Komise zpřísňuje: Celoevropská stopka pro spalovací motory může přijít v roce 2035

Martin Přibyl ČTK Martin Přibyl, ČTK
14. 7. 2021 17:22
Evropská komise představila svůj nový plán na snižování emisí skleníkových plynů. Změny se mimo jiné výrazným způsobem dotknou osobních automobilů. Pro rok 2030 mají průměrné emise CO2 z nového prodaného auta klesnout oproti letošku o 55 procent, v roce 2035 dokonce o 100 procent. To znamená, že by se za patnáct let v Evropě nesměly prodávat nové vozy se spalovacím motorem.
Elektromobil VW ID.3, ilustrační snímek.
Elektromobil VW ID.3, ilustrační snímek. | Foto: Volkswagen

Komise tedy výrazně zpřísnila stávající plány. Podle nich měly v roce 2030 klesnout emise CO2 u nových aut o 37,5 % oproti letošku. Přechod na bateriové elektrické nebo vodíkové vozy chce usnadnit novým předpisem, který po členských státech požaduje rozšiřování sítě dobíjecích a plnicích stanic. Každých 60 kilometrů by na hlavní dálniční síti měla být dostupná dobíjecí stanice, každých 150 km vodíková plnička.

Tyto změny jsou součástí širšího plánu nazvaného "fit for 55", jehož cílem je snížit celkové evropské emise CO2 mezi lety 1990 a 2030 o 55 procent, v roce 2050 dosáhnout nulové uhlíkové stopy. K tomu, aby platil, je ale nutné ho ještě schválit, souhlasit s ním musí Evropský parlament i členské státy.

Ekologické organizace rozhodnutí Evropské komise chválí. "Navrhované evropské předpisy zpřístupní elektromobily a výrazným způsobem rozšíří síť dobíjecích stanic. Lidé si budou moci čistá auta dovolit a snadno je dobijí," říká William Todts, šéf organizace Transport & Environment.

Mezi jednotlivými zeměmi se naopak ozývají hlasy, které proti plánu brojí. Opatrně se vůči němu staví Francie i Německo. Obě země se již méně či více oficiální cestou vyjádřily pro zmírnění limitů pro 2035. V případě Francie to médiím řekl důvěrný zdroj z okolí prezidenta Macrona. Německý ministr dopravy Andreas Scheuer se pak vyslovil pro to, aby požadavky byly technicky splnitelné.

Podle nejmenovaného evropského diplomata bude úspěch balíčku do velké míry záviset na tom, jestli bude reálný a sociálně spravedlivý. "Cíl je dostat naše hospodářství na jinou úroveň, ne ho zastavit," citují ho Automotive News Europe.

Například loňská studie analytické společnosti Deloitte upozorňovala na to, že prodej elektromobilů se bude v rámci Evropy vyvíjet poměrně nerovnoměrně. Země východní a jižní Evropy budou s menší kupní silou zaostávat za bohatší západní Evropou. V jejím rámci si ostatně řada zemí sama stanovila datum konce prodeje spalovacích aut, například Dánsko a Nizozemsko již pro rok 2030. Podle Deloitte by měly mít v roce 2030 elektromobily a plug-in hybridy v Evropě tržní podíl 42 procent.

Dá se však tušit, že na splnění limitu, který by měl být necelých 43 g CO2 na km podle normy NEDC, by to nestačilo. Řada automobilek se však již na chystané změny připravuje a přizpůsobila jim své plány. Americký Ford tak v únoru letošního roku oznámil, že bude od roku 2030 prodávat v Evropě jen elektromobily, u francouzského Renaultu by prodeje čistých elektromobilů měly pro rok 2030 dosáhnout 90 procent, Stellantis plánuje ve stejném roce prodávat v Evropě 70 procent bateriových elektromobilů a plug-in hybridů.

Koncern Volkswagen chce v roce 2030 prodávat celosvětově polovinu svých vozů jako bateriové elektromobily. V případě Škody se v té samé době měly prodeje elektrifikovaných vozidel pohybovat mezi 55 a 70 procenty. Značky VW a Audi přestanou na starém kontinentě spalovací vozy nabízet začátkem třicátých let 21. století.

Podle šéfa vývoje Daimleru Markuse Schäfera jsou cíle stanovené komisí velice, velice ambiciózní. "Není to nerealistické, bude to ale vyžadovat zásadní přestavbu celé společnosti," řekl oborovému serveru Automobilwoche. Mezi herkulovské úkoly podle něj patří výstavba sítě dobíjecích stanic a přechod na obnovitelné zdroje.

Sám šéf koncernu VW Herbert Diess také v rozhovoru pro CNBC přiznal, že rozšíření elektromobilů bude v příštích pěti až deseti letech omezovat dostupnost baterií. "Během příštích let musíme vybudovat celý nový dodavatelský řetězec a to může vést k určitým omezením," řekl.

Právě dostupnost baterií by mohla být zásadní překážkou k očekávanému snižování cen elektromobilů, což by je mělo zpřístupnit průměrným Evropanům. V minulosti se ostatně objevila celá řada studií, která se v tomto směru výrazným způsobem minula. Například v roce 2011 studie Deutsche Bank předpovídala, že se ceny spalovacích a elektrických aut srovnají vloni, v roce 2020.

Obavy v tomto směru již pro ČTK vyjádřil partner společnosti EY pro automobilový průmysl Petr Knap. "Jako důsledek 100procentního vyloučení spalovacích motorů z nových osobních vozů bude velmi pravděpodobně narůstat stáří využívaných vozů, které budou zejména domácnosti déle provozovat v případech, kdy jim nebude vyhovovat elektromobil nebo pro ně bude příliš drahý," uvedl.

Se změnou nesouhlasí ani české Sdružení automobilového průmyslu. "Se stanovením pevného data zákazu prodeje spalovacích motorů nesouhlasíme a pro celý automobilový průmysl by mohlo jít v konečném důsledku o kontraproduktivní rozhodnutí. Nejde totiž zdaleka jen o automobilky, ale i jejich dodavatele, pro něž bude příští desetiletí extrémně náročné a velmi nákladné, z hlediska plánování a přeskupování výroby stávajících i nově požadovaných technologií. Negativní dopady lze proto očekávat v rámci celého hodnotového řetězce autoprůmyslu, a to včetně dopadů na pracovní trh," uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.

Podle Petzla by v plánu měly být zohledněny rozdílné geografické i ekonomické podmínky v jednotlivých členských státech EU. Navržená regulace také podle něj málo zohledňuje přínos syntetických a obnovitelných paliv pro dekarbonizaci i stávajícího vozového parku, jakož i potřebu zachování adekvátních technologických řešení pro široké portfolio využití vozidel. "Naprosto zásadním úkolem také je, aby změny vyžádané regulací nepředstavovaly skokové zásahy do objemů výroby jednotlivých technologií a dílů a jejího plánování," podotkl Petzl.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

"Naše země není otevřená". Američané začali vyhošťovat tábořící migranty z Haiti

Americké úřady začaly s vyhošťováním tisíců lidí původem z Haiti, kteří se tento týden utábořili na hranici mezi Mexikem a Texasem. Úřady dnes vypravily první tři lety na Haiti, řekl agentuře AP nejmenovaný zdroj. Bezpečnostní složky také zablokovaly vstup do Texasu z mexické strany. 

Tento týden dorazilo do okolí texaského města Del Rio z Mexika zhruba 14 tisíc lidí. Utábořili se u mostu, který spojuje mexický a texaský břeh řeky Rio Grande, tvořící hranici mezi Mexikem a USA. Většina migrantů je z Haiti, ale i zemí Střední Ameriky.

V sobotu americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že navýší přepravní kapacity pro vyhoštění lidí, kteří nezákonně překročili hranici. Ministerstvo uvedlo, že "naše hranice není otevřená, a lidé by se neměli vydávat na nebezpečnou cestu". Migranti by měli být navráceni do země původu, aniž by dostali možnost si podat žádost o azyl.

Další zprávy