"Pomozte, už zase nejede." Dvacet aut, k nimž Němci nejčastěji volají asistenci

"Pomozte, už zase nejede." Dvacet aut, k nimž Němci nejčastěji volají asistenci
20. Mercedes-Benz třídy E (2012): 31,8 případu na 1000 přihlášených aut
19. Opel Insignia (2011): 32,1 případu na 1000 přihlášených aut
18. VW Sharan (2013): 32,5 případu na 1000 přihlášených aut
17. Smart Fortwo (2015): 32,7 případu na 1000 přihlášených aut
Foto: ADAC
Martin Přibyl Martin Přibyl
3. 5. 2021 6:02
Německý autoklub ADAC vydal svoji každoroční statistiku poruchovosti aut. Sestavuje ji podle toho, jak často musí jejich majitelé volat pomoc tzv. žlutých andělů, tedy asistenční služby.

Na loňských statistikách je znát velký vliv pandemie koronaviru. Zatímco v roce 2019 vyjížděla asistence k 3,8 milionu poruch, vloni jich měla na kontě jen 3,4 milionu. 

Střídavé lockdowny a omezení pohybu navíc jasně ukázaly, jaká součástka moderních aut nejvíce trpí, když se s nimi delší dobu nejezdí. Zásahy u aut s vybitou baterií jsou tradičně nejčastější, vloni jejich podíl ale ještě o kousek vzrostl. 

Nárůst problémů s baterii byl podle ADAC znát zejména mezi březnem a červencem a následně pak od listopadu. Celkově se podíl zásahů kvůli vybité baterii zvedl ze 41,8 procenta v roce 2019 na 46,3. Tvoří tedy takřka polovinu všech výjezdů. Ubylo naopak oprav defektů pneumatik, tam se skutečnost, že auta méně jezdila, projevila pozitivně.

Závady baterií jsou typické pro některé konkrétní modely. Technik ADAC Markus Sippl uvádí jako příklad crossover Nissan Qashqai. "Jde o velikost baterie, její řízení a pochopitelně i o to, jak majitelé auto používají, Qashqai je ale obzvlášť náchylný na závady baterie," popisuje Sippl. Opačným případem je podle něj dlouhodobě Toyota Yaris.

Podle Sippla většinou statistická poruchovost lineárně vzrůstá asi do patnácti let stáří a pak se zlepšuje, protože Němci o podobné postarší vozy začínají lépe pečovat a problematické exempláře se likvidují.

ADAC se v letošním roce zaměřil i na nejčastější příčiny výjezdů k elektrickým autům. A i u těch je příčinou baterie, ne ta velká trakční, ale stejně jako u konvenčních spalovacích aut klasická 12V. I v případě elektroaut pohání nejrůznější přídavné systémy, jako je navigace, rádio, osvětlení atd. Kromě toho slouží ale i k "nahození" vysokonapěťového systému, takže bez ní se auto nerozjede.

Protože však 12V baterie elektromobilů nemusí roztáčet motor a celkově od ní není požadovaná taková kapacita, bývá menší, a proto se snadněji vybije, když majitel nechá otevřené dveře a přes noc mu svítí interiérová lampička. Závad na 12V bateriích je tedy v případě elektromobilů dokonce přibližně 54 procent, o osm procent více než u spalovacích vozů.

Specifické součástky elektrovozů jsou naopak příčinou výjezdu jen výjimečně: velká baterie, elektromotor nebo palubní nabíječka byly příčinou jen 4,4 procenta výjezdů k elektromobilům. 

Výsledkem statistiky je také žebříček "nejproblémovějších" vozů rozdělených rovněž podle roku výroby. V galerii si prohlédněte nejhorší dvacítku. Ze statistiky se logicky nedá usuzovat na spolehlivost auta jako takového, už protože napříč roky výroby jsou nejčastějším problémem závady baterie, i tak se ale v galerii dají najít modely, jejichž špatné výsledky se opakují.

Výsledky jednotlivých modelů se také nedají zobecnit na všechny generace. Například u Kie Cee'd došlo v posledních letech k výraznému zlepšení, to samé platí i u modelu Sportage stejné značky nebo Hyundai i20 a Mercedesu třídy E. Naopak průměrně horší výsledky v posledních letech vykazují novější exempláře Nissanu Qashqai a Renaultu Kangoo.

Tradičně mezi nejlepší modely ve statistice, která zahrnuje 109 typů od 25 značek, patří vozy značek Audi, BMW a Toyota. ADAC dobře hodnotí i Fiat Punto, Dacii Sandero, VW Polo, Škodu Fabia a Seat Ibiza.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy