I ten řidič, který má po autoškole řidičský průkaz vonící novotou, ví, že jízda automobilem v zimě má svá specifika. Málokdo si ale uvědomuje, že letní návyky je nutné změnit ještě dříve, než se na silnici objeví námraza nebo sníh či led.
Nutným předpokladem pro zvládnutí zimních nástrah jsou pochopitelně zimní pneumatiky. Ti, kteří žijí a pracují v oblastech položených ve vyšší nadmořské výšce nebo je tam pracovní či soukromé aktivity zavanou, by měli vyměnit pláště na svých vozech už na přelomu září a října, tedy o měsíc dříve, než je povinné.
Jinak hrozí, že je překvapí náhlé ochlazení doprovázené námrazou na mostech a v lesních úsecích, nebo dokonce sněžení. To se ostatně stalo i letos na Karlovarsku, kde první sníh napadl již před polovinou října.
Zejména v extrémnějších podmínkách mají pak výhodu ta vozidla, která jedou s méně ojetými pneumatikami. „Kvalitní pneumatika s hloubkou dezénu šest a více milimetrů zlepší jízdní vlastnosti každého vozu, tedy nejen těch nejmodernějších,“ uvádí Magda Pančochová, mluvčí sítě pneuservisů Bestdrive.
„Základním předpokladem bezpečného cestování autem v zimě je opatrnost a předvídavost,“ říká odborník na bezpečnou jízdu Jiří Patera.
To například znamená pečlivé dodržování bezpečné vzdálenosti a vyvarování se prudkých a nečekaných manévrů. „Jestliže je na suchu bezpečná vzdálenost mezi vozy taková, jakou auto ujede během dvou sekund, na kluzkém povrchu je třeba tento interval minimálně zdvojnásobit,“ upřesňuje Jan Pechout, instruktor BESIPu.
I s nejlepšími zimními pneumatikami má totiž automobil na sněhu pětkrát delší brzdnou dráhu než na suchu, na ledu potřebujete pro bezpečné zastavení dokonce desetinásobnou vzdálenost.
„ I když je díky přítomnosti ABS v téměř všech vozech, které se nyní pohybují na silnici, možné v případě krize brzdit i během zatáčení, pro zkrácení brzdné dráhy je nejlepší, pokud jsou kola natočena rovně. Právě v ten okamžik se totiž nejlépe využijí schopnosti pneumatik,“ vysvětluje Patera.
„V zimě platí ještě více než kdy jindy zásada, že se brzdí zásadně před zatáčkou, pokud šlápneme na brzdový pedál v oblouku, hrozí smyk,“ dodává při svých instruktážích Pechout. Totéž může nastat při prudké akceleraci nebo při podřazování.
Vůz se může dostat do dvou druhů smyků – nedotáčivého a přetáčivého. Nedotáčivost znamená, že se automobilu nechce zatočit do zamýšleného oblouku a míří po tečně ven ze silnice. Při přetáčivém smyku naopak záď takzvaně předbíhá příď a hrozí i takzvané hodiny.
Zvládnutí nedotáčivého smyku není v případě zachování chladné hlavy nic extra složitého. Obvykle postačí ponechání natočení kol v žádoucím směru, ubrání plynu a vymáčknutí spojky. „Pokud by to nepomáhalo, je dobré srovnat kola a plně brzdit. V lepším případě se ještě před opuštěním vozovky podaří snížit rychlost tak, že je pak možné znovu zatočit, v tom horším sice zřejmě sjedete do příkopu, ale v malé rychlosti a navíc čelně, kde je k dispozici největší deformační zóna,“ říká Jiří Patera.
Zvládnutí přetáčivého smyku je složitější. „Je třeba reagovat rychle a správně,“ vysvětluje Pechout. Důležité je opět vymáčknutí spojky a tentokrát i natočení kol v prvním okamžiku proti směru zatáčky. Pokud se pak podaří vůz vyrovnat, natočí se opět volant do oblouku zatáčky.
K zásadám bezpečné jízdy patří samozřejmě náležitý technický stav vozu a například i zajištění dobrého výhledu. Nelitujte času na kompletní očistu vozu od námrazy na sklech, omeťte i sníh ze střechy, kapoty a světlometů.
Určitě nestojíte o to, aby vám sníh, který se při brzdění sesune ze střechy na čelní okno, zakryl výhled právě před složitou křižovatkou. Ometené světlomety zase zajistí, že vás včas uvidí i ostatní řidiči.
S tím souvisí i doplněná nádržka na kapalinu do ostřikovačů se směsí, která nezamrzne ani při nižších teplotách.
Přes všechnu opatrnost i v našich podmínkách občas nastanou situace, kdy je lepší nevyjíždět. Typickým příkladem je ledovka. Proto lze samozřejmě doporučit pečlivé sledování předpovědi počasí i dopravního zpravodajství.
