Praha - Soutěž na stavbu dalších reaktorů v Jaderné elektrárně Temelín nemusí nakonec dopadnout jen tak, že se jedna ze tří nabídek skutečně vybere. "Konečné rozhodnutí také může být: Nestavět," řekl Aktuálně.cz Václav Bartuška, vládní temelínský zmocněnec.
Bartuška poskytl redakci Aktuálně.cz rozhovor poté, co se premiér Petr Nečas dohodl na odchodu Martina Romana z čela ČEZ a co ministerský předseda prohlásil, že chce posílit roli vládního zmocněnce pro dostavbu Temelína.
"Je to spíše snaha o větší viditelnost toho, co vláda v této záležitosti dělá. Premiér jasně určil harmonogram 11, 12, 13. Čili: V roce 2011 vydání zadávací dokumentace, v roce 2012 převzetí nabídek a v roce 2013 rozhodnutí. Myslím, že jako každý šéf chce, když velí, aby to bylo jasné a viditelné všem," řekl Bartuška.
Je tedy pro temelínský tendr lepší, výhodnější, když v čele ČEZ vystřídal Martina Romana jeho kolega Daniel Beneš?
To bych nerad komentoval, to není moje role. Jsem státní úředník a vím, jaká je moje role.
Mluvil s vámi premiér, když se rozhodovalo o konci Romana?
To je interní věc, kterou nechci komentovat.
Jak máme chápat vyjádření premiéra Nečase, že za koncem Romana v čele ČEZ je právě Temelín?
Je to dlouhodobá budoucnost. Končí jedna éra, éra expanze, čistě komerční budování firmy. Teď přichází období, kdy budeme muset zde v Česku postavit něco, co bude primárně nám vyrábět elektřinu. Z čistě komerčního hlediska chápu některé lidi v ČEZ, že kdyby se rozhodovali výhradně z ekonomického pohledu, nestavěli by v tuto chvíli nic.
Když se bavím s RWE, s E.ON a dalšími firmami, teď v Evropě - a zejména v sousedství Německa - nelze stavět takřka nic. Kromě takových zdrojů, jako jsou například ty obnovitelné. Všichni ostatní budou čekat, co se bude dít dál. Takový obrat v Německu s jadernou energetikou samozřejmě vyděsil trhy. V současnosti budou investovat jen subjekty s velkým podílem státu, jako EDF, ČEZ, nebo kooperativy. Čistě privátní firmy teď podle mě budou čekat.
Proč tedy stavíme nové bloky v Temelíně? Je to bezpodmínečně nutné?
Není to bezpodmínečně nutné. Proto také stále zdůrazňujeme, že můžeme v roce 2013 oznámit, že si nevybereme nikoho. Třeba pokud budou nabídky příliš vysoké nebo jinak nepřijatelné. Máme tu velkou přednost oproti jiným zemím v Unii, že máme přebytek elektřiny, což je výhodný vývozní artikl, takže nemusíme v tuto chvíli nutně stavět nic nového. Na druhou stranu většina našich elektráren jsou uhelné, staré, musíme je něčím nahradit. Takže myslím, že dva bloky v Temelíně dávají smysl.
Jak se daří plnit Nečasův harmonogram temelínského tendru?
Předpokládám, že zhruba za měsíc, v říjnu, bude vydána zadávací dokumentace. V tuto chvíli jsme také dokončili sérii studií, které souvisejí s dostavbou Temelína, což mi dala vláda za úkol letos v únoru. První studie je o slabých, úzkých místech dostavby, o všech problémech, které to může mít.
Jde o to připravit stát, státní správu na to, co je čeká. Pokud se rozhodneme postavit v Temelíně reaktory číslo tři a čtyři, bude to obrovská práce na hranicích možností této země. Vůbec ne finančně, ale personálně, technologicky.
Jaká jsou nejvýznamnější úzká hrdla podle studie, kterou jste zmínil?
Jedno z těch významných je schvalovací proces, který dneska v Evropě nabral takřka absurdní rozměry. Vznikl systém, kdy téměř kdokoli může zablokovat cokoli. Takže to je první "velké" úzké hrdlo. Ty ostatní se týkají spíše dodavatelů, jejich finanční stability, schopnosti překonat různé problémy během stavby.
Největším nebezpečím pro Temelín jsou tedy odpůrci jaderné energetiky?
Vůbec ne, odpůrci mi vůbec nevadí. Předpokládám, že odpůrci budou a je to tak v pořádku. Podstatnější je, že jsme vytvořili systém, který... Řeknu to na typickém příkladu dálnice D8 z Prahy do Drážďan, která v jednom úseku stále nestojí a nejspíš ještě dlouho stát nebude.
Fotoreportáž: Věčná pára na obzoru. Jak se s ní žije?
Vytvořili jsme systém schvalování, který je takřka nepřekonatelný a pro většinu lidí nesrozumitelný. Je to systém, v němž postavit jakoukoli větší stavbu je takřka nemožné. Anebo to trvá mnohem déle, než je únosné. V tomto směru musím říct, že oceňuju fungování jiných zemí, například Německa. Pro demokracii je důležité nejen to, aby se každý mohl vyjádřit, ale aby ta země fungovala. Obávám se, že jsme jako země na hranici funkčnosti.
Jaké vidíte další problémy temelínského tendru?
Klíčovým problémem je stav jaderného průmyslu ve světě. To znamená, že žádný z třech uchazečů mě zatím nepřesvědčil, že je schopen postavit nové jaderné bloky třetí generace řádně, včas a za peníze, které jsou ve smlouvě. Předpokládám, že všichni dokončí své nové bloky v příštích třech letech, takže pak se o tom můžeme dál bavit.
Říkal jste, že jedním z důvodů, proč ukončit výběrové řízení bez vítěze, může být vysoká cena stavby. Jaká je představa vlády o tom, kolik by měl nový Temelín stát?
To by byla naprostá chyba něco takového říkat před začátkem tendru. Zkuste jít někdy do obchodu a říct: "Mám u sebe 50 tisíc, rád bych si koupil novou televizi."
Co, kromě příliš vysoké ceny, může způsobit, že se Temelín nedostaví?
Cena je samozřejmě důležitá, ale nás bude zajímat také transfer technologií. Jsme země, která má jaderné know-how, máme výzkumný ústav i jadernou fakultu, jsme schopni dělat všechna vylepšení v Dukovanech i Temelíně vlastními silami. Tohle bychom si určitě chtěli uchovat. Nechceme si koupit nějakou černou skříňku, která by vyráběla elektřinu, a my bychom do ní neviděli. Kromě transferu technologií bude samozřejmě důležitým kritériem i podíl českých firem na zakázce.
Chce teď vláda například víc ovlivňovat, jak bude zadávací dokumentace vypadat? Nebo to bude nadále všechno v roli ČEZ?
Tendr vede ČEZ, vypisuje ČEZ a ve finále také bude nové bloky stavět. Vláda samozřejmě chce mít plnou kontrolu nad tímto procesem a nad výběrem firmy, protože to je strategická věc. Nicméně nikdo, já tedy rozhodně ne, se ČEZ nechystá vnucovat nějaký výběr. ČEZ bude muset být schopen s vítězem tendru dalších dvacet, možná třicet let spolupracovat. Patnáct let během stavby, pak minimálně první jedno dvě tři období po spuštění elektrárny. Že by vláda někomu něco vnucovala, to rozhodně ne.
Obrazem: Nový, naklonovaný Temelín
Bude vláda rozhodnutí ČEZ schvalovat, potvrzovat?
Mně se líbí britský systém velmi neformálních kroků, které jsou takřka nezachytitelné, ale velmi dobře fungují.
Ale výsledek je pak v souladu s vládou...
Stát je 70procentním vlastníkem ČEZ, samozřejmě bude mít poslední slovo. Všude na světě, kde jde i o čistě privátní investici čistě privátní firmy, má stát vždycky první a poslední slovo. Pro mě je v tomto směru skutečně vzorem Velká Británie, kde je všem jasné, že první slovo při výběru dodavatelů, při výběru typu bloků má stát. Tohle je model, který se mi velmi líbí.
Nakolik bude hrát roli v zakázce politika? Je tu zájemce o dostavbu Temelína z Ruska, z Francie, ze Spojených států.
Tlak všech tří uchazečů je samozřejmě velmi silný. Předpokládám, že se ještě bude stupňovat. Ale jak říkám od začátku a stále tomu věřím: ten tlak se v zásadě navzájem vyruší. Pro každou českou vládu bude samozřejmě obtížné říct "ne" dvěma důležitým zemím, ať to budou jakékoli z nich.
Velmi doufám, že konečné rozhodnutí bude primárně stát na tom, kdo bude schopný reaktor postavit v reálném čase a za peníze, které budou ve smlouvě. Objel jsem referenční stavby všech tří uchazečů. Viděl jsem jejich problémy s dodavateli, s kvalitou, se vším. Chci si být jistý tím, že budou schopni splnit své slovo.
Jak se ty tlaky projevují? Fungují tady lobbisté, kteří se snaží ovlivňovat ČEZ, nebo vás?
Je to třeba na úrovni oficiálních jednání, kdy k nám jezdí daleko víc představitelů těchto třech zemí, než by k nám jinak jezdilo. Nejsme zase tak významná země... Nepochybně to souvisí i s přijetím na nejvyšší úrovni, kterého se našim politikům nyní dostává.
