Dacia Duster je tak svérázná a od konfekční produkce odlišná, že si její příznivci ani nemuseli všimnout plynoucího času a novinek konkurence. A že toho času uplynulo opravdu dost. Duster přišel na svět v roce 2010, a i když ho o sedm let později formálně vystřídala druhá generace, šlo ve skutečnosti jen o dílčí modernizaci.
Novou lehčí platformu zatím dostalo jen Sandero a Logan. Duster zůstává na původních základech. Je to jedna z příčin konfliktu s evropskými požadavky na flotilové emise CO2. Nejprodávanější verze Dusteru stanovený cíl 95 g přesahují asi o dvacet gramů, což při prodejích 220 000 vozů ročně znamená bezmála desetimiliardovou pokutu.
Proto letos výrobce přikročil k dalším úpravám, jimiž rozdíl na každém autě snížil průměrně o podstatných šest gramů. Což pokutu hned sníží o tři miliardy. Viditelných změn proběhlo poskrovnu. Novou optiku světel doplňují drobné retuše na náraznících a čelní maska, jejíž stříbřité elementy mají ostřejší rohy. Jak se říká, facelift pro znalce.
Pro spotřebu paliva je rozhodující hmotnost a aerodynamika. Proto konstruktéři vyměnili plechový spodní kryt pod motorem za plastový, totéž u spoileru na víku kufru. Uvnitř odlehčili čalounění sedadel a některé další drobné součástky. Odpor vzduchu upravuje kromě zadního spoileru dokonce i design litých kol, valivý odpor snižují nová ložiska.
Další významný pomocník je pohon na LPG, nabízený k základnímu litrovému tříválci. Nabízí se za mimořádně lákavých deset tisíc korun, tedy aspoň o polovinu levněji než individuální přestavby. Dosud ale narážel na malou 34litrovou nádrž s dojezdem kolem 400 kilometrů. Do přepracované zadní části podlahy se nově vejde nádrž na 48 litrů plynu, s níž dojedete o 150 kilometrů dál.
Za volantem si všímáme i dalších zlepšení. Stav nádrže LPG už se promítá i do palubního počítače, takže ho lze sledovat přesněji, stejně jako spotřebu. Už koncem minulého roku přišla šestistupňová převodovka a motor 1.0 TCe také dostal turbo s přesnější elektrickou regulací tlaku, takže odpadlo přehnané rozfoukávání po přidání plynu a auto reaguje na pedál předvídatelněji.
Výsledek je po všech stránkách příjemný. Duster zůstává jednoduchý, snadno ovladatelný a přiměřeně pohodlný. Jemněji reagující motor dodává jízdě uvolněnou atmosféru, přitom v kopcích zdatně táhne, těsněji odstupňovaná převodovka drží nižší otáčky, v nichž tříválec zůstává decentně tichý.
Odlehčených sedadel jsme se zpočátku obávali, nakonec nás ale po dvou hodinách jízdy záda nerozbolela. Vzhledem k cenové relaci nelze mít vážné výhrady ani ke komfortu pérování. Vyvážená kombinace s lehkým tříválcem vpředu a těžkou nádrží vzadu má dar se přes většinu hrbolů hladce přenést, dlouhé zdvihy kol vůz podrží i na těch větších. Duster tak paradoxně potěší klidnějšími pohyby karoserie než o mnoho dražší auta postavená na řezání zatáček po upravených silnicích západní Evropy.
Mírně to naznačilo kratší svezení ve špičkové verzi 1.3 TCe s dvouspojkovým automatem. Je rychlejší a stále pohodlná, ale něco z kouzla skromného šikuly už jí chybí. Převodovka bohužel není v nabídce pro diesel, s nímž by měla jistě nižší spotřebu. Přesto stojí za pochvalu, že nafta z nabídky nezmizela, jako třeba u Škody Kamiq, a dokonce ji dostanete s pohonem všech kol.
Duster tedy nadále dokáže zákazníkům dodat právě ty kvality, na něž byli dosud zvyklí. Na dnešní poměry zůstává přátelská i cena: nejlevnější LPG vyjde na 346 900 Kč, vyšší výbava Comfort s klimatizací, tempomatem a parkovacími senzory 379 900 Kč. Z hlediska provozních nákladů je to dnes zcela bezkonkurenční nabídka. Jediný další vůz s LPG a plnou zárukou je dnes Fiat Panda, mnohem menší a skoro stejně drahý.
