Dvacet tisíc na nájem, na obživu jen osm. Drahé bydlení bere Čechům i většinu platu

Radek Dragoun Adéla Očenášková Radek Dragoun, Adéla Očenášková
16. 9. 2021 5:30
K pořízení vlastního bytu si Češi musí v průměru naspořit až 12 svých ročních platů. Z Evropanů potřebují více šetřit už jen Srbové. Vysoké jsou i nájmy. Bydlení je proto v Česku často nedostupné i pro střední třídu. A netýká se to jen Prahy. Drahé bydlení trápí podle nejnovějších dat zhruba deset procent domácností. Přečtěte si čtvrtý díl volebního speciálu Aktuálně.cz.
Foto: Aktuálně.cz

Sedmadvacetiletá Kateřina bydlí s manželem a dvěma dětmi v bytě 3+kk v Praze 11, měsíčně za něj i s energiemi zaplatí více než 19 tisíc korun. Je na mateřské dovolené a její muž si jako řidič rozvážkové služby vydělá zhruba 25 tisíc korun měsíčně. I s příspěvky na bydlení a přídavky na děti zbývá rodině na obživu osm tisíc korun.

Kateřinin příběh není ojedinělý. Zhruba každá desátá domácnost se v Česku potýká s nadměrnými náklady. Za bydlení utratí více než 40 procent svých příjmů. Jde o 420 až 540 tisíc domácností, ve kterých žije 760 až 900 tisíc lidí. Uvádí to letošní Zpráva o vyloučení z bydlení, kterou připravují neziskové organizace, odborníci a obce.

Zdaleka přitom neplatí, že se to týká jen nízkopříjmových rodin. Vysoký podíl své výplaty za bydlení dává i střední třída, například lidé pracující ve školství či zdravotnictví. Za průměrný byt o rozloze 70 metrů čtverečních se v Praze platí podle poradenské společnosti Deloitte v průměru 20 tisíc korun.

Vysoký nájem může některé rodiny přimět k rozhodování, zda se z města neodstěhovat. Podobně jako Kateřina. "Necháváme to otevřené. S největší pravděpodobností se ale přestěhujeme směrem na Plzeňsko, kde je pracovní zóna a ceny nájmů nejsou tak vysoké," popisuje. 

Řešením by mohlo být i stěhování do menšího bytu, jenže to Kateřina kvůli dvěma dětem nechce. "Takhle mají svůj pokojíček, kde si mohou hrát. My s manželem také potřebujeme klid na odpočinek, už teď máme jen malinkou ložnici. Obývák s kuchyňským koutem je také menší. Jsme celkem natěsno," říká. 

Třiatřicetiletého Tomáše už drahé bydlení z Prahy vyhnalo. Nejprve splácel hypotéku na byt 3+kk za okrajem metropole, který si před čtyřmi lety pořídil s manželkou. Přišel ale covid a příjmy Tomáše, pracujícího v letectví, zasáhl. Rodina s malým dítětem se rozhodla byt prodat. 

Výzvy pro novou vládu: Co trápí Česko

Ekologie    • Venkov    • Vzdělávání    • Bydlení    • Doprava    • Sucho    • Exekuce    • Důchody

Složité přitom může být už to, jak se dostat k hypotéce. Především v hlavním městě jsou ceny bytů vysoké, podle společnosti Deloitte vyšel loni nový byt v Česku na 12,2 průměrného ročního platu, což je v porovnání s 22 evropskými zeměmi nejvíce hned po Srbsku. Podle Eurostatu navíc ceny domů a bytů v Česku rostou čtvrtým nejrychlejším tempem v celé Evropské unii. 

Drahé bydlení výrazně ovlivňuje život mladých. "Z důvodu nedostupnosti vlastnického bydlení zůstávají déle v nájmu, kupují si nemovitosti dále od Prahy nebo využívají větší finanční výpomoci od rodičů. Ta je u nás tradičně vysoká," říká sociolog a ekonom Martin Lux z Akademie věd. 

Nedostupného bydlení si začínají všímat i politické strany. Zatímco před čtyřmi roky jej ve svých volebních programech až na výjimky nijak zvlášť nezmiňovaly, nyní se mu podrobně věnují. "Bohužel, ty strany, které mají nyní nejvyšší preference, navrhují takové nástroje, které současnou situaci zásadněji změnit nepomůžou. Některé ji dokonce mohou zhoršit. Proto to za velké pozitivum nepovažuji," říká Lux.

Drahé bydlení a kolaps měst

Podle ředitele Platformy pro sociální bydlení Víta Lesáka, jednoho z autorů Zprávy o vyloučení z bydlení, by se stát měl snažit zabránit tomu, aby si do budoucna mohli dovolit ve městech bydlet jen lidé s vysokými příjmy. "Problém se týká učitelek, ošetřovatelů v nemocnicích, řidičů městské hromadné dopravy a dalších. Kdyby měli bydlet mimo město, tak město zkolabuje. Základní infrastruktura služeb ve městě by se propadla na velmi nízkou úroveň," tvrdí Lesák. 

Podíl domácností zatížených nadměrnými náklady na bydlení, z nichž část je ohrožená ztrátou bydlení.
Podíl domácností zatížených nadměrnými náklady na bydlení, z nichž část je ohrožená ztrátou bydlení. | Foto: Zpráva o vyloučení z bydlení 2021

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, který na nedostupné bydlení se svým úřadem upozorňoval již před dvěma lety, tvrdí, že stěhování lidí mimo velká města nemusí být takový problém. Stát by na to však měl být připravený. "Osobně jsem zastáncem toho, aby lidé žili na venkově. Má to určitě spoustu výhod, koneckonců já tam také bydlím, takže bych to určitě podporoval. Musíme ale být schopni tam lidem nabídnout práci a další služby - například zajistit školky, kvalitní dopravu dětí do škol, kroužky a podobně. Chce to ucelený přístup. Nemůžeme jenom říct, že byty v Praze jsou drahé, tak ať jdou všichni na venkov," míní Kala. 

Nedostupné bydlení komplikuje život nejen lidem, ale i některým firmám a institucím ve velkých městech. Ty přiznávají, že sehnat zaměstnance bývá často složité kvůli tomu, že lidé nemohou na místě najít dostupné bydlení. Jednou z takových institucí je právě i Nejvyšší kontrolní úřad.

"Máme řadu kolegů, kteří dojíždějí z širokého okolí Prahy - z Kolína, Hradce Králové, Kutné Hory a mnoha dalších měst. Získat v Praze bydlení je pro ně při platu, který nabízíme, nemožné. Zvlášť v situaci, kdy zakládají rodinu. Při výběrových řízeních uchazeč posoudí výši platu a nároky na práci, na nabídku nekývne a jde raději jinam," dodává Kala.

Také Česká pošta uvádí, že si s ohledem na své zaměstnance všímá rostoucích cen bydlení. "Pokud by ceny nájemních bytů a hypoték nadále rostly současným tempem, může se to časem projevit i v uvažování o změně práce s ohledem na dostupnost bydlení," obává se mluvčí pošty Matyáš Vitík. 

Největší problém je v Praze, kde dává nadměrné peníze za bydlení 19 procent domácností. Za metropolí jsou Ústecký a Karlovarský kraj, kde se problém týká 16 procent domácností. Tyto dva kraje mají zdaleka největší podíl obyvatel ve špatné finanční situaci. Je tak špatná, že podíl domácností je vysoký i přes relativně nízké náklady na bydlení, vysvětlují autoři Zprávy o vyloučení z bydlení. 

Ceny pronájmů bytů v Praze od roku 2010 podle údajů realitní společnosti Re/Max
Ceny pronájmů bytů v Praze od roku 2010 podle údajů realitní společnosti Re/Max | Foto: Aktuálně.cz

Ani další kraje ale nemají klid. V Moravskoslezském má nadměrné náklady na bydlení 13 procent lidí, v Jihomoravském pak 11 procent. Problém se tak zdaleka netýká pouze Prahy či velkých krajských měst.

Potvrzuje to příběh zmíněného Tomáše. Jeho rodina prodala nemovitost u Prahy, splatila hypotéku a znovu si vzala úvěr na nový byt. Tentokrát v Ústeckém kraji, kde patří byty k nejlevnějším. "I tady se ale ceny za 3+1 pohybují minimálně na třech milionech korun, a to ještě vyžadují rekonstrukci. Poptávka po větších bytech je i tam neuvěřitelná," říká Tomáš. Podle dat Deloitte stál v prvním čtvrtletí letošního roku metr čtvereční bytu v Ústí nad Labem 26 700 korun.

Pomalá výstavba i Airbnb

Nedostupnost bydlení nemá podle odborníků jen jediného viníka. Vysvětlení, proč od roku 2014 rostou ceny bytů a domů rychleji než příjmy, je vícero - od skupování bytů kvůli investici přes krátkodobé pronájmy až po nedostatečnou výstavbu nových. 

Sociolog a ekonom Lux vidí jednu z cest, jak zlepšit situaci v metropoli, ve "zchlazení" poptávky po bydlení. Na mysli má zejména tu investiční, což by zastavilo i prudký růst cen. Stát by tomu mohl pomoct tím, že by například zvýšil daň z nemovitosti. Jak ale Lux podotýká, takové zásahy jsou nepopulární, a tak neočekává, že by je stát zavedl. 

Lepší dostupnost bydlení by mohla přinést také rychlejší výstavba. Podle údajů Světové banky je Česko ve vyřizování stavebního povolení 156. ze 190 porovnávaných zemí. Situaci má zlepšit nový stavební zákon, který poslanci v červenci schválili, ačkoliv ho část expertů kritizovala. V účinnost vstoupí v polovině roku 2023, některé změny však začnou platit už od ledna příštího roku. 

Nedostupné bydlení by částečně mohla řešit i města pomocí vlastních bytů, které by nabízela jako sociální bydlení nebo pro mladé rodiny a státní zaměstnance. Jenže takových bytů se obce v minulosti ve velkém zbavovaly a privatizovaly je. Některé z nich si sice část bytů ponechaly, jenže podle Petra Hány z Deloitte je často pronajímají bez známého účelu. 

Reforma bytových družstev by mohla být jednou z cest i podle státu. "Vzhledem k tomu, že ceny nemovitostí rostou zejména ve městech rychleji než příjmy, se vlastnictví nemovitosti stává pro většinu nováčků na trhu bydlení nedosažitelnou metou. Je třeba rozšířit nabídku alternativního bydlení pro domácnosti s nízkými a středními příjmy," píše ministerstvo pro místní rozvoj ve zprávě, která vychází z dokumentu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Dokument také doporučuje, aby Česko podpořilo rozmach sociálního bydlení nebo dohlédlo na to, aby měly odpovídající bydlení i nejzranitelnější vrstvy společnosti, které dnes mnohdy musí žít například na ubytovnách. Stát by tak měl podle dokumentu kromě sociálního bydlení třeba zjednodušit proces podávání žádostí o dávky a příspěvky na bydlení.

Právě lepší dostupnost příspěvků na bydlení by situaci mnoha lidí výrazně zlepšila, část domácností o ně však vůbec nežádá. Šest z deseti rodin s dětmi do 18 let, které mají nárok na příspěvek vyšší než tisíc korun, se o něj nepřihlásí, u seniorů je to dokonce osm z deseti domácností. 

Ačkoliv se problematice dostupného bydlení ve svých programech politické strany věnují, Lesák tvrdí, že nepřichází s řešeními, která by situaci výrazně zlepšila. "Mnohé strany předpokládají, že se to vyřeší rychlejší a větší výstavbou. Myslí si, že možná řešení mají, ale ještě nezjistily, že jenom tohle nepomůže," říká Lesák. 

Anketa mezi politickými stranami: Nedostupné bydlení

Podle Zprávy o vyloučení z bydlení 2021 má v Česku devět až dvanáct procent českých domácností nadměrné náklady na bydlení. Jaké konkrétní kroky musí podle vás následující vláda a Poslanecká sněmovna podniknout, aby se tato situace zlepšila?

KSČM na otázku neodpověděla. 

ANO

"Vytvoříme podmínky pro výstavbu státních bytů s možností odkupu nájemníky. Vytvoříme podmínky pro realizaci PPP projektů v oblasti výstavby nájemního bydlení, s využitím nepotřebného majetku státu a brownfieldů. Zajistíme dostupné bydlení pro nízkopříjmové skupiny, jako jsou maminky samoživitelky, zdravotně postižení, senioři a podobně. V oblasti sociálního bydlení podpoříme nízkonákladovou výstavbu. Rozšíříme Program Výstavba i pro jiné subjekty nežli pro obce. Na základě nových podmínek budou vznikat sociální domy, smíšené domy a dostupné domy. O přidělování bytů sociálních bude vždy rozhodovat sociální pracovník obce, který bude mít možnost nařídit i potřebu sociální práce. Vytvoříme podmínky pro podporu družstevní bytové výstavby prodloužením doby splácení, včetně zavedení výhodných úvěrů pro družstevní podíly a zárukami státu za bankovní úvěry pro delší dobu splatnosti. Budeme usilovat o nižší DPH na stavebniny s cílem zlevnění výstavby bytů. U půjček pro mladé budeme reagovat na zvyšující se ceny výstavby bytů."

Koalice Pirátů a starostů

"Stát by měl mít ambici postavit až 100 tisíc nových bytů. Samosprávy jsou schopny minimálně třetinu zvládnout samy, když jim nabídneme financování se splatností třicet nebo čtyřicet let. Šlo by o nízko úročené půjčky, což by městům a obcím jako investorům mělo stačit, aniž by musely žádat o dotace. S tím by pomohla Národní rozvojová banka, která by financovala projekty právě půjčkami s dlouhou dobou splatnosti a nízkým úrokem. Připravíme i zákon o podpoře v bydlení. Umožní obcím různé formy poradenství, podporu bydlení v soukromém sektoru za využití státní garance i samotnou výstavbu dostupných obecních bytů. Podpoříme bydlení i mimo velká města - díky dobré dopravní obslužnosti a vysokorychlostnímu internetu bude bydlení a podnikání na venkově snazší."

Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL)

"Bydlení nesmí být luxus. Usnadníme výstavbu lepším stavebním zákonem, chceme nastartovat bytovou výstavbu kvalitními projekty typových bytových domů, které vzejdou z architektonických soutěží. Usnadníme tak cestu městům, obcím i družstvům k rychlé výstavbě opravdu slušného bydlení. Výsledkem všech těchto kroků je nových 40 tisíc bytů ročně. To je asi třetinový nárůst oproti stávajícímu stavu. Díky tomu dosáhneme snížení ceny bydlení, které bude dostupnější."

SPD

"Otázka zvýšení dostupnosti (včetně té cenové) bydlení v Česku je především otázkou aplikace souboru provázaných opatření a řešení jak na straně nabídky nemovitostí, tak i na straně poptávky po nich, zejména ve smyslu posílení koupěschopné síly zájemců o byty. A to jak na úrovni státu, tak i na úrovni krajů, měst a obcí. Prioritou SPD je zavedení bezúročných manželských půjček ve výši 800 tisíc korun pro pracující rodiny, které by obsahovaly mechanismus významného snížení splácené částky vždy po narození dítěte v rodině - a po narození třetího dítěte by byla manželům povinnost splácet tuto půjčku již zcela odpuštěna. Dále bychom chtěli zavést možnost poskytnutí státního příspěvku určeného na splácení hypotéky rodinám v době, kdy jeden z rodičů pečuje o dítě v rámci takzvané rodičovské dovolené a kdy celkový příjem rodiny výrazně klesá. V oblasti posílení ekonomické schopnosti občanů (a zejména mladých rodin) pořídit si vlastní bydlení považujeme za velmi důležité i návrhy, na změny v zákoně o daních z příjmu, které jsme ostatně již v tomto volebním období ve sněmovně předložili. Jde o velmi výrazné zvýšení daňových zvýhodnění na děti a rovněž o zvýšení daňové slevy na poplatníka a jeho manželku (popř. manžela), pokud je v domácnosti a pečuje o děti. Navrhujeme též výrazné zvýšení porodného a nově i zavedení jeho vyplácení pracujícím rodičům i v případě narození třetího a každého dalšího dítěte. Co se týče rozšíření nabídky cenově dostupných bytů, tak chceme především podpořit výstavbu vlastnických a družstevních bytů. Potřebné minimum je asi 20 tisíc nově postavených bytů ročně. A to jak formou přímé výstavby státních (krajských, městských, obecních) nemovitostí určených k bydlení, anebo formou bezúplatného převodu nemovitostí (budov a pozemků) ze státu na kraje a obce. Důležitou zprávou je v tomto kontextu i nedávné schválení novely stavebního zákona - kde byly rozhodující právě hlasy poslanců SPD - která významně urychlí průběh stavebního řízení, což též přispěje ke zvýšení nabídky nemovitostí na trhu a tím i ke snížení jejich cen."

ČSSD 

"Dostupné bydlení je pro ČSSD jedno ze stěžejních témat, které je potřeba řešit co možná nejdříve, protože ceny bytů v poslední době jdou dále nahoru a vlastní bydlení se tak stává pro více a více lidí stále méně dosažitelné. ČSSD jako jediná z parlamentních stran toto volební období předložila návrh zákona o dostupném bydlení. Je ve druhém čtení, pokud se jej nepodaří schválit do konce funkčního období této Poslanecké sněmovny, věříme, že příští politická sněmovní reprezentace se tématem bude zabývat, nejen teoreticky (na papíře), ale prakticky (činy). Náš návrh, jak situaci s nedostupným bydlení řešit, je jasný. Cenu bydlení do velké míry určuje poptávka a nabídka, nyní je enormní převis poptávky nad nabídkou, zejména ve velkých městech. Prosazení zákona o veřejně prospěšných bytových společnostech by mělo znamenat zlevnění nových bytů až o 30 procent. Během dvou až tří let od nabytí účinnosti zákona bude také možné stavět až 15 tisíc bytů ročně. To je cíl ČSSD, protože čím větší nabídka, tím větší konkurence a tím větší tlak na pokles ceny bydlení. Rovněž chceme v budoucnu zřídit Státní bytový fond, který bude pořizovat byty a pronajímat je za normální ceny například seniorům, samoživitelkám, hendikepovaným, mladým rodinám s dětmi nebo i státním zaměstnancům, jako jsou hasiči, pošťáci, policisté, knihovníci či pečovatelky."

Přísaha

"Bydlení je základní potřeba a stát musí pomoct se zlepšením jeho dostupnosti. Vlastnické bydlení se musí vyřešit zrychlením výstavby. Novému stavebnímu zákonu dáváme šanci, pokud se ale výstavba bytů nezrychlí, budeme prosazovat jeho úpravu. Budeme trvat na důsledné kontrole zákonných lhůt. Nedostatek nájemního bydlení chceme po vzoru Vídně řešit tak, aby v Česku ve velkém začaly stavět nájemní byty obce a samosprávy. Ne jenom startovací byty a byty pro lidi v nouzi, ale i běžnou výstavbu. Tyto projekty by se financovaly ze soukromých a veřejných peněz. Taky prosadíme zákon o sociálním bydlení, který pomůže vyřešit bydlení pro lidi v nouzi."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

USK Praha porazilo s navrátivšími Američankami Szekszárd 83:56

Basketbalistky USK Praha zvítězily v domácím utkání 3. kola Evropské ligy nad maďarským Szekszárdem jednoznačně 83:56 a získaly druhou výhru v tomto ročníku prestižní soutěže.

