Minulý pátek nad tou zprávou zkoprněli všichni motorističtí novináři. Skupina Stellantis potvrdila serióznímu webu Automotive News Europe, že Peugeot Rifter a většina jeho sourozenců od Citroënu a Opelu končí s benzinem i naftou. Pokračovat budou hlavně rozvážkové nákladní verze, většina ostatních dostane bateriový pohon.
Což o to, nějaké závazky ukončit spalovací motor se ozývají co chvíli. A značky konglomerátu Stellantis nejsou výjimkou. Peugeot se hlásí k roku 2030, Opel dokonce už 2028. Ale jmenovaná trojice MPV končí hned teď. V lednu 2022.
Nejde přitom o nóbl svezení pro bohatší vrstvy, ale naopak o jedno z posledních útočišť početnějších rodin. Po ukončení prodeje Renaultu Scénic, Opelu Zafira a dalších menších MPV představovaly právě Rifter Maxi, Berlingo XL a Combo XL jedinou alternativu pro sedm lidí pod půl milionu korun. Za tuto výhodu vděčily základu v jednoduchých a robustních dodávkových vozech pro zelináře a řemeslníky.
Pro srovnání: podobně prostorný a pohodlnější Peugeot 5008 začíná na sedmi stech tisících, o třídu větší Ford Galaxy na milionu korun. Že to je pro české rodiny větší skok než pro švédské či nizozemské, je nasnadě.
Tiskové prohlášení Citroënu se ohání emisemi CO2. "Vysoká hmotnost a nevýhodná aerodynamika siluety s kolmou zádí zvyšuje spotřebu paliva," cituje server Automotive News a dodává důležitý detail. Zelené kredity za každý prodaný elektromobil se od letošního roku snižují. K dosažení stejného efektu na flotilových emisích CO2 tedy každá značka musí prodat elektromobilů více.
Ne že by zrovna elektrické verze Rifteru, Berlinga a Comba za osm set tisíc slibovaly terno. S praktickým dojezdem něco přes dvě stě kilometrů je nepředstavitelné, že by v nich rodinka vyrazila k moři. Hodit by se mohly rozvážkám e-shopů, jenže ty už objevily levnější vozítka z Číny.
Při pohledu do nabídky Peugeotu ale zarazí jiná drobnost. Zatímco Rifter kritizovaný za vysoké emise CO2 vypouštěl podle motoru 115 až 129 g/km, zmiňovaný model 5008 vykazuje hodnoty ještě vyšší - 135 až 158 gramů. V prodeji zůstává, takže o samotný oxid uhličitý zjevně nejde.
Zásadní rozdíl je v tom, že Rifter se už třetí rok prodává také pod značkou Toyota. Japonský gigant sice vyrábí dodávková auta v Japonsku i Americe, ale nevyplatilo by se mu je dovážet do Evropy. Nakupuje je tedy od Peugeotu a prodává ve svých salonech pod názvem Proace City.
Chystá se tedy i Toyota přejít výlučně na baterie? Nikoli. "Za Toyotu se nic nemění, stávající modelová nabídka zůstává z hlediska nabídky motorizací beze změny," potvrdil redakci Aktuálně.cz český dovozce. Stellantis se tedy zjevně rozhodl využít tento kanál k prodeji všech spalovacích verzí.
Dává smysl vyrábět auta a zákazníky odhánět ke konkurenci? V tržním hospodářství určitě ne, ale to není případ současné Evropy. Za prodávání aut, jaká lidé chtějí, dostanete pokutu - v případě Peugeotu Rifter a jeho sourozenců kolem padesáti tisíc korun. I v covidovém roce 2020 jich Stellantis prodal na devadesát tisíc, to dělá celkem čtyři a půl miliardy korun.
Když si domluvíte výhodné podmínky s konkurencí, můžete to udělat opačně. Necháte běžet továrnu, nemusíte propouštět vlastní zaměstnance, zajistíte si odbyt a pokutu za vás zaplatí někdo jiný.
Vtip je v tom, že Toyota zaplatí méně. Prodává totiž více SUV s vyšší hmotností, tudíž se jí uhlíkový limit počítá z vyšší laťky. Tu už sedmimístná boudička nepřesahuje o tolik, a tak vyjdou nižší i penále. Přitom si na ně vydělá snáz, jelikož s logem Toyoty se prodává o šedesát až sedmdesát tisíc korun dráž.
To je pro českou rodinu absurdní a bolestivý, ale pořád ještě snesitelný příplatek, k relativně dostupnému autu se nakonec dostane. Odskáče to někdo jiný: dealeři Peugeotu, Citroënu a Opelu. Anonymně se s námi rozdělili o naprosté rozčarování. Mnohem víc než rodiny s dětmi jim bude chybět firemní klientela, která v autech vozila stavební a montážní čety, najela víc kilometrů a živila servis.
Český dovozce se snaží vyjednat nějaký kompromis, ale vyhlídky jsou nejisté. Ze stránek Peugeotu už model Rifter každopádně zmizel.
Podivný obchod Stellantisu s Toyotou ukazuje, že vzývaný pojem disrupce, tedy narušení stávajících pořádků, má dvě strany. Možná je čas podívat se i na tu druhou. Kdo bude jednou prodávat elektromobily Peugeot, když si výrobce podřezává vlastní síť? A potřebujeme ještě k motivaci průmyslu tak drastické pokuty, když nevyhnutelnou technologickou změnu už se zjevně daří nastartovat?
