V Českých zemích žije přibližně 5,24 milionu mužů a s nimi 5,4 milionu žen. Pohled do poslaneckých, zastupitelských či senátorských lavic tomuto poměru ani zdaleka neodpovídá. Naopak to má blíže k situaci, kdy na každou ženu v naší společnosti připadají tak čtyři muži.
A nijak zvlášť tento dojem nezmění ani výsledky letošních voleb. Byť v případě těch krajských se tato nesrovnalost mírně zmenší. "Ačkoli podíl žen na kandidátkách byl nižší než před čtyřmi lety, podařilo se udržet narůstající trend zastoupení žen v krajských zastupitelstvech," říká Veronika Šprincová, ředitelka Fóra 50 %, které bojuje za vyvážené zastoupení žen a mužů v politice.
Zásluhu na tom podle ní mají především Piráti a díky velkému zisku mandátů i hnutí ANO. "Nezvykle dobrého výsledku dosáhla i Občanská demokratická strana, za niž bylo před čtyřmi lety zvoleno jen 13 procent žen a letos už více než 21 procent", dodává Šprincová.
Ze všech krajů má největší zastoupení žen Královéhradecký kraj a stal se zároveň jediným krajem, kde do zastupitelských lavic usedne více než třicet procent žen. Naopak nejméně jich bude k vidění v Jihomoravském kraji - 16,9 procenta.
Česko má tak očividně k vyrovnanému počtu mužů a žen v zastupitelstvech ještě hodně daleko. Současně však lze říct, že urazilo i dlouhou cestu, byť po ní kráčí pomalu. V prvních krajských volbách před dvaceti lety voliči zvolili jen 14,4 procenta žen. Od té doby se každé další čtyři roky situace mírně zlepšuje. Oproti předcházejícím volbám se do zastupitelstev dostalo o 1,78 procentního bodu více žen.
| kraj | Podíl kandidujících žen | Podíl zvolených žen | Rozdíl oproti roku 2016 |
| Královéhradecký | 29,50 % | 31,10 % | 8,89 % |
| Karlovarský | 29,10 % | 26,70 % | -2,22 % |
| Středočeský | 24,10 % | 24,60 % | -1,54 % |
| Jihočeský | 26,80 % | 23,60 % | 7,27 % |
| Plzeňský | 28,00 % | 22,20 % | 4,44 % |
| Liberecký | 31,10 % | 22,20 % | -2,22 % |
| Ústecký | 29,60 % | 21,80 % | 9,09 % |
| Olomoucký | 25,90 % | 21,80 % | 7,27 % |
| Vysočina | 29,50 % | 20,00 % | 2,22 % |
| Zlínský | 25,20 % | 20,00 % | -2,22 % |
| Moravskoslezský | 26,00 % | 20,00 % | -4,62 % |
| Pardubický | 29,40 % | 17,80 % | 2,22 % |
| Jihomoravský | 25,40 % | 16,90 % | -3,08 % |
| Celé Česko | 27,60 % | 22,10 % | 1,78 % |
Šanci na post senátorky má jen šest žen
V Senátu je situace méně nadějná. Ze 38 kandidátek postoupilo do druhého kola jen šest žen. Senátorkou se tak může stát v Chebu Jaroslava Brožová Lampertová za hnutí ANO, na Praze 1 Miroslava Němcová z ODS, v Kladně Adéla Šípová za Piráty, v obvodu Brno-město Anna Šabatová za Zelené, v Přerově Jitka Seitlová za KDU-ČSL a ve Frýdku-Místku Helena Pešatová za hnutí STAN.
První tři zmíněné ženy postoupily do druhého kola z prvního místa. Miroslava Němcová dokonce už v prvním kole téměř zvítězila, když získala 48 procent hlasů.
Jak je ale vidět, v žádném volebním obvodě nepostoupily do druhého kola dvě ženy současně, a už nyní je jasné, že v celkem 21 obvodech zvítězí muž. U šesti z nich to bylo ostatně jisté už před volbami, protože tam ani jedna žena nekandidovala.
Ať už šest zmíněných senátorských kandidátek v druhém kole uspěje či nikoliv, rozložení sil z pohledu pohlaví se v senátu nijak výrazně nezmění - žen tam bude stále jen velmi málo. Aktuálně totiž v senátu působí pouhých 12 žen, tedy jen 14,8 procenta ze všech senátorů.
Kvóty mají jen Zelení a u nich ženy vyhrávají
Žádná z českých politických stran si nemyslí, že by ženám na cestě po politickém žebříčku kladla nějaké překážky, ale jen minimum z nich přistoupilo k systémovým změnám. Těmi jsou třeba kvóty, které mají zajistit vyváženější rozložení pohlaví.
Ty v Česku zavedla za vlády Bohuslava Sobotky například sociální demokracie, když stanovila, že na kandidátkách musí být minimálně 40 procent žen. Loni se však ČSSD tohoto pravidla vzdala s tím, že už není potřeba. Výsledkem je, že do letošních krajských voleb sociální demokraté poslali jen necelých 23 procent žen a do senátních ani jedinou kandidátku.
Aktuálně má tak v Česku povinné kvóty pouze Strana zelených. Na její kandidátní listině musí být v první dvojici a v každé následující trojici jeden kandidát opačného pohlaví - nehledě na to, jestli je více žen, či mužů.
Zelení ostatně dokazují, že ženy mohou často voliče zaujmout i více než muži. V letošních krajských volbách sice strana získala jen sedm mandátů, ale hned pět z nich bude patřit ženám.
Zlepší se to, tvrdí strany
Obecně se české politické strany k nevalnému počtu žen na svých kandidátkách staví váhavě. Například mluvčí Trikolóry Ivana Kerlesová na něm nic zvláštního nevidí a myšlenku genderově vyvážené kandidátky odmítá jako "sexistické uvažování".
"Až do vašeho dotazu jsme neměli tušení, kolik procent žen na kandidátce máme, stejně jako nevíme, kolik je tam modrookých, leváků nebo Romů. Nerozlišujeme lidi podle jejich vrozených vlastností, ale schopností," říká Kerlesová, která sama neúspěšně kandidovala v Jihočeském kraji.
Z dalších stran pak zaznívá, že by byly rády, kdyby na jejich kandidátkách bylo více žen, ale že ony o angažmá v politice nestojí. Většinou je takové prohlášení následováno slibem, že na tom partaje zapracují. Uvedl to třeba předseda sociální demokracie Jan Hamáček.
A například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová doufá, že k nalákání žen do politiky přispěje i její příklad. "Přála bych si, aby mé působení bylo pro ženy alespoň částečnou inspirací i důkazem, že politika není jenom pánská jízda," uvedla. Její strana přitom do boje o senát poslala jedinou kandidátku a do krajských voleb jen dvacet procent žen.
Příležitost na větší změnu budou mít strany už příští rok, kdy Česko čekají volby do Poslanecké sněmovny. Prostor na ni rozhodně je. Ani tam totiž nepatří naše země v oblasti vyrovnaného zastoupení žen k premiantům mezi evropskými státy. Naopak. Hned dvacet států EU má v dolní komoře parlamentu více žen.
