Zvláštní Škoda Favorit je italská kulturní památka. Ukrývá se v neznámém muzeu

Ve sbírce aut navržené studiem Bertone najdete i zajímavou Škodu Favorit.

V leteckém muzeu Volandia u milánského letiště Malpensa je umístěná i kolekce několika desítek aut ze sbírky zkrachovalého studia Bertone. To za dvou své existence navrhlo nespočet aut, mezi nimi i Škodu Favorit. Právě speciální verze českého hatchbacku v netradiční barvě se zlatým logem a odlišnými nárazníky je v muzeu k vidění.

Kromě toho má Bertoneho verze třeba i krémový kožený interiér. Jiná jsou litá kola. O mechanických úpravách nicméně nikdo neví.

Tradičněji je ale jméno Bertone spojeno hlavně s italskými auty. Toto je Alfa Romeo Giulia Sprint Speciale, kterou navrhl designér Franco Scaglione na konci 50. let. Inspiroval se přitom vlastním aerodynamickým konceptem B.A.T.

Jedním z největších jmen, která studio Bertone dalo světu designu, byl Marcello Gandini. Mezi jeho díla patří třeba Lamborghini Espada.

Ve sbírce aut navržené studiem Bertone najdete i zajímavou Škodu Favorit. |

Foto: Jan Matoušek

Málokdo o ní ví, i když je pro české motoristické fanoušky mimořádně zajímavá. Sbírka sériových aut a prototypů zkrachovalé karosárny Bertone totiž obsahuje i unikátní Škodu Favorit. Je to verze, kterou nikde jinde nenajdete, a patrně i jediný Favorit na světě, který je zároveň italskou kulturní památkou.

Už centrální plánovači socialistického Československa věděli, že pro nadčasový automobilový design se musí obrátit do kapitalistické Itálie. Poprvé se tak stalo na konci 60, let, kdy se Škodovka spojila s Italdesignem Giorgetta Giugiara a vznikla tak série nezaměnitelných prototypů Škoda 720. Sériové výroby se nicméně nikdy nedočkala, podobně jako další Giugiarův výtvor: Škoda 760 vzešlá ze spolupráce s NDR.

Na nějakou dobu kooperace mezi Československem a Itálií utichla. Do chvíle, než se začal hledat krejčí pro Škodu Favorit. V roce 1983 tak na ženevském autosalonu začala jednání s trojicí největších italských designových studií. Italdesign a Pininfarina z různých důvodů nevyšly, Bertone však ano.

Karoserie, kterou Favoritu italští mistři karosáři ušili, je dodnes nesmírně nadčasová. Tehdejší šéf studia a designér Nuccio Bertone byl potomkem zakladatele karosárny Giovanni Bertoneho.

Ten se v roce 1912 pustil do výroby kočárů, po první světové válce pak otevřel novou továrnu v Turíně a začal se soustředit na výrobu a navrhování aut. Studio Bertone se postupně vypracovalo mezi nejrespektovanější na světě a především ve druhé polovině 20. století psalo spolu s Italdesignem a Pininfarinou zlatým písmem zářivou éru italského designu.

Bertone navíc objevil řadu věhlasných talentů. Za všechny jmenuje už zmíněného Giorgetta Giugiara, který pro studio pracoval mezi lety 1959 a 1965 a následně v roce 1968 otevřel Italdesign. Dalším italským esem byl Marcello Gandini, který nakonec ve studiu Bertone zůstal od poloviny 60. let až do roku 1979.

Právě on je podepsaný pod Lamborghini Miura, Espada či Urraco a především celou řadou konceptů, které pod hlavičkou Bertone vznikly. Lancií Stratos Zero počínaje a BMW Garmisch konče.

Všechna tato auta nesou podobně jako Favorit pečeť „design by Bertone“, nicméně stejně jako měla éra italských karosáren svůj vrchol, přišel následně strmý pád. Bertoneho nevyjímaje. Zakladatel Giovanni zemřel v roce 1972, vedení studia převzal jeho syn, který zemřel v roce 1997.

A zhruba od této chvíle by se klidně dal datovat začátek konce. Po Nucciovi převzala vedení karosárny jeho žena Lilli, později se v něm angažovaly i dcery Marie-Jeanne a Barbara. Jenomže situace na evropském trhu se od zlaté éry v 60. či 70. letech dramaticky změnila. Bertone sice kromě návrhů vyráběl i modely pro různé automobilky, to ale skončilo s Opelem Astra Cabrio v roce 2005.

V tu dobu už byla finanční situace karosárny napjatá, útlum sériové výroby pak k uklidnění příliš nepřispěl. Na konci roku 2007 dosáhly dluhy takové úrovně, že se Bertone dostal pod nucenou správu, vše navíc vyeskalovalo ve spor mezi vdovou po Bertonem a oběma dcerami. O dva roky později továrnu v Grugliascu koupil Fiat a Bertoneho rodina se soustředila na designové studio. Tomu se sice i díky čínským zakázkám povedlo generovat nějaké peníze, nicméně finanční situace byla nadále špatná.

Dokonce tak moc, že v roce 2011 musela rodina prodat pět vzácných aut ze své sbírky, mezi nimi i unikátní prototyp Lancia Stratos Zero.

Sedmiletý maraton finančních problémů vyvrcholil v roce 2014, kdy Bertone vyhlásil bankrot. To vedlo nejen k aukci samotné ochranné známky se jménem, ale především aukci sbírky zbývajících 79 historických aut a prototypů. Ta přitom obsahovala řadu skvostů včetně Lamborghini Miura, několika Fiatů X 1/9 a spousty prototypů vzniklých v jediném kuse.

A mezi velkými jmény byla i Škoda Favorit. Díky tomu se právě tento jeden kus dočkal statusu italské národní kulturní památky. Lépe řečeno, ten získala od ministerstva kultury celá sbírka. Politici chtěli zabránit rozprodání kolekce na kusy a vyvezení mimo Itálii.

Internetovou aukci na podzim 2015 nakonec vyhrál turínský automotoklub Automotoclub Storico Italiano, zkráceně ASI. 79 aut koupil za 3,44 milionu eur, tehdy přes 93 milionů korun. Vyvolávací cena přitom byla 1,514 milionu eur.

Pokud čekáte, že jsou auta zavřená někde ve skladišti a objeví se jen občas na veteránských výstavách, budete nejspíše překvapení. Navštívit (téměř) celou sbírku je totiž velice jednoduché, vystavená je v jednom z hangárů leteckého muzea Volandia. To přitom leží v těsné blízkosti milánského letiště Malpensa, z terminálu 1 do něj dokonce dojdete pěšky.

Je to nejspíš jediné muzeum v Itálii, možná jediné muzeum aut mimo bývalý socialistický blok obecně, kde má své pevné místo i zmíněný Favorit. Nejde přitom jen o nějaký náhodný kousek, Bertone si totiž vyrobil vínový kus se zlatými logem Škoda, jinými nárazníky i maskou (všimněte si chybějícího asymetrického nasávacího otvoru) a béžovým koženým interiérem. Za zmínku stojí i litá kola, jejichž design se nikdy na žádném sériovém Favoritu neobjevil.

A bystré oko zaznamená i řadu dalších odlišností, jiná jsou třeba zrcátka. Částečně připomíná vínový vůz prototyp Favoritu, který má ve sbírkách tovární muzeum Škody v Mladé Boleslavi. Tam se jedná o jeden z devatenácti prototypů vyrobených v roce 1985, který se od produkční verze odlišoval nejen vnějším designem, ale i provedením palubní desky. Auto z Bertoneho kolekce ji má sice béžovou a potaženou kůží, nicméně je sériová.

Kromě něj je k vidění opravdu pestrá škála modelů, třeba pick-up BMW Pickster postavený v roce 1998 na technice řady 5, ovšem se šestiválcem z BMW M3. Neméně zajímavé jsou dva prototypy Lancie Kayak, Volvo Tundra, několik podivných kreací na základech Fiatu Punto či Bravo, Chevrolet Corvette s motorem uprostřed z roku 1990 nebo jediné MPV s dvanáctiválcem z Lamborghini Countach: prototyp Bertone Genesis z roku 1988.

Nechybí ani modely, které Bertone navrhl a dostaly se do sériové výroby: zmíněná Astra Cabrio, otevřený Opel Kadett, Volvo 780 nebo Fiat X 1/9.

Na prohlídku muzea v Miláně nicméně zájemcům zbývá už jen několik málo týdnů. V dubnu 2026 by se všechna auta měla přesunout do Turína, kde budou vystavena v Heritage Hubu Stellantisu. To je sbírka několika stovek historických aut a prototypů italské části koncernu, především Fiatu a Lancie. Vystavená je v obrovské tovární hale. I ta je přístupná veřejnosti.

Prohlédnout 36 fotografií