Ještě dva roky a Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací by mohla slavit třicetileté výročí. V roce 1993 připojili své podpisy tehdejší prezidenti, Václav Havel a Boris Jelcin, pod tuto smlouvu, ve které se mluví mimo jiné o rozvíjení vztahů dvou spřátelených států, nepoužití síly ani hrozby síly, nevměšování do vnitřních záležitostí či plnění závazků podle mezinárodního práva.
Zatím ale dění směřuje k tomu, že žádná oslava výročí nebude. Přibývá totiž českých politiků, kteří volají po zrušení smlouvy nebo alespoň po jejím přepracování.
"Po tom, co se teď odehrálo, nemá smysl, aby taková smlouva fungovala," prohlašuje například senátor Marek Hilšer, ke kterému se připojuje i předseda klubu STAN v Senátu Petr Holeček. "Když vidím před sebou vybuchlé muniční sklady ve Vrběticích, tak si myslím, že smlouva nemá v dnešní době nějaký význam. Není naplňována a je jednostranně porušována ze strany Ruska," říká Holeček.
Tyto názory v horní parlamentní komoře dominují, však také Senát minulý týden přijal usnesení, ve kterém vyzval vládu k neprodlenému vypovězení smlouvy. Ze 72 přítomných senátorů bylo pro 59, proti tři a deset se zdrželo hlasování. Proti byli senátoři Jiří Čunek (KDU-ČSL), Jaroslav Doubrava (Severočeši) a Ladislav Václavec (za ANO).
Česko je na ruském seznamu nepřátelských zemí
Za posledních několik dní se navíc vztahy mezi Českem a Ruskem ještě dál přiostřily poté, co ruská státní televize Rossija 1 zveřejnila seznam devíti nepřátelských zemí, mezi které zařadila i Česko. Seznam vypracovala na žádost ruského prezidenta Vladimira Putina vláda, která na něj napsala země, které se podle ní dopouštějí akcí proti Rusku.
"Jestliže jsme ze strany Ruska byli zařazeni na seznam největších nepřátel, tak nedává smysl, abychom nyní pokračovali v česko-ruském přátelství," říká Hilšer.
Podobně mluví také předseda zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer. "Dvacáté století je plné příkladů, kdy některé smlouvy o přátelství a spolupráci přestaly být výhodné proto, že na druhé straně začal režim, který chtěl zničit demokratické a svobodné státy. Sundejme si, prosím, růžové brýle. Jsme v situaci, kdy na našem území operovala armáda Ruské federace a způsobila takové škody, že lidské oběti a odškodnění, o kterých mluvíme dodnes, nebyly nějakým způsobem vzaty na vědomí. To je skandál," stěžuje si Fischer.
Po zrušení smlouvy volají také někteří poslanci, byť sněmovna nakonec jako celek nepožádala vládu přímo o vypovězení, ale o to, aby vláda "nově nastavila vztahy s Ruskou federací".
"Byl bych pro vypovězení, můj osobní názor je, že smlouva je zastaralá a vlastně prázdná. Následně se můžeme bavit o nějakém novém uspořádání vztahů," sdělil poslanec Jan Lipavský, který je u Pirátů hlavním odborníkem na zahraniční vztahy a bezpečnost.
"Vzhledem k tomu, jak se k nám Rusko dlouhodobě chová, si myslím, že je naprosto v pořádku v tuto chvíli smlouvu vypovědět. Což neznamená, že bychom se měli tvářit jako by Rusko neexistovalo," přidává se poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová, která nedávno vytvořila platformu Přátelé svobodného Ruska.
Nicméně to, že sněmovna nesáhla přímo k požadavku na vypovězení smlouvy, ale jen vyzvala k novému nastavení vztahů, naznačuje, že dolní parlamentní komora není v tomto směru tak radikální.
"Nechtěli jsme přímo specifikovat požadavky typu vypovězení smlouvy. To, že má vláda nově nastavit vztahy, jí dává volnější možnost rozhodnout se pro konkrétní kroky," vysvětluje předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek, který byl u klíčových jednání ohledně toho, jaké usnesení k Rusku sněmovna přijme. "Při těchto jednáních bylo klíčové snížení počtu ruských zaměstnanců ambasády v České republice," podotýká.
Zmocněnec Jindrák je proti vypovězení smlouvy
Kritici smlouvy navíc upozorňují, že problém ohledně smlouvy se zdaleka netýká jen událostí posledních dní, spojených s vyšetřováním výbuchů ve Vrběticích. Poté co se Česko a Rusko dostaly do sporu kvůli odstranění pomníku maršála Koněva v Praze, navrhlo Česko loni v květnu vzájemné konzultace - a to právě na základě smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993.
"To, že Rusko nebylo schopné na naši výzvu ani zahájit konzultace, jenom dokazuje, že dokument nemá žádnou váhu. Nikam se to nepohnulo, doslova nikam," připomíná například Lipavský.
Zmiňované konzultace vede za Česko ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, který Aktuálně.cz sdělil, že nepodporuje rušení smlouvy. "Osobně jsem proti vypovídání jakýchkoliv mezinárodních smluv, pokud nejsou v přímém rozporu se zájmy státu. A tato smlouva určitě není ten případ," uvedl Jindrák. Podle jeho názoru smlouva především poskytuje právní rámec pro česko-ruské vztahy a mimo jiné obsahuje reflexi roku 1968.
Pokud jde o tento bod, ve smlouvě je zmínka, že obě země si přejí "definitivně skoncovat s totalitní minulostí, spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a s dalším neospravedlnitelným setrváváním sovětských vojsk na československém území".
Ve smlouvě je také zmínka o způsobu jejího případného vypovězení a o tom, že se bude prodlužovat vždy po pěti letech. "Pokud ji jedna ze smluvních stran nevypoví písemně nejméně jeden rok před uplynutím příslušného období platnosti," stojí ve smlouvě.
Redakce Aktuálně.cz se snažila získat také vyjádření nového ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD). Ten nakonec vzkázal, že "vzhledem k aktuální citlivosti otázek česko-ruských vztahů zatím nebude uvedenou záležitost komentovat".
Senátoři, kteří podporují požadavek na vypovězení smlouvy, říkají, že si počkají, jak bude ministerstvo konkrétně reagovat. "Impulz ze Senátu vyšel a teď je na ministerstvu zahraničí a na vládě, jak budou s tímto našim impulzem nakládat. Oni připravují zahraniční smlouvy a jednají se zahraničními partnery o takových smlouvách," avizuje předseda senátního klubu STAN Petr Holeček.
Česko chce vymáhat škodu za Vrbětice
Každopádně kromě ministerstva zahraničí se nyní zabývají parlamentními usneseními k Rusku také na ministerstvu financí. Sněmovna totiž vyzvala vládu, aby po ruské straně vyžadovala finanční náhradu a odškodnění za oběti, materiální škody a likvidační práce po útoku ve Vrběticích. "Ministerstvo financí připravuje právní kroky k možnému vymáhání škody," upozorňuje premiér Andrej Babiš.
Samo ministerstvo na dotaz Aktuálně.cz nechtělo být příliš konkrétní. "V současné době se seznamujeme se všemi relevantními skutečnostmi v dané věci, a to zejména včetně utajovaných informací. V tuto chvíli nebudeme s ohledem na aktuální situaci budoucí postup předjímat," řekl Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva. Zároveň sdělil, že ministerstvo vnitra v roce 2016 vyplatilo obcím přibližně 5,9 milionu korun ve formě účelových dotací obcím postiženým výbuchem.
