Nedávno přišel pražský magistrát se zprávou, že uvažuje o zpoplatnění průjezdu nábřeží na pravém břehu Vltavy a také Malé Strany na břehu levém, čímž fakticky znemožní bezplatné cesty přes centrum. Podle náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) město plánuje, že by v těchto místech od automobilistů vybíralo jednorázově 200 korun za každých 24 hodin.
Překvapivé je to zejména proto, že původně se sice hovořilo o zavedení mýta pro celé pražské centrum, to však bylo navázáno na dostavbu Pražského okruhu. A politici vždy mluvili o vzdálené budoucnosti, také proto, že takové rozhodnutí zatím nemá oporu v zákoně.
Nyní se tedy nejedná o mýtné, ale o poplatek za vjezd. A postihnout by neměl celé centrum, nýbrž jen tři ulice. Shodou okolností jsou to však právě ty, po kterých se dá projet z jednoho místa na druhé, aniž by motorista narazil na síť jednosměrek a musel se vrátit do výchozího bodu. Víc takových už v centru Prahy není.
"Někteří motoristé uvítají možnost připlatit si za tuhle zkratku, protože nikoho neláká trčet tam ve štrúdlu s tramvajemi," obhajoval Hřib zavedení poplatku v diskusním pořadu na serveru iDnes.cz. A dodal, že v místech zbude více místa pro ty, kteří autem skutečně jet potřebují.
Jenže o ty jde magistrátu až v druhé řadě. Prioritou prý jsou v tomto případě tramvaje, kterými podle Hřiba projede 55 tisíc lidí denně po pravém břehu a 30 tisíc přes Malou Stranu. "Kdybychom ušetřili minutu dvě, stačí sčítat a násobit," obhajuje Hřib možnou časovou úsporu pro ty, kteří jako dopravní prostředek volí tramvaj.
Většina proti menšině
Redakce Aktuálně.cz se snažila vžít do kůže 40 procent Pražanů, kteří podle magistrátu po centru využívají hromadnou dopravu. A rozhodla se na vteřinu přesně zjistit, o kolik času je připraví pohodlnější třicetiprocentní menšina, která prý v těchto místech volí k přepravě auto. Řečeno slovy Zdeňka Hřiba, "přece nemůžeme připustit, aby menšina blokovala většinu, když chce přijet včas do práce".
Jenže už když opouštíme vestibul metra Staroměstská, je jasné, že to nebude zrovna snadný úkol. Čistě statisticky má v ulicích zuřit dopravní špička: je středa, krátce po osmé hodině ranní, před dvěma dny začal nový školní rok. V ulici Křižovnická, kde mají auta blokovat tramvaje jízdou po kolejích, však téměř žádná auta nejsou. Dominantní kulisu tu tvoří tramvaje, které do zastávky najíždějí zhruba ve dvouminutovém intervalu.
V době naší přítomnosti se tu sešly hned dvě sedmnáctky najednou. Ta první po trase nabrala podle stránek dopravního podniku dvanáctiminutové zpoždění, ovšem mimo centrum. Druhá přijíždí na čas.
Nasedáme do té druhé a míříme směrem k Národnímu divadlu. Pokud by měla tramvaj nabrat zpoždění, je to právě tady. Protože než dorazí do příští zastávky Karlovy lázně, musí projet podloubím historického domu, které je pro auta i tramvaje společné.
Podle jízdního řádu má cesta do zastávky Karlovy lázně trvat jednu minutu. A je tomu tak i ve skutečnosti, tramvaj nemusí ani jednou zastavovat, i když je na trase u Karlova mostu semafor. Opačným směrem je dopravní situace obdobná, automobilová menšina zde nikoho nezdržuje.
Přesouváme se tedy na opačný břeh Vltavy, na Malou Stranu. Tady má placený vjezd začínat za křížením Karmelitské s Tržištěm. Patrně z důvodu, že přes Tržiště vede cesta k americké i německé ambasádě a vybírání poplatku blíže k Újezdu by mohlo vést k diplomatické roztržce. Také je tudy jediný přístup k nemocnici pod Petřínem.
Jestliže bylo nábřeží na pravém břehu Vltavy volné, Karmelitská ulice na Malé Straně krátce po deváté hodině doslova zeje prázdnotou. Opět tu jsou k vidění hlavně tramvaje a dodávky zásobující místní podniky, na motoristy zkracující si cestu z jednoho konce Prahy na druhý jsme nenarazili. Stopky opět ke slovu nepřišly, měřit nebylo co. Tramvaje tady nikdo nebrzdí.
Podporu pro zavedení poplatku za vjezd hledá Zdeněk Hřib v dopravních statistikách, které mu zpracovává městem zřízená organizace Golemio. V diskusi na iDnes.cz je opět zmínil s tím, že jsou volně přístupné a může do nich nahlédnout každý.
Redakce Aktuálně.cz tak učinila, aby porovnala vlastní zjištění s těmi magistrátními. Na stránkách Golemia jsou k dohledání statistické údaje k 73 různým úsekům pražské dopravy. Ten, o kterém se v posledních dnech mluví nejčastěji, tedy trasa Křižovnická - Smetanovo nábřeží, tu však chybí.
Stačí jeden telefonát, abychom zjistili, že nejde o přehlédnutí. Jak nám potvrzuje Přemysl Derbek, který se v Golemiu zabývá dopravní informatikou, taková data zatím k dispozici nejsou. Úseky, jež má Golemio zpracovat, určuje Technická správa komunikací. A ta o měření dopravy v těchto místech projevila zájem údajně teprve před několika dny. První statistické výstupy tak budou k dispozici přibližně za měsíc.
Jak dlouho obvykle trvá projet Křižovnickou na Smetanovo nábřeží, nemá tedy město dosud zmapované. Možná si takový přehled vede dopravní podnik, ten však na otázky zaslané redakcí až do vydání tohoto článku neodpověděl.
Na Malé Straně však údaje pro úsek Újezd - Klárov k dispozici jsou. Podle statistiky měl zde být minulou středu mezi 8. až 10. hodinou, ve srovnání s ostatními středami tohoto roku, provoz mírně nadprůměrný. Což ale znamená, že v jiných dnech bývá v tento čas Malá Strana ještě prázdnější, než jak ji zvěčnil náš fotoaparát.
Turisté, taxíky, koloběžky a opilci
Podle lékařky Pavly Barvířové, která v centru Prahy bydlí, jsme si k monitoringu dopravy vybrali špatnou hodinu. "Ráno turisté ještě spí," říká s tím, že jakmile se probudí, provoz zhoustne. "Taxíky, bolty, koloběžky, do toho se motají opilci, běžte se podívat na Novotného lávku, když v noci skončí diskotéka," radí. Na rozdíl od Zdeňka Hřiba však zatím nezaznamenala, že by kvůli autům trpěli cestující v tramvajích. "Tramvaje mají všude přednost," všímá si.
Dopravní zácpy tu podle Pavly Barvířové vznikají v netypických hodinách, třeba v neděli, když se vrací z chalupy. Za hustou dopravou je prý kromě turistů třeba hledat i místní obyvatele. "Vůbec bych se tomu nedivila, když zbývá už jen jediná trasa, kterou se mohu dostat domů. Ostatní jsou neprůjezdné," stěžuje si lékařka a dodává, že se zpoplatněním vjezdu do centra zásadně nesouhlasí.
Neuklidní ji ani informace, že místních by se poplatek nejspíš netýkal. "A co když chci domů přijet jiným autem než svým," nastiňuje situaci, která prý v jejím případě není vůbec výjimečná. "Turisté poplatek v pohodě zaplatí, takže se ve výsledku nic nezmění. Kromě toho, že z nás, kdo tu bydlíme, město vytáhne další peníze."
Bývalý radní pro dopravu v Praze 1 Richard Bureš (ODS) se také domnívá, že za kolonami v centru stojí hlavně lidé, kteří zde pobývají. Jak před časem řekl redakci Aktuálně.cz, většina z nich sice vlastní auto používá jen zřídka, zato jsou zvyklí řešit nákupy přes internet s dovážkou až do domu. "Rozmáhající se kurýrní služby ke zvýšenému provozu v centru nepochybně přispívají," míní Bureš.
O tom, zda bude poplatek 200 korun nakonec zaveden, ještě není definitivně rozhodnuto. Podle Zdeňka Hřiba je zatím ve hře více možností, jak automobilovou dopravu v centru hlavního města usměrnit.
