Pět kilometrů pro rohlík. Z vesnic mizí obchody, hospody i lidé, hrozí jim zánik

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
9. 9. 2021 5:30
Stovky českých vesnic se vylidňují, lidé se z nich stěhují za prací do velkých měst nebo jejich okolí. Spolu s nimi mizí obchody, restaurace, kulturní a společenský život. Aby v Česku nenastal podobný scénář, jako v jižní Evropě, kde z řady vesnic zbyla jen torza, je potřeba najít aktivní starosty a lidi, kteří obcím znovu vdechnou život. Přečtěte si druhý díl volebního speciálu Aktuálně.cz.
Foto: Aktuálně.cz

Kdo si chce ve vesnici Příčina na Rakovnicku nakoupit nebo sednout na pivo, má smůlu. Nejbližší obchod je ve vedlejší vesnici, několik kilometrů daleko, stejně jako hospoda nebo škola. Více než služby však mladé Lence, která se do Příčiny přestěhovala za přítelem, schází společenský život.

„Lidé tady spolu nekomunikují, nesetkávají se. Stačila by přitom jedna hospoda, kde bychom mohli posedět a popovídat si se sousedy,“ říká Lenka, která si nepřála uvést své příjmení. Vadí jí také, že ani děti si ve vsi nemají kde hrát. Hřiště vedle obecního úřadu je obehnané páskou a podle nápisu na plotě je uzavřeno do odvolání. „Není zkolaudované,“ vysvětluje Lenka. 

V obci je sice dětské hřiště, je však obehnané páskou a zavřeno do odvolání. Děti si tu proto nemají kde hrát.
V obci je sice dětské hřiště, je však obehnané páskou a zavřeno do odvolání. Děti si tu proto nemají kde hrát. | Foto: Michaela Endrštová

Na chybějící služby upozorňuje i místní rodák, devětašedesátiletý Josef Kubička: „Dřív tu byl obchod i hospoda, oboje je už ale zavřeno. Nic tu není, v obci se nic neděje. Na nákup jezdíme autem nebo autobusem,“ líčí. Na dojíždění si zvykl. „Člověk aspoň zajede do Rakovníka nebo sousední Lubné na pivo a dostane se mezi lidi,“ prohlašuje.

Dnes má Příčina kolem 200 obyvatel, před sto lety, v prvních letech Československé republiky, jich tu žilo přes 500. Podle Kubičky lidí ubylo i kvůli druhé světové válce. Úbytek dnes dorovnávají mladí, kteří se do obce stěhují a snaží se zrekonstruovat chátrající domy.

Dřív tu podle pamětníka bylo živo. „Jezdili sem lidé na chmel. Dorazilo několik set česačů, každý den chodili na pivo, hospodský měl kšefty. Dnes už se tu chmel nepěstuje. Po roce 1989 tu byly nějaké zábavy, ale chodilo na ně málo lidí, tak se přestaly dělat,“ vzpomíná. 

Ve všední den se tu dnes mihne jen pár místních obyvatel. Na obecním webu nabízí záložka Události jen povšechné informace, kdo by hledal nějakou společenskou nebo kulturní akci, byl by zklamán. Poslední aktualita se týká nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny.

Z obcí zbyla jen torza

Podobná situace je ve stovkách dalších českých obcí. Mladí lidé se stěhují za prací do měst, vesnice se vylidňují a s odlivem obyvatel souvisí i nedostatek služeb či společenského života. Problémy mají kořeny už v době komunistického režimu, po roce 1989 se ještě umocnily. Pokud to tak půjde dál, některé obce zcela zaniknou.

Výzvy pro novou vládu: Co trápí Česko

Ekologie    • Venkov    • Vzdělávání    • Bydlení    • Doprava    • Sucho    • Exekuce    • Důchody

„Řada sídel vymírá. Žije v nich málo obyvatel a je potřeba, aby jim jejich představitelé znovu vdechli život,“ popisuje demograf Radim Perlín, vedoucí Výzkumného centra rurální geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Obce tak směřují ke scénáři, který znají na venkově ve Španělsku, v Portugalsku, v Itálii nebo ve Francii. Z malých vesnic tam zůstala jen torza, obvykle zbylo pár posledních starousedlíků, až zemřou, zbudou jen rozpadající se domy. „Ve chvíli, kdy vesnice přestane mít stálé obyvatele, reálně jí hrozí zánik, lidé tam přestanou jezdit a chalupáři to nezachrání,“ říká Perlín.

Místní rodák, devětašedesátiletý Josef Kubička vzpomíná, že dřív bylo v obci živěji. Byla zde hospoda, škola i obchod s potravinami.
Místní rodák, devětašedesátiletý Josef Kubička vzpomíná, že dřív bylo v obci živěji. Byla zde hospoda, škola i obchod s potravinami. | Foto: Michaela Endrštová

V Česku je téměř 500 obcí, ve kterých žije méně než sto obyvatel, a jejich budoucnost je proto nejistá. Pokud se do nich nenastěhují noví a aktivní obyvatelé, ti stávající dožijí a jejich domy se promění na chalupy nebo postupně zchátrají.

Situace je podle Perlína velmi často špatná v malých vesnicích, které spadají pod větší obec nebo město, jsou od něho vzdáleny třeba pět kilometrů a žije v nich jen deset nebo 15 obyvatel. Další domy v nich lidé využívají jako chalupy. „Jakmile zůstane dům delší dobu prázdný, začne chátrat a může skončit jako ruina,“ varuje Perlín.

Přesto se podle politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity v Brně téma vylidňování venkova mezi politiky příliš neujalo. „Neřekl bych, že jde o téma, které by silněji rezonovalo. Spíš se čas od času vynoří v souvislosti s jiným tématem, například se zaváděním EET, kdy mizely venkovské restaurace. Nemám pocit, že by se mu někdo systematicky věnoval nebo že by v nějakých volbách hrálo důležitější roli,“ říká Kopeček. Spíš než u voleb do sněmovny se vylidňování venkova zmiňuje u krajských či obecních voleb.

Kde lidí ubývá a kde přibývá

Lidé se vystěhovávají hlavně z malých vesnic s méně než 200 obyvateli. „Největší úbytky zaznamenáváme v oblasti Krnovska, Jesenicka, Bruntálska a Šumperska. Dále pak na severním Plzeňsku, mezi Rakovníkem, Plzní, Karlovými Vary a Louny. Třetí oblastí s největším úbytkem je Vysočina. V těchto místech není práce a lidé odcházejí,“ popisuje Perlín. 

Na první pohled přitom statistiky na vylidňování venkova neukazují. Český statistický úřad letos vydal zprávu, podle které se naopak počet obyvatel v malých obcích zvyšuje. V letech 2013 až 2018 se v nejmenších obcích, které mají do 199 obyvatel, počet obyvatel zvedl o 1,4 procenta.

Je to dáno tím, že se mladí lidé stěhují za prací do velkých měst, bydlení ale hledají za jejich hranicemi, v okolních malých obcích. Rychle se tak zvýšil počet obyvatel především kolem Prahy.

Nejvyšší úbytek zaznamenaly podle Českého statistického úřadu okresy Jeseník, Karviná, Bruntál, Sokolov a Karlovy Vary. Co se týče krajů, nejčastěji se lidé stěhují z Moravskoslezského a Karlovarského. Přibývají hlavně ve Středočeském kraji a v Praze, kam míří mnoho cizinců.

„V letech 2011 až 2020 ubylo z Moravskoslezského kraje stěhováním téměř 25 tisíc obyvatel, z Karlovarského pět tisíc. Do Středočeského za stejné období díky stěhování přibylo přes 118 tisíc obyvatel,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu.

Podle úřadu mají malé obce nejvyšší podíl seniorů a nejnižší podíl dětí na počtu obyvatel. „Nejnižší podíl dětí vykázaly okresy Jeseník, Hodonín, Karviná, Karlovy Vary a Pelhřimov, shodně po 14 procentech,“ uvádí úřad.

V obci Příčina je sice dětské hřiště, je však uzavřené, takže si tu děti nemají kde hrát.
V obci Příčina je sice dětské hřiště, je však uzavřené, takže si tu děti nemají kde hrát. | Foto: Michaela Endrštová

Podporu venkova má na starosti ministerstvo pro místní rozvoj, které upozorňuje, že trend vylidňování malých obcí neplatí pro celé Česko. „Na základě analýz nelze říci, že by docházelo k celkovému vylidňování venkova,“ říká mluvčí ministerstva Vilém Frček. Především předměstské oblasti zažívají dokonce populační růst.

Ministerstvo se snaží vylidňování odvrátit pomocí finanční podpory malých obcí. „Například dostupnost bytů podporujeme programem Výstavba pro obce, již nyní jsou v něm žádosti za více než 700 milionů korun. Dále výhodnými půjčkami, které pomáhají stovkám lidí k vlastnímu bydlení,“ říká Frček.

Obce mohou také získat dotace. „Směřují na obnovu místních komunikací a sportovišť, rekonstrukci veřejných budov, obnovu drobných sakrálních staveb a hřbitovů nebo podporu dostupnosti služeb, včetně prodejen se základním zbožím,“ popisuje Frček. Ministerstvo k tomu vytvořilo Koncepci rozvoje venkova.

Oživit vesnici mohou aktivní obyvatelé

Důvodem pro stěhování z malých obcí není jen chybějící práce či služby, podle demografa Perlína je ještě důležitější, že v nich není společenský život. A lidi v nich proto nebaví žít.

„Každý chce, aby se v jeho obci něco dělo. Když si nebudete mít s kým popovídat a kam zajít, taky vás to nebude bavit. Pokud ale v obci akce jsou, získáváte k místu vazby. Čím silnější ty vazby budou, tím víc tam zapustíte kořeny. Nebudete chtít odejít, i když v té vesnici bude chybět obchod, nebo tam nebude práce,“ vysvětluje Perlín. 

V roce 1900 byla v obci postavena škola. Roku 1975 však byla pro nedostatek dětí uzavřena. Dnes je v této budově obecní úřad.
V roce 1900 byla v obci postavena škola. Roku 1975 však byla pro nedostatek dětí uzavřena. Dnes je v této budově obecní úřad. | Foto: Michaela Endrštová

Záleží proto na vedení obcí i na obyvatelích, nakolik se snaží, aby se do jejich vesnic vrátil život. Perlín upozorňuje, že i v obcích s velkým nárůstem obyvatel se lidé často nestýkají. Vybudovat komunitu a rozvíjet společenský život se podle něj daří třeba v Úněticích u Prahy.

„Ještě před 30 lety to byla málo rozvinutá obec s řadou neřešených problémů. Časem se tam ale začaly pořádat společenské a kulturní akce, vařit pivo a dnes tam žije asi 800 obyvatel. Je důležité, aby se našlo několik aktivních obyvatel, kteří se zasadí o rozkvět života v obci,“ říká Perlín.

Daří se to i jinde, nejen v okolí Prahy. Příkladem mohou být Čepřovice na Strakonicku. Nejenže se odsud lidé nestěhují, dokonce tu počet obyvatel lehce stoupá. „Zůstávají tu mladí lidé, nechtějí do měst. Jsme tu všichni kamarádi, obyvatelé jsou aktivní v kroužcích a sdruženích, podílí se na mnoha aktivitách. Je nás tu 205 obyvatel, kdybychom se neznali, bylo by to strašně smutné. Zároveň tu skupují pozemky či nemovitosti lidé z velkých měst,“ vysvětluje starostka Barbora Poláčková.

V roce 2018 její obec dokonce získala ocenění v soutěži Vesnice roku za společenský život. Pořádají se tu sousedská setkání, funguje myslivecké sdružení, angličtina pro dospělé, jóga nebo kroužek šití. Prodejna potravin tu není, dvakrát týdně sem ale vozí pečivo pojízdná pekárna a jednou týdně i masna. 

Když obyvatelé Příčiny na Rakovnicku mluví o tom, že se ve vesnici nic neděje a že tam chybí veškeré služby, stěžují si na vedení obce. „Pro lidi se tu nedělá nic. Starostka svoji funkci vykonává při práci na plný úvazek a pak to takhle vypadá,“ říká jeden z místních, který si nepřál uvést své jméno. Starostka Monika Kubičková na opakované dotazy Aktuálně.cz zaslané přes e-mail ani na telefonáty nereagovala. 

Jak ale upozorňuje starosta Pavel Blažek z Podolí na Vysočině, oživit vesnici s 90 obyvateli, není jednoduché: „Mít tu služby za každou cenu by ekonomicky nedávalo smysl. Je mnohem jednodušší naložit lidi do auta a za službami je odvézt. Starší obyvatelé většinou žijí s někým mladším, takže se například k potravinám vždy dostanou. Lidem nepřijde divné za tím dojíždět,“ říká.

O tom, že lidem nechybí základní služby, podle něj svědčí i to, že si někteří přáli v obci spíš bazén než obchod. „Což by ale nemělo smysl, vždyť nás tu nežije ani sto. A navíc je tu zvykem chodit do rybníka,“ popisuje Blažek.

Anketa mezi politickými stranami: Vylidňování venkova

V ČR jsou stovky obcí, kterým hrozí zánik. Nejsou v nich služby a lidé se radši stěhují jinam, často do větších měst. Jak by se podle vás mělo řešit vylidňování venkova? Jak vrátit život do obcí, u kterých hrozí, že z nich brzy budou skanzeny? 

Pozn.: SPD neposkytla do vydání článku své vyjádření. Redakce ho doplní.

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09)

  • Dlouhodobě se snažíme o to, aby se lidem vyplatilo pracovat a žít na venkově, pro který je nesmírně důležité, aby zde zůstávali především mladí a schopní lidé. K tomu je zapotřebí provést několik důležitých změn.
  • V první řadě je zapotřebí dobudovat špičkovou infrastrukturu. Nejen rychlostní silnice či železnice, ale i infrastrukturu datovou, která nám umožní práci z domova. Dále musíme posílit rozpočtové určení daní a rozvíjet místní infrastrukturu v podobě zajištění dostatečné kapacity ve školkách, školách, postarat se o odpovídající lékařskou péči, vyřešit akutní celorepublikový nedostatek stomatologů a vypracovat celkovou koncepci mezigenerační výměny lékařů nejen ve venkovských lokalitách.
  • Je však také nutné na vesnicích a v malých městech zachovat pošty nebo takzvanou „poštu partners“. Musí zde být i zajištěný fungující maloobchod, aby si lidé mohli nakoupit poblíž svého bydliště a nemuseli nikam složitě dojíždět. Současně však nesmíme zapomínat ani na aktivní ochranu půdy, vody a systematickou péči o diverzitu krajiny.

ČSSD

  • Pro ČSSD je klíčové to, aby venkov i do budoucna byl udržitelným a kvalitním místem pro trvalý život lidí v něm, nikoli pouze místem pro víkendovou rekreaci rezidentů z větších měst.
  • Pro to, aby lidé měli motivaci v českých obcích žít, v nich musí být dostupné základní služby, občanská vybavenost je v tomto klíčová. ČSSD bude podporovat rozvoj občanské vybavenosti, dostupnou veřejnou dopravu, lokální formy podnikání (od zemědělství po agroturistiku) i aktivity místních spolků. Je také nezbytné, aby občané i v menších obcích mohli navštívit lékaře, poslat dopis či vyzvednout si zásilku nebo důchod na pobočce pošty, nakoupit základní potraviny. Dále je také potřeba, aby ve vesnicích byly bližší školky a školy a četnější spojení vlaky a autobusy do větších měst. Nejmenší obce je podle našeho názoru žádoucí podpořit i finančně, tak aby se mohly dále rozvíjet. Proto budeme prosazovat, aby všechny dotační tituly pro malé obce (do 300 obyvatel) byly v budoucnu osvobozeny od spoluúčasti těchto obcí.
  • Podpoříme rovněž formou dotací vznik další samostatné bytové jednotky v rodinném domě nástavbou, vestavbou či rekonstrukcí v malých obcích do 1000 obyvatel. To nejen pomůže nastartovat rozvoj dané obce, ale také aspoň částečně zlepší dostupnost bydlení v České republice.

Koalice Pirátů a STAN

  • Vylidňování venkova je způsobeno několika faktory. Vedle celoevropského trendu urbanizace a stárnutí populace se tak děje i z důvodu často chybějící občanské vybavenosti, infrastruktury a lukrativních nabídek práce. Život na venkově může být plnohodnotnou alternativou života ve městě, vláda však musí tuto problematiku reflektovat a mít připravenou promyšlenou koncepci rovnocenné podpory regionů napříč všemi resorty. 
  • Ke zlepšení situace také napomůže dostupnost služeb, dopravní spojení i proces digitalizace, což přinese vznik nových pracovních příležitostí a zájem lidí pracovat na venkově.
  • Pro podporu venkova chceme tedy využít fondy EU i státní rozvojovou banku. Získané finance se použijí na investice do smart řešení a nových technologií. Chceme také definovat základní vybavenost obce každé velikosti, která musí být závazným standardem - tak se dá sestavit racionální a skutečný investiční plán pro tuto zemi, ne jen obří zásobník mnohdy nereálných projektů, který představila současná vláda. Díky zlepšení podmínek, prosperitě a snížení administrativní zátěže pro lokální podniky a zemědělce bude profitovat také místní ekonomika a služby. Tím dojde k udržení života a mladých perspektivních lidí na venkově.

KSČM

  • KSČM dlouhodobě podporuje rovnoměrný rozvoj regionů, připravila speciální programy ve státním rozpočtu pro bytovou výstavbu a rozvoj infrastruktury malých obcí. Je tak pro předcházení vylidňování venkova. Požaduje zachování dostupné sítě veřejných škol a zdravotnických zařízení, podporuje vznik pracovních míst rovnoměrně v regionech a chce zabránit vzniku vyloučených lokalit.
  • Naším cílem je zajistit i občanům na venkově stejné podmínky pro život jako městskému obyvatelstvu, tedy vytvářet pracovní místa v blízkosti bydliště, usilovat o zachování drobných živností, zejména v malých obcích, a v případě, že to nejde, organizovat dostupnou veřejnou dopravu tak, aby se obyvatelé venkova mohli dostat bez problémů do zaměstnání, do škol, k lékaři či za kulturou. Pod patronací veřejného sektoru je nutné rovněž zajistit možnost nákupu základních potravin v místě a dostupnost vzdělání a zdravotnických zařízení.

ANO

  • Problém vzniká tím, že se lidé stěhují do měst za kvalitnějšími službami a hlavně za prací. Vláda tak musí urychleně dobudovat páteřní síť silnic a dálnic a také zavést nové druhy dopravy, které umožní to, aby lidé mohli bydlet i v zapadlých koutech naší země a zároveň se mohli rychle dostat do velkých měst za prací. Proto zvyšujeme rychlost výstavby, v posledních dvou letech stavíme nejrychleji v historii České republiky.
  • Také iniciujeme výstavbu vysokorychlostních tratí a bojujeme proti rušení lokálních tratí. Zároveň vláda musí udělat maximum pro to, aby i v malých obcích zůstaly dostupné služby, jako je obchod, hospoda či restaurace nebo kulturní středisko. Proto Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo program Obchůdek, kde dotuje vesnické prodejny nezanedbatelnou částkou.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy