Rusko se vůči Česku dopustilo státního terorismu, je přesvědčen bývalý zpravodajec

Jan Horák Jan Horák
17. 4. 2021 22:43
Exploze muničních skladů ve Vrběticích, při níž v roce 2014 zahynuli dva čeští občasné, je aktem státního terorismu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz o tom mluví bývalý náměstek Úřadu pro zahraniční styky a informace Jan Paďourek. Někdejší vysoký zpravodajec reaguje na zjištění našich tajných služeb a policie, že z účasti na explozi jsou podezřelí dva příslušníci ruské tajné služby GRÚ.
Trosky budovy ve Vrběticích.
Trosky budovy ve Vrběticích. | Foto: Aktuálně.cz

Když premiér Andrej Babiš a ministr vnitra a zahraničních věcí Jan Hamáček potvrdili zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, o čem jste přemýšlel? 

Naprosto to potvrzuje, co říkáme už dlouho: Ruská federace na území České republiky působí velmi nepřátelsky a velmi aktivně proti českým zájmům. Na druhou stranu tato konkrétní akce mě velmi překvapila. Zapojili se do něčeho, co lze nazvat státním terorismem. To není terorismus normálního ražení, to je terorismus jednoho státu vůči druhému. Z mého hlediska je to daleko vyšší kategorie nebezpečnosti.

Bývalý náměstek civilní rozvědky Jan Paďourek.
Bývalý náměstek civilní rozvědky Jan Paďourek. | Foto: Archiv Jana Paďourka

Poslední věc, která mně velmi rychle proběhla hlavou, je, že ze strany Ruské federace dojde k reciprocitě. Jak známe Rusy, ke zjištění našich bezpečnostních složek přistoupí tak, že budou lhát, zapírat a po našem rozhodnutí vyhostit 18 jejich zpravodajců s diplomatickým krytím vyhostí stejný počet lidí z naší ambasády.

V důsledku to bude znamenat, že naše ambasáda v Moskvě se uzavře. Pokud se to stane, myslím si, že Česká republika by měla ruskou ambasádu v Praze uzavřít taky. Bylo by to zcela namístě. 

Není rozsah tohoto útoku i na Rusko příliš? Přece jen se v posledních letech jeho tajné služby soustřeďovaly na subtilnější akce namířené vůči jednotlivcům, jako byly útoky na Alexandra Litviněnka či Sergeje Skripala. 

Tohle je vskutku jiný případ. Zajímavé na tom je, že podle všeho se toho měli dopustit lidé, kteří se dopustili i zločinu v Salisbury ve Velké Británii (otrava Sergeje a Julije Skripalových v roce 2018 - pozn. red.). To znamená, že cestují Evropou a podnikají tyto zločinné kroky. Je to nebývalé. Na sto procent věřím tomu, že to tak je. Kdyby tomu tak nebylo, naše bezpečnostní služby by s tím nikdy nešly ven.

Výjimečný výkon českých bezpečnostních složek

Když se pokusíte, byť z vnějšího pohledu, o hodnocení práce našich bezpečnostních složek na odhalení dvou podezřelých, Anatolije Čepigy a Alexandra Miškina z ruské rozvědky GRÚ, v souvislosti s výbuchem ve Vrběticích, jak by znělo? 

Myslím si, že se to mohlo podařit jenom díky úzké koordinaci napříč naším bezpečnostním sektorem. Nejsou tam jenom zpravodajské služby, ale i policie.

Lze v tomto případě označit výkon našich bezpečnostních složek za výjimečný? 

Určitě ano. Dospěly k závěru, který je tak šokující, že nemá v novodobé historii našeho státu obdoby. Z tohoto hlediska si myslím, že úspěch takto jednoznačného závěru spočívá v tom, že tyto složky tímto způsobem spolupracují. To je dobrá zpráva.

České tajné služby identifikovaly dvojici podezřelých po sedmi letech od výbuchu. O čem to vypovídá?

Operace tohoto druhu je skládání mozaiky z mnoha kamínků. Skutečně to může trvat takto dlouho, než se naše služby dostanou k takto jednoznačným závěrům. A v tomto případě se tak nakonec stalo. Nechci posuzovat, zda to je dlouho, nebo krátce, prostě to je fakt.

Svědčí to třeba o dobrém krytí těchto dvou agentů a jejich důslednému zametání stop? 

Nemyslím si, že měli vynikající krytí. Když jsme komentovali jejich aktivity v Salisbury při pokusu otrávit Sergeje Skripala, tak mezinárodní skupina investigativních novinářů Bellingcat jejich identitu odhalila. Takže jejich krytí nemohlo být tak dobré, když v podstatě soukromá agentura dospěje k jejich jednoznačné identifikaci.

Sedm let se podařilo operaci našich bezpečnostních složek vedoucí k odhalení pachatelů udržet v naprosté tajnosti. Jste jako bývalý zpravodajec spokojený?

To je vynikající zpráva. Znamená to, že nejsme zemí, kde se všechno vykecá.

Pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček rozhodl o vyhoštění osmnácti ruských diplomatů, které naše tajné služby identifikovaly coby agenty ruských zpravodajských složek. Je to dostatečná reakce? 

Určitě. Na naše poměry je naprosto nebývalá. Musím se přiznat, že mě mile překvapilo, že česká vláda našla schopnost se takto zachovat.

Lze v tuto chvíli odhadnout, zda šlo o všechny agenty působící na ruském velvyslanectví? 

Jsem přesvědčen, že se nejedná o všechny zpravodajské důstojníky, kteří na ruské ambasádě v Praze působí s diplomatickým krytím. 

"Jen blázen by nyní pozval Rusy do tendru na Dukovany"

Jak tento bezprecedentní incident může ovlivnit česko-ruské vztahy? 

Zásadním způsobem se ochladí, jinak to ani nejde. Tahle akce vyřeší spoustu dalších otázek, které byly na stole. Mluvím například o případné ruské účasti v tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Za těchto okolností by jen blázen mohl navrhovat jejich angažmá v tomto projektu, pokud Ruská federace vraždí naše občany. 

Je namístě, aby vláda Andreje Babiše co nejdříve Rusy z tendru odstavila? 

Očekával bych to jako další krok. 

Jaký předpokládáte vývoj na domácí politické scéně z pohledu vztahů s Ruskem? 

Bude velmi zajímavé to sledovat. Pan premiér na tiskové konferenci oznámil, že rozhodnutí vlády o odvetných opatřeních vůči Ruské federaci má podporu pana prezidenta. Na druhou stranu prezident nemohl dělat nic jiného než to podpořit, pokud se bezpečnostní služby dostaly k takto jednoznačným závěrům. Zásadním způsobem to narušuje zahraničněpolitickou linii, které se Pražský hrad dosud držel. Uvidíme, co bude následovat. 

Jak dlouho může ruský útok v naší společnosti rezonovat? 

Díky zveřejnění výsledků práce našich bezpečnostních složek se možná časem dozvíme další detaily, které mohou mít vliv na události příští. To je tak bezprecedentní událost, že nemůže nechat nikoho chladným. Doznívat to v řadě souvislostí bude ještě dlouhou dobu.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Prezident Zeman podepsal zákon posilující pravomoci ČNB při řešení krizí

Česká národní banka získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Počítá s tím vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Protiprávně sterilizované ženy získají možnost odškodnění

Ženy, které byly protiprávně sterilizovány v letech 1966 až 2012, získají zákonnou možnost odškodnění. Pokud nárok na něj prokážou, dostanou 300 000 korun. Zákon v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Oznámil to jeho mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Právo bránit se zbraní bude ústavně zakotveno, Zeman změnu podepsal

Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude v Česku ústavně zakotveno. Prezident Miloš Zeman v úterý podepsal toto doplnění Listiny základních práv a svobod, které nabude účinnosti 1. září, informoval mluvčí hlavy státu.

Úprava je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci EU. Listina základních práv a svobod bude nově obsahovat výslovné ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon".

Ústavní změna podle předkladatelů zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem. Posílí také pozici Česka při projednávání dalších unijních regulací.

Odpůrci doplnění listiny zejména z řad lidovců nebo Pirátů pokládali úpravu za nadbytečnou s ohledem na již platné ústavní právo na život a zákonná pravidla. Obávali se také, že změna povede k ozbrojování obyvatelstva. Zastánci změny naopak argumentovali tím, že nucené odzbrojování nezajistí větší bezpečnost.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Čtyřiadvacetiletý muž zemřel po potyčce se strážníky, případ vyšetřují kriminalisté

Kriminalisté vyšetřují úmrtí čtyřiadvacetiletého muže po potyčce a následném zásahu strážníků v Březnici na Příbramsku. Mladík upadl do bezvědomí a později v nemocnici zemřel. Policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z usmrcení z nedbalosti, řekla mluvčí středočeské policie Vlasta Suchánková.

Událost se stala v noci na neděli kolem 2:00. Po potyčce mezi čtyřmi lidmi a následném zákroku strážníků upadl jeden z účastníků konfliktu do bezvědomí. Záchranáři ho odvezli do nemocnice v Praze, kde muž v pondělí zemřel.

"Zjišťujeme podíl jednotlivých osob na incidentu, na okolnostech i na následku," uvedla Suchánková. Zkoumat by se měla i role strážníků, kteří při zásahu použili slzotvorný prostředek. "Vzhledem k tomu, že tam byli přítomni, tak musíme zjistit i okolnosti, které se týkají následného zásahu," dodala mluvčí.

Kriminalisté se případem nejdříve zabývali pro podezření z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Vzhledem k tomu, že mladík zemřel, věc překvalifikovali na podezření z usmrcení z nedbalosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy