Podle JATO Dynamics čínská podpora elektromobilů začala již v roce 2009 a nese svoje ovoce, přibližně 40 procent tam prodaných elektroaut dnes spadá do kategorie dostupných malých městských vozů, kde se průměrná cena pohybuje v přepočtu okolo 170 000 korun. Na trhu jsou dokonce auta jako Wuling Hongguang Mini EV, které se dá pořídit za méně než sto tisíc.
Díky tomu klesla průměrná prodejní cena elektromobilu v Číně z 1 070 000 korun v roce 2011 na dnešních 565 000. V USA se naopak zvedla z 670 000 korun na 923 000 korun a nejdražší jsou elektromobily aktuálně v Evropě, kde se průměrná cenovka zvýšila z 850 000 korun na 1 090 000 korun. Uvádí to magazín Autocar.
JATO také upozorňuje na to, že elektromobily jsou v Evropě klidně v průměru o více než 50 procent dražší než vozy se spalovacím motorem, což platí mj. pro Velkou Británii nebo Nizozemsko. V Německu je rozdíl přibližně desetiprocentní a jedinou zemí, která se tomuto trendu vzpírá, je Norsko, kde průměrný elekotrovůz vyjde na 1 135 000 korun, kdežto spalovací auto na 1 352 000. Zde však hraje roli i rozdílná daňová zátěž elektromobilu a konvenčního vozu.
Procentuální nárůsty cen ukazují, jak odlišný vývoj zaznamenaly trhy v USA a Evropě v porovnání s tím čínským. Zatímco v Evropě byly před deseti lety nabízeny především menší elektrovozy jako Nissan Leaf, který se v roce 2011 prodával za 750 000 korun, nebo Mitsubishi i-Miev (a příbuzné Citroën C-Zero, Peugeot iOn), nabídka se od té doby zahustila především směrem nahoru.
Přišla Tesla, objevila se elektrická SUV luxusních značek, jako je Audi, BMW a Mercedes, a ani VW ID.3 nebo Škoda Enyaq se nedokážou přiblížit původní ceně průkopníka od Nissanu, byť oproti němu nabízejí vyšší užitnou hodnotu, tedy výrazně delší dojezd a rychlejší dobíjení.
Levné elektromobily se na evropském trhu objevují jen zřídka, ať už jde o Škodu Citigo-e iV, která se dala v Česku pořídit za ceny do půl milionu korun, nebo Dacii Spring, která nyní v Česku startuje na 450 000 korunách.
Spring mimochodem nabízí zajímavé srovnání s Čínou, kde se prodává Renault K-ZE, z něhož evropská Dacia vychází. Po započtení státních dotací jeho cena v roce 2019 startovala v přepočtu na 190 000 korunách, v Německu vyjde Spring se státním příspěvkem na 240 000 korun. To je nadále více než čtvrtinový rozdíl.
Nedávný test autoklubu ADAC, který do Německa dovážený čínský elektrosedan Suda SA01 prohlásil v podstatě za životu nebezpečný, sice ukázal, že laciné čínské elektromobily mají vůči těm evropským co dohánět v oblasti bezpečnosti, dobíjení nebo dojezdu, na druhou stranu čínští výrobci díky tomu nabírají velké zkušenosti s výrobou levných elektroaut.
JATO Dynamics tak uvádí, že zatímco v Evropě a USA je zatím úspěch elektroaut do velké míry závislý na formě vládních pobídek, v Číně už vláda subvence pro auta do zásuvky omezuje. "Ve Spojených státech daňová zvýhodnění nastartovala růst segmentu prémiových elektromobilů, nízkopříjmovým skupinám ale k pořízení elektroauta nepomohla a výrobci pro ně tak nemají skutečně dostupnou nabídku," píše se v tiskové zprávě.
Omezení státních pobídek v Evropě a USA podle JATO ukáže, jestli domácí výrobci dokážou sami převzít iniciativu nebo na "svém vlastním písečku" prohrají s čínskou konkurencí. "Pokud chtějí zůstat konkurenceschopnými vůči Číňanům, musí evropští i američtí výrobci začít pracovat na snížení cenového rozdílu mezi elektroauty a vozy se spalovacím motorem," prohlásil šéf JATO Dynamics David Krajicek.
Ve skupině Volkswagen a dalších automobilkách se již na levnějších elektromobilech pracuje. Okolo roku 2025 by se na trhu měla objevit elektrická auta velikosti Škody Fabia, která budou stát okolo půl milionu korun. Na stejnou cenovou hladinu míří i Renault se svým čistě elektricky znovuzrozeným modelem 5, který by se měl představit v roce 2024.
Samotné firmy ale také ví, že po dostupných elektromobilech bude i v Evropě poptávka, musí na nich ale zároveň vydělat. "Citigo-e iV nám zákazníci doslova rvali z rukou. Bohužel jsme ale na autě nic nevydělali," vzpomínal šéf Škody Thomas Schäfer pro oborový magazín Automobilwoche.
Ke sblížení cen mezi elektrickými a spalovacími vozy přispějí i přísnější emisní normy jako chystaný předpis Euro 7. Podle prezentace šéfa Renaultu Luky de Mea z letošního ledna by to mělo 2,5násobně zvýšit náklady na výrobu a vývoj spalovacího motoru. Když bude zároveň klesat výrobní cena bateriových článků, chtěl by de Meo v druhé polovině tohoto desetiletí prodávat vozy na elektřinu i naftu, nebo benzin za stejné peníze.
