Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pořádá celostátní sčítání jednou za pět let. To poslední s ročním odkladem proběhlo v roce 2016, následovat mělo měření za rok 2020, které ale pandemie koronaviru roztáhla do dvou let. Podle šéfa ŘSD Radka Mátla se organizace rozhodla sčítání provádět tak, aby sbíraná data neovlivňovaly tvrdé lockdowny, při nich doprava výrazně poklesla. Jarní sčítání se tak odehrálo až v roce 2021. Proto ŘSD výsledky prezentovalo až dnes.
Omezení pohybu i v období mimo ně se přesto na výsledcích podepsalo, v porovnání s rokem 2019 klesla doprava na všech úsecích sledovaných automatickými sčítači. V porovnání s rokem 2016 však i přes pandemii rostla. Jedinou výjimkou jsou úseky u dálničních přechodů.
ŘSD však při výpočtu ročních průměrných denních intenzit postupovalo tak, aby vliv pandemie na dopravu očistilo. "Z předběžných výsledků vychází, že silniční a dálniční doprava vzrostla o deset procent, nákladní kamionová dokonce o dvacet procent," uvádí představitelé ŘSD.
Výsledky celostátního sčítání dopravy se využívají různě. Počítá se podle nich ekonomika staveb, tvoří podklady pro hlukové studie a další projekty a hlavně jsou klíčové pro plánování dalších investic.
Absolutně nejzatíženějším úsekem na české dálniční síti je D1 mezi Modleticemi a Říčany u Prahy. V průměru zde denně projede 103 tisíc aut, to je 1,2 auta každou vteřinu. Vysokých čísel dosahuje rovněž nedaleký již pražský úsek mezi Chodovem a Spořilovem (90 000 aut). Třetí je úsek D1 u Brna mezi sjezdy Brno-centrum a Brno-jih, kde denně v průměru projede 76,5 tisíce aut.
Nejzatíženější úseky českých dálnic
| Úsek | Vozidel za den | |
| 1. | D1 Modletice - Říčany | 103 000 |
| 2. | D1 Chodov - Spořilov | 90 000 |
| 3. | D1 Brno-centrum - Brno-jih | 76 500 |
| 4. | D0 Slivenec - Ořech | 75 000 |
| 5. | I/43 ul. Hradecká - ul. Hapalova (Brno) | 47 000 |
Na takových místech již intenzity překračují to, co dálnice a silnice zvládnou. Radek Mátl uvádí, že třeba silnice první třídy s pruhem v každém směru je omezena dvaceti tisíci aut za den. Takové hodnoty jsou dnes překročeny například na silnici I/3, která vede od Mirošovic směrem na České Budějovice.
Čtyřpruhové dálnice podle Mátla limituje čtyřicet až padesát tisíc aut za den, šestipruhové sto tisíc. A jednoznačně se ukazuje, že nejzatíženější úseky již jsou za svým limitem. Kromě pěti nejvytíženějších úseků šéf ŘSD zmiňuje úseky dálnice D5 mezi Prahou a Berounem, D10 mezi Prahou a Mladou Boleslaví nebo D11 mezi Prahou a Poděbrady.
ŘSD nemá zatím v plánu s ohledem na výsledky celostátního sčítání dopravy nic měnit na svých plánovaných investicích. Stavět se tak nadále budou i pokračování dálnic D6 na Karlovy Vary a D7 na Chomutov, které v celorepublikovém měřítku nejsou vytížené, v budoucnu ale spojí zbytek země s Karlovarským krajem a významnou průmyslovou zónou Triangl u Žatce. Směrovat investice výhradně k těm nejzatíženějším úsekům plánuje Mátl až v případě, že začnou docházet peníze. "Přijde chvíle, kdy budeme muset sáhnout po rozšíření dálnice, ačkoli to nebude vysloveně populární opatření, protože na dálniční síti nepřibudou žádné kilometry," říká.
ŘSD již takové kroky plánuje. Nejblíže realizaci je rozšíření D1 mezi sjezdy Brno-centrum a Brno-jih. Tam by se mohlo začít stavět koncem letošního nebo začátkem příštího roku. Následně by se ale měl na šestipruh přestavět celý dálniční obchvat Brna.
Chystá se také rozšíření dálničního pražského okruhu D0 mezi křížením s dálnicí D5 a sjezdem na Barrandov. Šestipruhová dálnice D5 mezi Prahou a Berounem je podle Mátla ve stadiu posuzování vlivu na životní prostředí EIA a chystá se také rozšíření D10, a to na celém úseku mezi Prahou a Mladou Boleslaví. Tato stavba je zatím ve stadiu technické studie, rozšiřovat by se v budoucnu pak mělo začít z obou směrů, od Prahy i od Boleslavi.
První český osmipruh na dálnici D1 u Prahy se pak podle Mátla zatím neplánuje. Dálnici v úseku u Prahy podle něj pomůže další výstavba velkého pražského okruhu D0, konkrétně propojení Modletic a Běchovic. Část kamionové a obecně tranzitní dopravy se tak z nejzatíženějšího úseku odvede.
Z dalších významných staveb, které by měly ulevit přetížené dálniční síti, Mátl jmenuje dostavbu D1 u Přerova. Řidiči pak nebudou tolik využívat dálnice D46, a zmenší se tak doprava směřující na Olomouc. Významné pak bude dobudovat i kapacitní spojení krajských měst mimo Prahu, což by mělo odlehčit příjezdům do hlavního města. Ty ostatně obecně patří k těm nejzatíženějším úsekům v republice.
Radek Mátl již dříve napsal na svůj Twitter, že ŘSD bude letos hospodařit s rekordním více než šedesátimiliardovým rozpočtem. Zahájit se má stavba minimálně padesáti kilometrů nových dálnic a takřka sta kilometrů silnic I. třídy.
Dále by se mělo zprovoznit 25,5 km nových dálnic a 19,6 km nových sil. I.třídy. Zároveň ale plánujeme zahájit VŘ na zhotovitele na přes 100 km nových dálnic a na přes 60 km nových sil. I. třídy. Mj. na hraniční úsek D11, další úseky na D3,D35,D55 a důležité obchvaty měst a obcí.
— Radek Mátl (@MatlRadek) January 3, 2022
Nová vláda má rozvoj dopraví infrastruktury za jednu ze svých priorit. Ministr dopravy Martin Kupka z ODS plánuje do roku 2025 rozšířit dálniční síť o dalších 200 kilometrů. Zaměřit se má na pokračování stavby pražského okruhu, tedy zmíněný úsek mezi Modleticemi a Běchovicemi, pokračování dálnice D35, která má odlehčit D1 vytvořením souběžné severnější trasy na Moravu, a zmíněné dobudování D1 u Přerova.
"Do konce roku 2025 zprovozníme obchvat Českých Budějovic a další úseky D3, prodlouží se dálnice D4, D6, D49 a D55. Dokončíme dálnici D48 včetně obchvatu Frýdku-Místku, zprovozníme tři úseky o celkové délce 21,4 km na dálnici D55 a stavby dalších částí Velkého městského okruhu v Brně na I/42. Finišovat bude stavba příhraniční části D11. Pokročí také příprava prodloužení dálnice D52, dálnice D43 a středočeské části dálnice D3. Zasadíme se o zvýšení kapacity vybraných silnic I. třídy tam, kde intenzita provozu nebude ani výhledově vyžadovat dálnici, a vybudujeme obchvaty obcí a měst trpících tranzitní dopravou," píše se dále v programovém prohlášení vlády.
Ministerstvo také vyhodnotí přínosy PPP projektu při výstavbě pokračování dálnice D4. Do budoucna by tak výstavbu nových dálnic mohly spolufinancovat soukromé firmy.
