Americké hledání nekonečna. Obří Chevrolet Traverse přesvědčí i jako ojetina

Americké hledání nekonečna. Obří Chevrolet Traverse přesvědčí i jako ojetina
Navzdory mohutým rozměrům nepůsobí Traverse přehnaně zavalitě.
Kvalita interiérů amerických vozů šla v poslední dekádě nahoru, stejně jako jejich ceny.
Po 130 tisících kilometrů v autě všechno fungovalo. Včetně výsuvné dotykové obrazovky, pod níž je schovaná "pašerácká" schránka.
Poměrně dost místa zbývá i po vyklopení třetí řady.
Foto: Martin Frei
Martin Frei Martin Frei
23. 9. 2023 7:30
V Evropě vymírají velká auta. V šesti či sedmi lidech se nejspíš svezete v dodávce. Američané si prostor v pohodlném balení nenechají vzít a Chevrolet Traverse je typickou ukázkou. Měří pět metrů dvacet, i vzadu si pohoví dospělí lidé. Český dovozce objedná i nový vůz, my dnes testujeme ojetý. Po čtyřech letech a 130 tisících kilometrů nemáme vážné výhrady.

Americkou představu o prostoru nepochopí nikdo, kdo se za velkou louži nikdy nepodíval. Od rodinných domků po městské bulváry je na všechno víc místa než u nás. Mačkat se jeden na druhého? To nechme Japoncům.

Autu na snímcích tam říkají mid-size SUV, tedy střední velikost, ačkoli je právě o půl metru delší než Škoda Kodiaq, kterou považujeme za střední velikost my v Evropě.

Americkým designérům se v posledních letech daří dojem velikosti těchto aut poněkud tlumit. Už nepůsobí tak výhružně a přerostle jako dřív. Snad je to tím, že když tamní publikum opustilo přízemní sedany a kombíky, pominul důvod se nad ně vytahovat. Traverse působí když ne atleticky, tak alespoň přiměřeně, v testované šedé barvě až decentně.

Skutečnou velikost doceníte až uvnitř. Interiér budí jaksi nekonečný dojem, po přesednutí ze stísněných evropských vozů nižší třídy to působí až směšně. Nápadná je jak šířka s pohodlnými křesly a obří středovou konzolou, tak výška nad hlavou v první řadě.

Tu ocení cestující vzadu, kteří kvůli nádrži a zadní nápravě sedí výš. I v druhé řadě jsou sedáky ukotvené tak vysoko, aby si na delší cestě pohověli i dospělí pasažéři. To mimochodem nenabídl ani Traversův krajan Jeep Grand Cherokee. O poznání komfortněji než v evropských autech se sedí i v poslední řadě.

Za ní ještě pořád zbývá docela hodně místa na školní i prázdninové tašky. Údaje výrobce musíme brát s rezervou, protože 690 a 1982 litrů se počítá až do stropu. Ale i kdyby od každého platila jen polovina, je to prostě pohoda. Jak vidíte na fotkách, s nakládáním zavazadel na delší cestu se nemusíte nijak stresovat.

Stejně uvolněná je jízda. Široká loď s více než třímetrovým rozvorem náprav je navzdory vysoké stavbě neotřesitelně stabilní. Terénně dlouhé zdvihy kol pohlcují i hrubší nerovnosti s grácií, zatímco karoserie se jemně a plynule nadnáší v rytmu delších vln.

Pohodu podtrhuje kultivovaný chod a plynulý tah benzinového šestiválce 3,6 litru. Nenechte se zmást sportovně krátkozdvihovou konfigurací 94 x 85,6 milimetru. Díky proměnné délce sání i časování všech ventilů motor dosahuje 360 Newtonmetrů už při 2800 otáčkách. Je skutečně s podivem, jak nízko se vydrží celý den točit, pokud nemáte těžkou nohu.

Součástí plynulého nízkootáčkového kouzla je devítistupňový planetový automat GM 9T65. Jako jediný na celém autě dokáže draze zazlobit a v Americe už se po něm svezla i nějaká ta skupinová žaloba. V našem autě po 130 tisících kilometrech občas cuknul nebo zavibroval při řazení IV. a V. stupně, ale jinak pracoval klidně a hladce.

Nejspíš byste čekali, že takový barák na kolech sežere, nač přijde. My jsme si to také mysleli - zejména po dvanáctilitrové spotřebě Volkswagenu Atlas a třináctilitrové u Jeepu Grand Cherokee se shodnou kubaturou.

Ale Chevrolet překvapil. Pokud pracujete se setrvačností auta a netlačíte na pilu při zrychlení, aby automat nepodřazoval a využil spodový tah motoru, počítač vám ukáže i méně než deset litrů. A o moc výš nevyleze ani při 110 km/h na dálnici.

Před dámami a pány z Detroitu tímto smekáme. Oni ostatně i na druhé straně hřiště dokazují, že se starým dobrým atmosférickým motorem se dají pořád vymýšlet nějaké nové kousky.

Deseti- nebo jedenáctilitrová spotřeba je ovšem jen jeden střípek ve skládačce nákladů. Ve firmě Tucar, která americká auta dováží, dostanete nový Chevrolet Traverse za 1 550 000 Kč. Což je asi o dvě stě tisíc méně než nejlevnější Volkswagen Touareg s dieselem.

Za úvahu ovšem stojí, že testovaný čtyřletý vůz se 130 tisíci kilometry stojí 769 tisíc, zatímco ojeté Touaregy se pohybují kolem milionu. Složitější je údržba s omezeným počtem opraven a riziko čekání na některé díly. Jejich ceny jsou vyšší, ale ne extrémní, jak dokazuje diodový světlomet za 34 tisíc korun nebo náboj zadního kola s ložiskem za 4700 korun.

Ojetý Chevrolet Traverse (2019)

Motor: benzinový 6válec, 3564 cm3
Výkon: 231 kW při 6800 ot./min
Točivý moment: 361 Nm při 2800 ot./min
Nejvyšší rychlost: 215 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 8,3 s
Kombinovaná spotřeba (EPA): 13,9 l/100 km
Objem zavazadlového prostoru: 690/1982 l 
Cena testovaného vozu: 769 000 Kč

Zklamat musíme borce ze staré školy, kteří by čekali, že americké auto bude mít po stovce tisíc kilometrů vůle v podvozku, kvílející ložiska v převodovce a elektriku plnou švábů. Testovaný Traverse jezdil jako po kolejích, ticho na palubě rušilo jen občasné zacvrlikání nějakého plastu pod zadním sedadlem a v elektrice fungovalo všechno včetně výklopné dotykové obrazovky.

Nevýhodou je spíš omezený výběr ojetin. Náš kus je jediný v republice, navíc v luxusním provedení Premier, které je jen šestimístné. Kdo má velkou garáž a široké srdce, měl by Chevroletu Traverse věnovat pozornost. Také si však na něj bude muset počkat, nebo políčit v zahraničí.

 

Právě se děje

Další zprávy