Hornoslezská obec Dolní Lutyně působí za pozdně letního odpoledne na první pohled jako místo, kde by si svůj život dokázal představit leckdo. Je zde čisto, prodává se zmrzlina, z hospody zní smích a opodál zvoní místní dominanta, barokní kostel svatého Jana Křtitele.
Za pár týdnů se ale obec s příchodem podzimu opět zahalí do nažloutlé zapáchající smogové mlhy. Podobně jako téměř každý rok.
Dolní Lutyně, ve které žije přes pět tisíc obyvatel, se pravidelně umisťuje mezi místy s nejhorším ovzduším v Česku. V roce 2019 ji dokonce Světová zdravotnická organizace určila jako místo s třetí největší koncentrací prachových částic ve vzduchu v Evropské unii.
A nejde jen o problém Dolní Lutyně. Minulý rok bylo Česko podle Světové zdravotnické organizace zemí se sedmým nejhorším ovzduším v Evropské unii. Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí je nyní třetím největším znečišťovatelem s 10,5 tuny emisí oxidu uhličitého na obyvatele za rok. Horší jsou jen Lucembursko a Estonsko, nejlépe je na tom Švédsko.
Se znečištěným ovzduším se dlouhodobě potýká zejména aglomerace Ostravy, Karviné a Frýdku-Místku. Problémy způsobují emise regionálního průmyslu, lokálních topenišť a husté dopravy. Znečištění přichází i se sousedního Polska. Ostravská pánev bývá na obou stranách hranice přiklopena inverzní "pokličkou".
Ochrana životního prostředí je prioritou pro čtyři pětiny Čechů
Se stále intenzivnějším varováním řady vědců před světovou klimatickou krizí se životní prostředí stává politickým tématem a v Evropě roste podpora stran zasazujících se o ochranu přírody. V Německu byli letos v květnu Zelení s více než 25 procenty preferencí dokonce nejpopulárnější stranou.
Problém vnímají i Češi. Už roce 2019 průzkum společnosti Ipsos uvedl, že pro čtyři z pěti voličů je důležité volit stranu, která má ochranu životního prostředí mezi svými prioritami. Podle loňské studie agentury STEM je 93 procent Čechů přesvědčeno o existenci změny klimatu, většina z nich věří, že za ni může aktivita člověka.
Letos v červenci STEM dokonce zjistil, že 83 procent Čechů souhlasí s tím, aby do roku 2050 vypouštělo Česko do ovzduší pouze tolik škodlivých emisí, kolik zvládne příroda odbourat. Více než polovina dotázaných se ale obává, že to zhorší ekonomickou situaci v zemi.
"Když tady žijete, tak to ani nevnímáte"
V Dolní Lutyni berou lidé znečištěný vzduch jako samozřejmost. "Místní ovzduší poznám, když třeba jedu na hory a pak se vrátím. Ale když tu žijete, ani to nevnímáte," říká Tereza, mladá žena, která v centru obce prodává zmrzlinu.
Dodává, že v létě si nemá na co stěžovat. Jakmile ale stánek se zmrzlinou na zimu zavře, situace se zhorší. "Smog je často. Ráno je to často k nevydržení," popisuje.
"Není to ideální, ale my jsme zvyklí," shodují se opodál čtyři muži na zahrádce hospody. Nejstarší z nich vzpomíná, že před rokem 1989 byla situace ještě horší. S koncem komunistického režimu se zlepšila, od té doby je ale podle něj stále stejná.
Mladší muž v černé kšiltovce vidí jako hlavní problém zvyky sousedních Poláků, státní hranice je od centra obce vzdálena pouhé tři kilometry. "Když si zajedete v zimě kousek za hranice a podíváte se na rodinné domy, jde z komínů úplně žlutý dým," říká.
Starší muž namítá, že vítr vane většinou opačně, a upozorňuje, že s nepříjemným zápachem z komínů se často setkává i v Dolní Lutyni. Za znečištěním vidí i to, že někteří lidé topí nekvalitním uhlím z Polska. "Naše dobré uhlí vozí pryč a to špatné vozí sem," říká.
Všichni se shodují, že problém nemá jasného původce. "Otravují nás s tím, že to je způsobené lokálním topením. Ale v létě, když je 35 stupňů, jsou limity pořád třikrát nebo čtyřikrát překročené. A v 35 stupních těžko někdo topí."
Rok 2020 bez smogové situace
Přes pesimismus obyvatel Dolní Lutyně se situace v Česku zlepšuje. Svědčí o tom data Oddělení informačního systému kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu.
"V běžném životě to možná nejde tolik poznat, ale je třeba se zamyslet nad tím, jaké to bylo před několika lety. V roce 2020 jsme nevyhlásili v Česku žádnou smogovou situaci, ač byly několikrát podmínky na hraně," říká Václav Novák z Českého hydrometeorologického ústavu. Dříve jich přitom bylo i několik desítek ročně.
Meteorologové zaznamenávají velké změny zejména v posledních dvou letech. Zdůvodňují je ale spíš počasím než opatřeními zavedenými vládou a městy. "Meteorologicko-rozptylové podmínky byly velice dobré. Hodně pršelo, foukal příznivý vítr, teploty byly dobré, takže lidé tolik netopili," vysvětluje Novák.
Zatímco v předchozích letech se koncentrace škodlivin snižovala řádově o jedno až tři procenta, v posledních dvou letech to bylo o pět až deset procent. To se týká například koncentrace prachových částic ve vzduchu. "Před několika lety byl denní limit na některých stanicích překročený už v březnu. Nyní je to v listopadu nebo v prosinci nebo vůbec," říká meteorolog.
Vítr z Polska
Problémem ale nadále zůstává například koncentrace benzo(a)pyrenu, který vzniká především v kotlích v domácnostech. Přestože došlo ke zlepšení, i díky dotacím na pořízení nových, ekologičtějších kotlů, o které mohou lidé žádat posledních šest let, hodnoty jsou stále vysoko nad limitem. "Benzo(a)pyren má limit jeden nanogram. Předtím se hodnoty pohybovaly mezi pěti a osmi nanogramy, teď je to kolem dvou až čtyř. Stále je to ale přes limit," objasňuje Novák.
Právě hodnoty benzo(a)pyrenu v oblasti Ostravské pánve podle místních i zástupců měst výrazně zvyšuje blízké Polsko. Novák uvádí, že vítr tu fouká spíše směrem z Česka do Polska. Výjimkou je ovšem - a to je podstatné - inverzní situace.
"V inverzní situaci, kdy se začnou zhoršovat rozptylové podmínky, začíná vítr foukat opačným směrem - z Polska k nám. Přináší další škodliviny k tomu, co si tady zhoršujeme sami," říká Novák. "Spojí se dva problémy. Poláci jsou na tom s benzo(a)pyrenem ještě hůř než my. A sečte se to při inverzích," dodává.
Kvůli ovzduší mají Češi o rok kratší život
Podle odhadů vycházejících z modelů Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo za posledních deset let v českých městech průměrně asi 3,5 tisíce lidí předčasně kvůli špatnému ovzduší. Státní zdravotní ústav uvádí, že například v roce 2012 přišli Češi kvůli ovzduší průměrně o pět dní života za rok.
Pokud by platila tato hodnota po celý život daného člověka, znamenalo by to, že vlivem látek ve vzduchu přijde 75letý člověk o rok života.
I tato statistika má ale pozitivní vývoj. V roce 2019 už to byly pouze necelé tři dny života za rok. Také počet předčasných úmrtí se snížil na číslo 3100.
