pět nablýskaných exemplářů pro Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně.
Tam také mohla novinku od 5. do 14. září poprvé spatřit veřejnost. Rozměry vozu činily 4155 milimetrů na délku, 1620 milimetrů na šířku a 1340 milimetrů na výšku. Hmotnost dosahovala 880 kilogramů.
Automobil byl poháněn motorem o zdvihovém objemu válců 1107 centimetrů krychlových a měl výkon šedesát koní. Rozjezd na stokilometrovou rychlost zvládal za 21 sekund a maximální rychlost činila 136 kilometrů za hodinu. V kolonce spotřeba mezi technickými údaji bylo napsáno 9,5 litru na sto kilometrů.
Cena byla na stanovena 78 tisíc tehdejších korun, což znamenalo příplatek 21 tisíc korun oproti běžné Škodě 100. I ti, kteří si na vůz dokázali našetřit, však cestu k jeho pořízení neměli zrovna snadnou. V prvních letech výroby šlo totiž téměř 90 procent produkce na export. Navíc se kvasinské továrně nikdy nepodařilo splnit zamýšlený objem roční výroby 10 tisíc kusů. Nejvíce se podařilo v roce 1974 - přes 7500 kusů.
To už se na přídi vozu objevily dva páry světlometů. Tato inovace byla zavedena do výroby v roce 1973, kdy se také začaly používat opěrky hlavy na předních sedadlech.
Pro zahraniční trhy se ve výbavě objevilo i několik tehdy luxusních prvků. Například koženkou potažená střecha, vyhřívané zadní okno nebo dokonce disky kol z lehkých slitin.
Škoda 110 R se brzy po začátku výroby stala základem pro stavbu závodních speciálů. Už v roce 1971 byl vyvinut rallyový automobil s náporovým chlazením, v roce 1974 Škody 180/200 RS a konečně v roce 1975 slavná Škoda 130 RS.
