Michaela Endrštová,
Tomáš Klézl
Aktualizováno 9. 10. 2021 14:15
Volby do Poslanecké sněmovny skončily. Místnosti se uzavřely, komise sčítají hlasy. Vůbec poprvé se budou mandáty počítat podle nového volebního zákona. Voliči již rozhodli, zda Andrej Babiš zůstane premiérem, zda ze sněmovny zmizí ČSSD a komunisté, nebo zda vznikne první vláda bez účasti ODS a sociální demokracie. Aktuálně.cz připravilo souhrn toho nejzajímavějšího, na co zaměřit pozornost.
Jak ovlivní rozdělení mandátů nový přepočet?
Pro utvoření vlády je klíčové, jak se po volbách rozdělí křesla ve sněmovně. Letos se bude počítat jinak, než tomu bylo dosud. Novela volebního zákona z letošního dubna změnila způsob, jakým se počet získaných hlasů jednotlivých stran v krajích přepočítává na mandáty.
Dosud platila D’Hondtova metoda. V roce 2002 ji společně zavedly strany opoziční smlouvy, tedy ODS a ČSSD. Podle kritiků zvýhodňovala velké strany, například Starostové a nezávislí tak potřebovali v minulých volbách k zisku jednoho mandátu dvakrát více hlasů než hnutí ANO.
Nově platí Hareova kvóta. "Všechny mandáty se už nerozdělují na úrovni krajů, jako tomu bylo dosud. Více proporční metodou se nejprve rozdělí v krajích a potom se ty, které nelze rozdělit na úrovni krajů, rozdělí na úrovni celého státu, kam přejdou všechny zbytky z krajů," vysvětluje politolog Ladislav Mrklas z vysoké školy CEVRO Institut.
Rozdíl mezi oběma výpočty lze ilustrovat na tom, jak výrazně by se lišilo rozložení křesel, kdyby nový výpočet platil už před minulými volbami. Hnutí ANO by získalo o devět poslanců méně, STAN naopak o tři více. Piráti a TOP 09 by si přilepšili o dva, zbytek by získal či ztratil jeden nebo žádný mandát.