Alkohol, cigarety a pohonné hmoty – tyto tři komodity spojuje jedna věc. Do státní kasy přinášejí obrovské finanční prostředky. Čím víc se pije, kouří a jezdí, tím lépe pro ministerstvo financí. To, že z toho nemají radost na ministerstvu zdravotnictví, je jiná věc. My se zaměříme na paliva a rozklíčujeme, z čeho se skládá výsledná cena. Jako příklad si vezměme klasický benzin Natural 95 v ceně 30 Kč.
Největší díl z našich třiceti korun jde státu. A to za spotřební daň a DPH. V případě benzinu činí spotřební daň 12,84 Kč/l (u nafty 10,95 Kč/l), 21% daň z přidané hodnoty státu přinese dalších 5,21 Kč. Když obě položky sečteme, do státní kasy putuje z každého litru 18,05 Kč, což je 60,2 %!
Důležitou položkou je tzv. velkoobchodní cena paliva. Ta vychází ze situace na cenotvorném trhu ARA (Amsterdam, Rotterdam a Antverpy), na který jsou navázány tuzemské velkoobchodní i maloobchodní ceny. „Na tomto trhu se určují velkoobchodní ceny benzinu i nafty, kterými se pak řídí při stanovení svých cen většina firem v oboru po celé Evropě,“ vysvětluje Štěpán Pírko, předseda představenstva společnosti Colosseum.
V této ceně je zahrnuta cena ropy, doprava do rafinerie, rafinérská marže a doprava na místo velkoobchodního dodání. Například při velkoobchodní ceně benzinu dle ARA 593 dolarů za tunu (údaj z konce října) vychází při kurzu 24,50 Kč za dolar jedna tuna benzinu na 14 528 Kč/t. V jedné tuně benzinu je 1342 litrů, výsledná velkoobchodní cena u našeho modelového případu tedy činí 10,82 Kč za litr.
Zbytek pak připadá na tzv. maloobchodní cenu paliva. V ní jsou obsažené marže obchodníků a čerpacích stanic (zahrnuje dopravu a distribuční cenu). V našem případě vychází, že na maloobchod zbývá 43 haléřů na litr. K tomuto číslu jsme dospěli odečtením ceny za litr paliva bez DPH a spotřební daně (11,25 Kč) a velkoobchodní ceny (10,82 Kč).
Jak ale upozorňuje Štěpán Pírko, obvyklá marže maloobchodníků bývá mezi jednou a dvěma korunami, respektive třemi až čtyřmi korunami u dražších pump: „Náš modelový případ je zkreslený, jelikož jak kurz USD-CZK, tak i velkoobchodní cena benzinu na konci října, kdy jsme kalkulaci vytvářeli, prudce vzrostla. Do maloobchodních cen se ale dostává až s určitým zpožděním, dle našich analýz přibližně dvou až tří týdnů.“
Vysoké daně mají za následek to, že ceny pohonných hmot klesají méně než ropa. Z litru paliva se státu odvede vždy minimálně 15,53 Kč, i kdyby ropa a její zpracování bylo úplně zdarma. Cena ropy a rafinérií činí jen uvedených cca 10–11 Kč u benzínu + DPH, tedy cca 12–13 Kč. Pokud se tedy cena ropy pohne o 10 %, na výsledné ceně paliva se to projeví jen asi 1,20–1,30 Kč, tedy asi 4,1%–4,4%.
„Dle našich zkušeností se ceny přizpůsobují nahoru i dolů podobně v časovém horizontu jednoho měsíce, jelikož na trhu je silná konkurence,“ vyvrací zažitý mýtus, že dolů se zlevňuje pomalu, nahoru okamžitě, Štěpán Pírko ze společnosti Colosseum.
Přesto ale cena ropy výrazně ovlivňuje, za kolik u nás tankujeme. Sumu za jeden barel ropy (1 barel je 158,97 l) řídí nabídka daná celosvětovou těžbou a poptávka. „V posledních dvou letech byl na trhu přebytek nabídky a letos na jaře ceny ropy klesly až k 30 dolarům za barel. Nicméně omezování produkce u OPEC, v USA i v Rusku tlačí ceny vzhůru,“ popisuje situaci na trhu Štěpán Pírko.
K pomalému růstu přispívá i zvýšená poptávka ve světě. Pro český trh je ale velmi důležitý i oslabující kurz české koruny vůči americkému dolaru, který ropu zdražuje. A právě souhra těchto dvou parametrů může vést k tomu, že se ceny pohonných hmot za poslední tři roky změnily až o deset korun za litr. Před dvěma roky stála ropa přes 100 USD, pak spadla na 30 a nyní je za 50. Podobně kolísavý průběh má i česká koruna. Zatímco před časem stál dolar 18 korun, nyní ho kupujeme za více než 25 korun.
Asi každý si všiml, jak velké jsou u nás rozdíly v cenách pohonných hmot, a to nejen mezi malými a velkými čerpacími stanicemi, ale někdy i v rámci jedné sítě. Přestože v uplynulých pěti letech došlo ke snížení tohoto rozdílu asi o třetinu, pořád není problém narazit na rozdíl až sedm korun. Podle Štěpána Pírka je to věcí obchodní politiky dané čerpací stanice nebo sítě. „Poptávka určuje cenu. Roli zde hraje i vliv konkurence v nejbližším okolí nebo typ zákazníků. Je přirozené, že se prodejci snaží maximalizovat cenu dle možností.“
Zatímco malé čerpací stanice obvykle nemění své ceny tak často, protože nemají velké výtoče, takže jim palivo nakoupené za určitou cenu může vydržet déle, velcí hráči točí čísla na totemech třeba i každý den. Jednak prodají víc paliva, hlavně ale mají lepší informace, a jak se říká, halíře dělají talíře.
Co do pohybu cen jsou rekordmani v Německu, což je největší tankovací země Evropy. Zde se totiž ceny za pohonné hmoty mění několikrát v průběhu dne. Obecně platí, že nejvyšší jsou v noci, zlevňovat začínají kolem desáté dopoledne a pak postupně klesají. Nejlevněji se tankuje mezi 17. a 18. hodinou.