Vedoucí Oddělení hygieny ovzduší a odpadů Státního zdravotního ústavu Bohumil Kotlík však upozorňuje, že jde pouze o odhad, založený na následcích zdravotních problémů, ke kterým mohl špinavý vzduch přispět. "Neexistuje nikdo, kdo by zemřel jen na znečištěné ovzduší, takové koncentrace ve vzduchu nejsou. Kdyby byly, tak je to takový průšvih, že si to nedokážeme představit," říká.
Kotlíky i autobusy na zemní plyn
K čistšímu vzduchu pomáhají v posledních zhruba deseti letech i investice do lepších filtračních systémů u průmyslových podniků a takzvané kotlíkové dotace, díky kterým si mohou lidé koupit domů ekologičtější kotle. Od roku 2015 už se tak v Česku podařilo vyměnit asi 80 tisíc nevyhovujících kotlů.
Moravskoslezský kraj se také snaží o modernější a ekologičtější dopravu. V Ostravě už například nejezdí autobusy na naftu, město přešlo na vozy poháněné zemním plynem.
Podle jeho zástupců to výrazně přispělo ke změně. "Současné emise prachu z průmyslových zdrojů poklesly na asi pět procent stavu z doby před 30 lety. Poslední dvě topné sezony bylo ovzduší kvalitativně výrazně nadprůměrné," sdělil mluvčí magistrátu Petr Havránek.
Kontrolujme kotle a podporujme alternativní pohony, navrhují experti
Novák z Českého hydrometeorologického ústavu očekává, že skokové zlepšování ovzduší už v příštích letech nebude. "Tyto dva roky byly extrémní. Vypadá to, kolik jsme toho udělali pro zlepšení, ale ono nám opravdu velmi pomáhá počasí," předpovídá.
Příští vládu a sněmovnu tak čeká těžký úkol. "S kvalitou životního prostředí je to tak, že neexistuje vláda, která by to dokázala udělat rychle. Vždy jde o malé krůčky, které musí dělat všichni," říká Kotlík ze Státního zdravotního ústavu.
Jako prioritu zmiňuje větší podporu alternativních pohonů. "Diskutuje se o elektromobilitě, o CNG vozidlech, o vodíkových vozidlech. Ale když si uvědomíte, kolik je v naší zemi stanic na čerpání vodíku - a že je jenom jedna, zjistíte, že na to nejsme připraveni," uvádí Kotlík.
Novák má za podstatné snížení hodnot oxidu dusíku ve městech. "Udělat zelené bariéry, odklonit dopravu tam, kde lidé nežijí. U dopravních tepen znečištění porušuje limity. Je potřeba také pokračovat ve výměně vozového parku a zemědělské techniky," navrhuje.
Vláda by podle něj měla také pokračovat v započatých projektech. "Určitě je třeba dokončit kotlíkové dotace. Začínat bude rok 2022, do kterého musí být nahrazeny všechny neekologické kotle. A potom přijde na řadu starost o dodržování pravidel," říká Novák.
"Tady nikdo nic nevyřeší"
Zpřísnění kontrol žádá i starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek. "Taky bych rád, aby vnímání kvality životního prostředí bylo stejné v celé Evropě. Nejen u nás, ale i v Polsku," dodává. K větší diskusi s polskými sousedy vyzývají také zástupci ostatních obcí v oblasti.
Přestože se v předvolební kampani budou strany snažit přesvědčit místní, že právě jejich řešení je nejlepší, na zahrádce dolnolutyňské hospody se muži shodují, že to pro ně u voleb nebude rozhodující. Komu dají hlas, se rozhodnou na základě jiných témat.
Rezignace je vidět na každém z nich. "On to nikdo nevyřeší. Co taky s tím, že ano," přikyvují, zatímco se obcí prohánějí první náznaky podzimního větru. Zatím ještě bez známého zápachu.
Anketa mezi politickými stranami: Ekologie
Jaké konkrétní kroky musí podle vás následující vláda a Poslanecká sněmovna podniknout, aby se zlepšilo ovzduší v Česku, aby se emise v krizových oblastech dostaly do přijatelných limitů nebo aby se zmírnily dopady na ovzduší způsobené lokálním vytápěním?
ANO 2011
- Do zlepšení životního prostředí investujeme v příštích letech rekordní částku přesahující 350 miliard korun, kterou naše vláda vyjednala v EU. Splníme naše závazky vyplývající z Pařížské dohody i evropské legislativy a do roku 2025 snížíme emise skleníkových plynů v ČR o dalších minimálně 15 milionů tun CO2.
- Připravíme podmínky pro ukončení spalování uhlí v ČR nejpozději do roku 2038 s tím, že budeme usilovat o dřívější datum ukončení za předpokladu zajištění energetické soběstačnosti státu a minimalizace sociálních dopadů. Optimistický scénář je konec uhlí kolem roku 2033. Limity těžby uhlí zůstanou neprolomitelné.
- Budeme pokračovat v námi zahájené „kotlíkové revoluci“ - podpoříme výměnu dalších 150 tisíc starých domácích kotlů za nové, moderní ekologické a úsporné zdroje, a výrazně tak dále zlepšíme kvalitu ovzduší ve stovkách měst a obcí.
Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09)
- Nadcházející energetickou transformaci k obnovitelným zdrojům bereme vážně, ale odmítáme rezignovat na energetickou bezpečnost, soběstačnost a nezávislost. Naši budoucnost vidíme v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky na střechách, jejíž energii budeme skladovat v bateriích.
- Limity těžby uhlí jsou pro nás konečné a neprolomitelné. Odstavování uhelných elektráren bude probíhat průběžně spolu s přechodem na nízkoemisní zdroje (plyn, odpad, biomasa). Podporujeme výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech pod podmínkou, že ho nebudou stavět ruské ani čínské firmy. Budoucnost využití jádra vidíme v menších modulárních reaktorech.
- Nová fotovoltaická zařízení na sto tisících střech do roku 2025. Vlastníkům se zjednoduší instalace zařízení na domech, získanou energii budou moci sdílet nebo prodávat. Podpoříme budování bateriových úložišť, případně využití geotermální energie či přeměnu přebytečné energie na využitelný vodík, který v budoucnu umožní transformaci české energetiky.
Koalice Piráti a Starostové
-
Piráti: Je nutné zejména vytvořit skutečně účinné plány zlepšování kvality ovzduší, snížit počet výjimek pro nadlimitní vypouštění a finančně motivovat k výměně starých topných zařízení. Každoročně předčasně umírají tisíce lidí na respirační onemocnění a Evropská Komise zahájila proti ČR řízení o nesplnění povinnosti kvůli překračování limitů kvality ovzduší, takže nám hrozí vysoké pokuty. Současná vláda jde bohužel na ruku průmyslovým znečišťovatelům, mezi které patří i společnosti v holdingu Andreje Babiše.
- STAN: Následující vláda a Poslanecká sněmovna by měla z mého pohledu především začít uvažovat systémově a na základě toho provádět i systémové změny. Vypsání neurčitých dotací na různé projekty nedává smysl, pokud nám nezapadají do uceleného konceptu, který je pro kýženou efektivitu klíčový. Nová vláda by se měla začít věnovat cirkulární ekonomice, podpoře elektromobility a konečně by měla začít investovat i do inovací. Právě inovace by měly být další z cest vedle "kotlíkových dotací".
SPD
- Prosazujeme postupné snižování emisí. Toho chceme dosáhnout postupným a uvážlivým uzavíráním elektráren, tepláren a podniků spalujících uhlí. Další snížení emisí vidíme v omezení zbytečného převážení potravin a dalšího zboží po Evropě z místa na místo.
