Automobilky spojují síly, chtějí v Evropě společně vybudovat síť nabíjecích stanic pro elektromobily

Eva Srpová Eva Srpová
6. 11. 2017 16:04
V Evropě má vzniknout síť nabíjecích stanic pro elektromobily různých značek. Podílejí se na ní čtyři automobiloví výrobci, BMW, Daimler, Ford a koncern Volkswagen. Do roku 2020 by mělo fungovat 400 stanic a vzdálenost mezi nimi by neměla být delší než 120 kilometrů.
Ještě letos se má zprovoznit dvacet nabíjecích stanic Ionity, do roku 2020 jich bude 400.
Ještě letos se má zprovoznit dvacet nabíjecích stanic Ionity, do roku 2020 jich bude 400. | Foto: Ionity

Automobilky BMW, Daimler, Ford a koncern Volkswagen se značkami Audi a Porsche se dohodly na společném podniku typu joint venture. Chtějí v Evropě vybudovat a provozovat síť vysokovýkonných nabíjecích stanic pro elektromobily.

Projekt se jmenuje Ionity a sídlí v Mnichově. Začátkem příštího roku má v podniku pracovat zhruba 50 lidí. Zakládající členové, tedy BMW Group, Daimler AG, Ford Motor Company a Volkswagen Group, mají v joint venture rovný podíl. Jak ale svorně informují, pomoc dalších výrobců automobilů na rozšiřování sítě je samozřejmě vítána.

Do roku 2020 má na území Evropy fungovat zhruba 400 stanic Ionity. Prvních 20 nabíjecích stanic automobilky chtějí postavit ještě letos. Při výběru lokalit se bere v potaz i potenciál integrace s existujícími nabíjecími technologiemi.

Nabíjecí stanice se budou nacházet v rozestupu 120 km na vybraných hlavních tazích v Německu, Norsku a Rakousku. Partnerskými stranami jsou sítě Tank & Rast, Circle K a OMV. Během roku 2018 se síť rozroste na více než 100 stanic, přičemž každá umožní souběžné nabíjení několika elektromobilů různých značek.

Největší výhodou je zavedení kompatibility napříč značkami aut, a to i u elektromobilů, které jsou teprve ve fázi plánů nebo vývoje. Síť bude využívat evropský standard CCS (Combined Charging System).

Nabíjecí stanice mají generovat celkový výkon 350 kW na každém nabíjecím místě, což má umožnit výrazné zkrácení doby nabíjení oproti systémům používaným dnes.

Autoři projektu očekávají, že možnost nabíjet elektromobily různých značek v kombinaci s celoevropským rozsahem projektu zvýší atraktivitu elektricky poháněných vozů pro širokou veřejnost.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 17 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy