Že jedete po letištním úseku dálnice, kterému Ředitelství dálnic ještě za minulého režimu říkalo také S-úsek, jste si možná ani nikdy neuvědomil. Na první pohled se totiž nijak neodlišuje od části dálnice, která jako záložní vojenské letiště neslouží. Ve skutečnosti ale byla jejich stavba i následná modernizace pečlivě konzultována s armádou tak, aby bylo i nadále možné se stíhačkami na dálnici přistát. O které úseky jde? Ten mezi značkami kilometr 136,8 a 139,2 na D1 u Měřína a mezi značkami kilometr 1,4 a 4,2 na D46 u Vyškova.
První jmenovaný úsek, dostavěný v roce 1976, byl modernizován před několika lety, u toho druhého, zprovozněného v roce 1989, začaly úpravy v polovině dubna a skončily začátkem listopadu. "Proti standardní betonové dálniční vozovce bude vozovka zesílena. Je to opatření, které slouží k tomu, aby se mohlo toto záložní letiště využívat ve velmi krátkém čase, kdyby bylo potřeba. Konkrétní stavební prvky si vyžádalo ministerstvo obrany," vysvětloval odlišnosti oproti standardnímu úseku dálnice u Vyškova na počátku rekonstrukce generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.
Kromě zesílené vozovky jsou na obou úsecích také zesílený a rozšířený středový pás, rozšířená krajnice a betonová svodidla, která musí jít snadno a rychle rozebrat tak, aby v případě potřeby mohla auta na obou úsecích nahradit letadla. Úsek musí být samozřejmě i dostatečně rovný a dlouhý.
Nezbytné byly dříve také stojánky na koncích plochy, které byly u odpočívek. Mezi plochou odpočívky a dálnicí byl ještě široký travnatý pás. U Měřína byly tyto stojánky na odpočívkách Kochánov a Stránecká Zhoř, které jsou dnes již přestavěné a upravené. Na první jmenované je tak třeba restaurace McDonald's.
Úseků silnic a dálnic, které by mohly s ranvejí o délce 2 až 2,5 kilometru sloužit jako záložní letiště a doplnit tak stálá letiště se zpevněným i travnatým povrchem, mělo být podle původních plánů v Česku mnohem více. Jak popisuje na svých stránkách Vojenský historický ústav Praha, v roce 1977 vznikl na ministerstvu národní obrany "Perspektivní plán výstavby letišť pro potřeby vojenského letectva na dálniční a silniční síti ČSSR". Do roku 2000 jich mělo vzniknout patnáct prakticky napříč Československem, a to nejen na dálnicích, ale i klasických silnicích.
Proč nakonec nevznikly? VHÚ Praha zmiňuje zpožďující se výstavbu dálniční a silniční sítě a samozřejmě také mnohem vyšší náklady, než kolik bylo původně odhadováno. Mezi lety 1980 a 2000 mělo být investováno do záložních letišť na dálnicích a silnicích asi 250 až 300 milionů československých korun. Letiště u Měřína vyšlo na 21 milionů korun.
VHÚ Praha pak kromě dvou již výše popsaných úseků zmiňuje také stavbu vzletové a přistávací dráhy a odstavných ploch na D5 u Rokycan, částečně mělo dojít ke stavbě letištního úseku i na D11 u Kostelní Lhoty.
Ačkoliv jsou úseky u Měřína a Vyškova vedeny jako záložní vojenská letiště, za celou dobu na nich přistály stíhačky jen třikrát, vždy u Měřína a vždy v rámci cvičení. Poprvé se tak stalo mezi 19. zářím a 3. říjnem 1980, kdy se na kompletně uzavřeném úseku objevilo celkem 28 sovětských letadel MiG-21 a 23 ze tří leteckých pluků, 26 sovětských letadel SU-7 pak představovalo domnělého nepřítele. Ta však na dálnici, na rozdíl od MiG, nepřistála.
Z tohoto cvičení také pod režisérskou taktovkou Radka Očenáška vznikl zhruba půlhodinový dokument Dálnice, který byl až do 90. let utajovaný. Ukazuje nutné přípravy dálnice, čistění a úpravy vozovky i samotné vzlety a přistávání stíhaček. Zveřejnil jej Vojenský historický ústav Praha a pocházejí z něj i snímky v úvodní galerii k textu. Na dokument se můžete podívat také níže.
Jak uvádí publikace ŘSD Padesát let 1967 až 2017 o historii dálnic od Michala Prášila, letadla se na dálnici objevila buď 24. a 25. září, nebo 25. a 26. září, kromě toho vojáci přivezli i spoustu další techniky. Každopádně mělo jít o ostře sledovanou akci, které se zúčastnili nejvyšší zástupci československé armády i zástupci sovětské armády. Pro ně dokonce vznikla improvizovaná tribuna.
Podruhé se letadla na stejném úseku objevila mezi 24. zářím a 2. říjnem 1982, zmíněná publikace ŘSD však uvádí, že o letadlech, která se cvičení zúčastnila, nelze dohledat dostatek informací. Stejně tak o tom, jestli na dálnici skutečně přistála, nebo se v rámci uzavírky úseku konala jen přehlídka. Prokop Tomek z VHÚ Praha ve starším textu pro iDnes.cz píše, že se na úseku objevily letouny SU-7 B v roli útočníků a také stroje MiG-21, píše rovněž, že letadla na dálnici opravdu přistála.
Naposledy dosedly stíhačky na dálnici u Měřína mezi 21. a 28. zářím 1985, kdy se taktického cvičení zúčastnila letadla MiG-23, respektive SU-25 K. Na konto těchto tří testů ŘSD konstatuje, že přechod z dálničního na letištní provoz trvá v mírovém stavu několik dní, byť přistát mohou letadla na uzavřeném úseku v krátkém čase. Delší čas je ale potřeba tehdy, pokud má být provoz bezpečný a zabezpečený, zároveň mají letadla znova vzlétnout. Překvapivý byl i rozsah nutných oprav povrchu vozovky i přilehlého terénu, který musel před každým cvičením proběhnout.
Již citovaná publikace ŘSD pak kromě dedikovaných S-úseků píše i o dalších případech, kdy letadla v Česku dosedla na pozemní komunikace. První případ je z roku 1973, kdy Aero Vodochody chtěly na strojírenském veletrhu v Brně ukázat nový proudový letoun L-39. Kvůli problémům s dopravou se nakonec jako nejvhodnější řešení ukázalo přistání na silnici nedaleko výstaviště.
23. srpna nejprve proběhl test na silnici I/10 u Čtyř kamenů. Po úspěšné zkoušce pak následovalo ostré přistání na silnici I/23 mezi Rosicemi a Kývalkou. To se uskutečnilo 1. září, na výstaviště pak bylo letadlo dopraveno ještě 18 kilometrů za pomoci vojenského tahače.
Na českých silnicích a dálnicích letadla přistála párkrát také nouzově. Například v červnu 2003 na D1 u 34. kilometru přistálo sportovní letadlo Zlín Z-43 kvůli závadě motoru. Následkem přistání narazil do brzdícího osobního auta zezadu zájezdový autobus, v osobním autě, které začalo hořet, zahynuli dva lidé. V listopadu 2011 pro změnu na silnici mezi Brnem a Svitavami přistálo kvůli problémům s palivem jednomotorové letadlo, které mířilo z Německa do Maďarska. Ačkoliv letadlo přistálo za plného provozu, vše se obešlo bez nehody i zranění.
