V Německu už takřka neexistuje větší město, které by nemělo emisní zónu. Česká města budou stejné zóny smět podle nedávno schváleného usnesení vlády zavést od příštího roku, příliš velký zájem o takovou regulaci dopravy ale zatím neprojevují.
Vyplývá to z odpovědí na dotazy, které online deník Aktuálně.cz položil představitelům všech krajských měst v České republice.
"Neuvažujeme o tom."
"U nás na to nejsou podmínky."
"Až bude postaven obchvat."
"Zatím si necháme zpracovat studii."
To byly nejčastější odpovědi znějící z magistrátních úřadů.
Vary, Praha a Klimkovice říkají ano
Jen málokde už udělali konkrétní kroky, které by v nejbližších letech vedly k vyhnání starých a čoudících automobilů z center a dalších oblastí, které ohrožuje smog.
Jedním z měst, kde mají vůli zónu zavést, jsou Karlovy Vary.
"Nízkoemisní zónu skutečně zvažujeme. Jsme lázeňským místem, většina našeho vnitřního lázeňského území se nachází v poměrně sevřeném údolí řeky Teplé. Nízkoemisní zóna by určitě pomohla lépe chránit prostředí lázeňského území a věříme, že do světoznámých evropských lázní jednoznačně patří. V podstatě jsme jen čekali, až budou stanovena pravidla. Nutné podklady pro stanovení nízkoemisní zóny zpracujeme během letošního roku," říká magistrátní mluvčí Helena Kyselá.
Jasný názor má už také hlavní město Praha. "Nízkoemisní zóny v metropoli mohou samozřejmě zvýšit kvalitu života obyvatel, a to zejména v centru," řekl agentuře ČTK pražský radní pro dopravu Josef Nosek (ODS). "Možnosti podpory nízkoemisních technologií zahrneme do dlouhodobé strategie dopravy," doplnil. První koncept předloží Nosek na začátku června.
Zřejmě prvním městem, které zónu vyhlásí, budou lázeňské Klimkovice u Ostravy. "Ve středu zastupitelstvo schvaluje zadání studie proveditelnosti a počítáme, že zónu vyhlásíme v září. "Tudíž v platnost vstoupí od začátku září roku 2014," sdělil online deníku Aktuálně.cz místostarosta Jakub Unucka.
Radnice předtím připraví informační kampaň, aby se včas stihli připravit podnikatelé v lázeňské zóně i obyvatelé. Navíc chce radnice s ministerstvem životního prostředí dojednat, aby systém vydávání známek byl co nejjednodušší. Samotná Ostrava chce nejprve vyřešit problém se znečištěním z lokálních topenišť.
Nejprve obchvat, pak možná zóna
Naopak jsou města, kde takové opatření není vůbec na pořadu dne. "Hradec Králové si počká na zkušenosti z jiných měst, kde počítají se zavedením zón. V tuto chvíli je těžké odhadnout i počet vozů, o které by se jednalo. Podobné opatření (omezení či zákaz vjezdu) by mohlo i částečně komplikovat dopravu ve městě. V Hradci Králové dochází navíc málokdy k většímu znečištění ovzduší," říká Magdaléna Vlčková, mluvčí Magistrátu Hradce Králové.
Podobně se zachovají i v Českých Budějovicích, kde však už alespoň vyčlenili peníze na studii, a také v Brně. Tam však mají připravena i jiná řešení ke zmenšení emisí z osobních automobilů.
"Připravujeme nová parkoviště typu park&ride, podpoříme elektromobilitu vybudováním dalších dobíjecích stanic a připravíme i nové linky pro trolejbusy, sdělil mluvčí Pavel Žára. Zavedení nízkoemisní zóny v největším moravském městě podle něho určitě není otázkou příštího roku.
Místní podmínky, kdy není možnost odvést tranzitní dopravu jinam, nedovolí vyhlásit zónu ve Zlíně, v Pardubicích, Ústí nad Labem, Liberci a minimálně dalších šest let, než bude hotov obchvat, také ve Zlíně.
Kdo dostane plaketu?
Pravidla upravující vznik zón schválila minulý týden vláda. Za osmdesát korun budou majitelé aut splňujících příslušné emisní normy Euro dostávat plakety, obdobné, jaké jsou ty v Německu. Jen nebudou mít kruhový tvar, ale osmiúhelníkový.
V případě aut se zážehovým - tedy benzin spalujícím - motorem dostanou všichni majitelé bez výjimky zelenou, tedy té nejvyšší kategorie. Pokud tedy byl vůz uveden do provozu po 1. lednu roku 1993 a splňuje minimálně emisní normu Euro 1.
Naopak problém se vjezdem do určitých částí měst budou zřejmě brzy mít majitelé starších dieselových vozů. Tam na žádnou nálepku nedosáhne osobní vůz uvedený do provozu před prvním lednem roku 1997, nárok na červenou známku v kategorii 2 pak budou mít auta přihlášená v období 1997 až do konce roku 2000. Jsou to tedy automobily splňující emisní normu Euro II. Žlutou plaketu (emisní kategorie 3) budou moci dostat jen auta splňující normu Euro 3, což se týká období od 1. ledna 2001 do konce prosince roku 2005.
Plaketu nejvyšší čtvrté kategorie, která bude v zelené barvě, získá automobil se vznětovým motorem uvedený do provozu po prvním lednu roku 2006, který má emise odpovídající nejméně normě Euro 4.
Plakety pomůžou omladit vozový park
Plakety se zřejmě budou uznávat v Německu a naopak ty německé, které už někdo má vylepené na čelním skle, budou platit u nás.
Přestože se i v Německu vedou diskuse, zda nízkoemisní zóny skutečně přispívají ke zlepšení životního prostředí, ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek je přesvědčen, že pozitivní vliv mít budou. "Mohlo by se to i částečně projevit na zlepšení našeho zastaralého vozového parku. Nemyslíme si, že hned všichni obyvatelé v nízkoemisních zónách vymění svá stará auta za ta nejmodernější, ale minimálně mladší, a tudíž k životnímu prostředí vstřícnější ojetiny, si poté pořídí," sdělil Aktuálně.cz Šípek.
Vozový park v Česku je v porovnání se západní Evropou skutečně velmi starý. Průměrné stáří osobních aut v tuzemsku je totiž téměř 14 let. Přes 60 procent ze 4,6 milionu registrovaných vozidel je starších deseti let a třetina jezdí na silnicích déle než 15 let.
Auta, kterým je přes 15 let, podle statistiky Svazu dovozců automobilů sice ujedou jen zhruba deset procent kilometrů, ale vyprodukují celou polovinu emisí.
Motorová vozidla bez katalyzátoru, která se vyráběla do začátku 90. let, ujedou ročně pouhá čtyři procenta všech kilometrů ujetých vozidly registrovanými v ČR. Ovšem jejich podíl na úniku škodlivých látek do ovzduší je 40 procent.