KSČM
-
Boj za lepší ovzduší považujeme za velice složitý. Bohužel, snižování emisí je náročnou a dalo by se říci i značně sociálně citlivou záležitostí. Každopádně i období pandemie ukázalo, že snížením dopravy díky opatřením se zlepšilo i ovzduší u nás, takže určitě jedním z bodů je, jak dlouhodobě tvrdíme, podpora hromadné dopravy - motivace lidí cestovat hromadnými dopravními prostředky, ať již formou sníženého jízdného, motivačních navazujících služeb atd. Co se týče lokálního vytápění, určitě je stále nutná podpora výměny kotlů. A samozřejmě pokračovat ve snahách o změny výrobních technologií, přechodu na čisté energie a další.
ČSSD
- Je zapotřebí nastavit správný energetický mix tak, aby ČR zůstala soběstačná ve výrobě energie, ale nebyla závislá na spalování tuhých a tekutých fosilních paliv. Za tím účelem chceme maximálně využít 150 mld. Kč z tzv. Modernizačního fondu do roku 2030, a to primárně na budování obnovitelných zdrojů, modernizaci a výstavbu tepláren a snižování energetické náročnosti všech sektorů.
- Budeme také chtít, aby se dál pokračovalo v úspěšných kotlíkových dotacích a Nové zelené úsporám podporujícím lokální obnovitelné zdroje. Stále je třeba modernizovat a ukončit spalování uhlí v několika stech tisících domácích kotlů.
- Je důležité se zaměřit i na prevenci, proto budeme prosazovat schválení zákona o ekologické újmě, aby bylo možné účinně vymáhat i ekologické, nejen majetkové újmy. Odpovědný původce újmy bude povinen buď způsobenou zátěž odstranit, provést náhradní opatření v krajině, nebo se podílet na odstranění staré zátěže.
- Ochrana přírody nemůže být jen lokální, musíme ji řešit i na mezinárodní úrovni. Bez společné globální akce neubráníme devastujícím změnám klimatu. Proto podporujeme mezinárodní dohody o zamezování globálních změn klimatu a podporujeme zavedení globálních uhlíkových hranic.
Přísaha
- V první řadě postupovat v nastaveném směru tj. finančně podporovat obměny lokálních topenišť za šetrnější zdroje tepla a modernizovat průmysl zaváděním nových technologií, které změní spalovací procesy, ale neomezí výkonnost podniků, a tím i zaměstnanosti v těchto regionech. V případě konkrétních nepříznivých stavů ovzduší v daných regionech, tak zpracovat a aktivovat regulační plány. Současně i podporovat ozdravné pobyty hlavně mladistvých v "čistých" regionech. Zároveň je i třeba se zabývat větrnou erozí, která podle posledních výzkumu je také výrazným zdrojem znečištění ovzduší v ČR. Tj. je třeba obnovit větrolamy a zavádět půdoochranné zpracování půdy.
Zelení
- Chybí nám funkční strategie zlepšování kvality ovzduší, tu je nezbytné co nejdříve doplnit. Dotčená ministerstva musí přestat udělovat výjimky znečišťovatelům. To platí pro průmysl i pro dopravu, kde již nyní mají obce nástroje k tomu, aby se emise z dopravy snižovaly. Takovým nástrojem je třeba efektivní podpora hromadné dopravy a úprava veřejného prostoru a komunikací tak, aby bylo pro rodiny pohodlné chodit pěšky či jezdit na kole, což je navíc zdravé
- Ukončit spalování uhlí do roku 2030 (což pomůže právě i v krizových oblastech)
- Je potřeba pokračovat v programech jako je Zelená úsporám a tzv. Kotlíkové dotace a zároveň je klíčové vytvořit mechanismus, ve kterém by obce občanům pomáhaly se v těchto dotacích lépe vyznat a zažádat o ně, aby byly pro všechny dostupné.
- Přijatelné limity u nás v případě některých škodlivin neplatí, např. v případě škodlivých malých částic PM 2.5, je proto nezbytné tyto limity zpřísnit na úroveň doporučovanou WHO.