Nejlepší střelkyní českých mistryň byla s 18 body navrátivší se americká pivotka Brionna Jonesová, její krajanka Alyssa Thomasová pak se 14 body a 10 doskoky zaznamenala double double. Hostům nestačilo ani 15 bodů Zaly Friškovecové a prohrály v Eurolize i třetí zápas.

V dalším utkání skupiny A zavítá pražský celek na hřiště úřadujícího šampiona Jekatěrinburgu. Tam sehraje duel 27. října.

Aktualizováno před 3 hodinami

Požár v budově spalovny v Malešicích se podařilo uhasit, škoda dosáhne stovek milionů

V jedné z budov spalovny v pražských Malešicích ve středu odpoledne hořela technologie, požár způsobil podle odhadu škodu za stovky milionů korun. Příčinu ohně určí vyšetřování. Sdělil to mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Mluvčí Pražských služeb Radim Mana řekl, že spalovna je mimo provoz a minimálně ve čtvrtek to tak zůstane, odpad bude převážen jinam. Potvrdil i odhad škody.

"Ve spalovně došlo k požáru odstavené technologie na čištění spalin v pětipatrové technologické budově o rozměru 30 krát 40 metrů, která procházela rekonstrukcí technologií. S ohledem na počet jednotek byl vyhlášen třetí stupeň poplachu," uvedl Kavka. Zasahovalo deset profesionálních a devět dobrovolných jednotek, používaly také výškovou techniku. Na další budovy se oheň nerozšířil.

Černý kouř byl vidět z velké dálky. Chemická služba podle Kavky měřila zplodiny ohně v několika zasažených částech Prahy, například v Dolních Počernicích, Satalicích, Vinoři, Kyjích a na Černém Mostě, překročení norem ale nezjistila. "Po dobu zásahu byl však ve zmíněných oblastech cítit zápach po požáru a obyvatelům bylo doporučeno nevětrat," uvedl mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Pokrok v kauze Pandora Papers. Úřad zjišťuje, jestli Babiš nespáchal přestupek zamlčením majetku

Černošický městský úřad zjišťuje, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nespáchal přestupek podle zákona o střetu zájmů neúplným oznámením o majetku v takzvané kauze Pandora Papers. Úředníci požádali o součinnost ministerstvo spravedlnosti, uvedl ve středu web iROZHLAS.cz. Babiš už dřív v souvislosti s kauzou odmítl, že by se dopustil čehokoliv nelegálního.

Kauza Pandora Papers se zabývá děním kolem společností v daňových rájích. Podle mezinárodního novinářského týmu poslal premiér Babiš na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře přes své offshorové firmy zhruba 380 milionů korun. V dokumentech souvisejících s kauzou podle webu Investigace.cz neuvedl, že vlastní akcie offshorových firem. Podle zákona o střetu zájmů je přitom neúplné oznámení majetku veřejného funkcionáře přestupek, za který hrozí pokuta do výše 50 000 korun, informoval iROZHLAS.cz.

Černošický úřad proto oslovil ministerstvo spravedlnosti, které vidí v tomto případě jako takzvaný evidenční orgán. Ministerstvo by podle úřadu mělo mít možnost získat dokumenty, zda premiér vlastnil nebo vlastní nemovitosti nebo firmy v zahraničí, případně v jakém období je vlastnil.

"Následně by ministerstvo mělo posoudit, zda tyto nemovitosti nebo firmy uvedl v oznámení o majetku podle zákona o střetu zájmů a pokud nikoli, mělo by tuto informaci jako podezření z přestupku oznámit úřadu příslušné obce s rozšířenou působností," uvedl úřad na webu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy