Krádež knih potvrzuje i pražská policie. Odkud však literární díla zmizela, nechce uvést. "Stále probíhá vyšetřování, nejsem bohužel oprávněná cokoliv sdělit," říká mluvčí Národní knihovny Martina Košanová. Zmizení několika knih však Aktuálně.cz potvrdil ředitel Slovanské knihovny Lukáš Babka. Ani on nemůže kvůli vyšetřování říct podrobnosti.
Sbírka, odkud literární díla zmizela, je součástí Národní knihovny. Mimo jiné schraňuje vzácné výtisky, které na počátku minulého století přivezli do Česka ruští imigranti. Mezi nimi jsou i velmi hodnotná vydání ruských klasiků.
Ačkoliv je škoda způsobená zloději vyčíslena na více než 200 tisíc korun, prodejní hodnota knih může být podle kriminalistů několikanásobně vyšší. "Po odcizených dílech detektivové pátrají a pachatelům hrozí v případě odsouzení až pětiletý pobyt za mřížemi," říká policejní mluvčí Richard Hrdina.
Knihy ruských klasiků se nekradou jen v Česku. Po celé Evropě už zmizelo podle Europolu nejméně 170 vzácných výtisků v hodnotě 2,5 milionu eur, tedy přes 600 milionů korun.
Krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu například do estonské univerzitní knihovny v Tartu přišli dva rusky mluvící muži, popisuje deník New York Times. Tvrdili, že jsou ukrajinští uprchlíci, údajně strýc a synovec, prchající před válkou.
Knihovníky poprosili o nahlédnutí do vzácných prvních vydání děl od Alexandra Puškina. Vysvětlovali, že studují cenzuru v carském Rusku, aby synovec mohl požádat o stipendium ve Spojených státech. Knihovníci jim vyhověli. O čtyři měsíce později ale knihovna zjistila, že osm publikací zmizelo a nahradily je velmi kvalitní padělky.
"Než knihy vrátili, pečlivě je změřili a vyfotografovali. O několik dní, týdnů nebo měsíců později se pachatelé vrátili a požádali o přístup ke stejným knihám. Tentokrát ale vraceli padělané verze," popisuje způsob krádeží Europol. Někdy se ale zloději ani neobtěžovali knihy znovu půjčovat a po obhlédnutí terénu se do knihoven prostě vloupali.
"Co mohli Rusové ukrást, tak ukradli"
Deník New York Times zloděje popisuje jako gang, jehož členové jsou často příbuzní. Mnohdy vystupovali pod falešnými jmény. Po Evropě kvůli krádežím cestovali veřejnou dopravou a v knihovnách hledali vzácné výtisky.
V Paříži, odkud několik knih zmizelo a kde v listopadu policie zatkla tři podezřelé, úřady připouštějí verzi, že se krádeže odehrávají s podporou ruského státu. To nevylučuje ani dlouholetý zpravodaj České televize v Rusku Miroslav Karas. "Co mohli Rusové v minulosti ukrást, tak ukradli. Mnoho věcí zůstává na Západě a pro Rusy je to nesmírně citlivá věc," uvádí pro Aktuálně.cz.
Dodává, že se Rusové obávají, že západní země budou vzácné knihy více chránit. To může být důvod, proč začaly mizet po invazi na Ukrajinu. Připouští ale i možnost, že jde pouze o kriminální byznys. "Osobně si myslím, že i v životě kriminálníků mají dlouhé prsty ruské tajné služby. A třeba plní nějakou zakázku. Nevyloučil bych to," říká Karas. "Když říkáme běžní kriminálníci, copak jich v Rusku není většina?" dodává.
Nejvíce knih zmizelo z Polska, konkrétně z Varšavské univerzity, kde postrádají 78 vzácných výtisků. Od roku 2022 se ale ztratila literární díla například z Lotyšské národní knihovny v Rize, Univerzitní knihovny ve Vilniusu, Státní knihovny v Berlíně či Bavorské státní knihovny. Většina ukradených děl má hodnotu desítek až stovek tisíc dolarů. Vždy jde o vzácné výtisky, mezi nimi například první vydání Puškina či Gogola.
Způsob, kterým zloději knihy kradli, je ale nakonec prozradil. Europol totiž mohl spojit jednotlivé případy napříč celou Evropou. A některé ze vzácných děl by se tak do knihoven mohly vrátit. Organizace nedávno zatkla devět Gruzínců, kteří mají být s krádežemi spojení. Čtyři z nich zadrželi přímo v Gruzii se 150 knihami, jejichž původ ale kriminalisté zatím prověřují. Další literární díla už zloději prodali na aukcích v Petrohradě a Moskvě, což je učinilo pro úřady prakticky nedosažitelné.
Důvod, proč se zloději zaměřují zrovna na Puškina, je podle Karase prostý. Spisovatel je v Rusku považován za velikána. "Je to jejich Antonín Dvořák, jeho díla jsou nesmírně ceněna," vysvětluje Karas. Je podle něj možné, že krádeže začaly Puškinovými díly a na další spisovatele teprve dojde.
Novinář a překladatel z ruštiny Libor Dvořák se na rozdíl od Karase přiklání spíše k názoru, že za krádežemi nestojí přímo ruský stát. Přiznává ale, že se může mýlit. "Vztah ke klasikům je v diktátorském Rusku samozřejmě vřelý a z obchodů a knihoven zmizeli naopak slavní soudobí autoři typu Vladimira Sorokina. Tito autoři ostatně zmizeli i fyzicky z Ruska," říká.
Video: Putinovo Rusko je jako Hitlerovo Německo, které nám rozbilo stát, připomíná Padevět (6. 5. 2024)
