"Podpoříme nejen diagnostické metody koronaviru a zkvalitnění či zrychlení jejich postupu, ale také oblast intenzivní péče," uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na konferenci na téma Věda a výzkum v boji s pandemií.
Podle něj spustí ministerstvo dotační program do konce léta. Rozdělovat v něm na krátkodobé projekty bude 100 milionů korun. Peníze, o které bude ministerstvo žádat u Rady pro výzkum, vývoj a inovace, půjdou také do oblastí buněčné a molekulární biologie, imunologie nebo virologie. Zahrnuty budou také operační obory a primární péče, kde je podle Vojtěcha potřeba zaměřit se na rozhodování ohledně pacientů s podezřením na koronavirus.
Ministr zdravotnictví však upozornil také na potřebu věnovat se duševnímu zdraví. "S šířením koronaviru je spojena pandemie duševních nemocí. Problémy s duševním zdravím jsou u zasažených lidí uváděny jako jedna z největších výzev," míní Vojtěch.
Peníze na výzkum související s koronavirem vyčlenila také Technologická agentura ČR. Koncem dubna vyhlásila soutěž Program ÉTA, do které mohou vědci podávat návrhy na projekty pro zmírnění dopadů koronaviru na sociální oblast, ekonomiku, kulturu a vzdělávání. Také v něm se bude rozdělovat 100 milionů korun.
Ministr zdravotnictví vědcům poděkoval za nabízené testovací kapacity, které dosud ministerstvo zdravotnictví nevyužilo. "Jsem rád, že jsou prozatím 'zazimovány', protože by se nám na podzim mohly hodit," uvedl Vojtěch. V době výskytu dalších nemocí dýchacích cest včetně chřipky, jejíž epidemie přichází každoročně v lednu či únoru, bude totiž nutné rychle odlišovat nemocné s těmito viry a s covidem-19.
Zakopali jsme příkopy, míní Havlíček
Vojtěch také poděkoval vědcům i za to, jak ke krizi přistoupili. "Věda není jen otázka dlouhodobých projektů, ale i akčního přístupu k řešení problémů v řádu týdnů," ocenil výzkumníky Vojtěch.
Podobně mluvil také vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). "Zakopali jsme příkopy a uznali své pozice. Spojili jsme akademiky, vědce, podnikatele a státní zaměstnance, aby nebyl byznys ten, co tvoří, a věda ta, co se snaží, či naopak," uvedl Havlíček s tím, že bude předkládat vyšší rozpočet než jen střednědobý výhled. Dodal však, že nechce říkat přesné číslo, jelikož neví, zda se mu peníze podaří získat.
"Výzkum ale musí být kvalitní. Budeme náročnější na to, aby investice skončily u organizací, které dělají dobře svou práci," řekl ministr průmyslu. Ospravedlnil tím takzvané škálování univerzit, tedy jejich rozdělení podle kvality výzkumu a vývoje na národní úrovni.
"Nesmíme skončit v průměru, ale naučit se říkat, že všichni nejsme nejlepší," vysvětlil Havlíček. Na horší instituce se však dle něj nesmíme dívat skrz prsty. Stejně bude stát přistupovat také k hodnocení výzkumných organizací a infrastruktur.
Plaga: Až krize ukáže, zda je výzkum prioritou
Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) konference oslavila české vědce, kteří v boji s koronavirem obstáli. K vědeckému poznání podle něj přidali kreativitu, protože materiálu ani pomůcek nebyl dostatek. "Datová základna, aktivní týmy lidí a proškolení jsou nesmírně dobrým vkladem do dalších měsíců. Vir totiž nezmizí," uvedl.
Krize podle něj ukončila spekulace o tom, že univerzity a Akademie věd ČR jsou neefektivně fungující černé díry. "Kdybychom neměli dobrou základnu výzkumu, nikdy bychom nebyli schopni takto reagovat," uvedl Plaga. Hospodářské poklesy podle něj vždy ukážou, zda je vzdělávání a výzkum prioritou státu. "Budeme bojovat o prostředky pro další rozvoj vědecké komunity. Je to investice do přítomnosti, nejen budoucnosti," dodal ministr školství.
To, že si vlády v mnoha zemích uvědomily důležitost investic do výzkumu, vidí jako pozitivum první místopředseda Rady pro vědu a výzkum Petr Dvořák. Kladně hodnotí také větší dostupnost informací z vědeckých výzkumů a růst globální spolupráce. "Je třeba s covidem bojovat v jednom šiku. Je jasné, že musí jít o kombinaci přístupů," míní Dvořák. Podle něj se však objevují i náznaky o "neideální solidaritě". Upozornil na to, že některé státy Afriky se cítí být na vedlejší koleji.
Na to, že vědci by měli spolupracovat i mezi obory, upozornila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. "Podceňuje se oblast sociálních a humanitních věd. Kromě ekonomického má pandemie také velký právní dopad," míní Zažímalová.
Ústav státu a práva Akademie věd vytvořil manuál pro lékaře, kteří se musí rozhodovat, komu poskytnou intenzivní péči. "Sociální struktura má zase vliv na to, jak se v regionech nemoci šíří," dodala Zažímalová. Podobný názor zastává i Marián Hajdúch z Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci. Podle něj se kvůli společenským konvencím koronavirus v Česku šíří jinak než například v Itálii.
Ve výzkumu jsou alternativní metody testování i vývoj vakcíny
Svou práci představil také prorektor pro vědu na Univerzitě Karlově Jan Konvalinka. Dle něj byla společnost před pandemií naivní a velmi brzy narazila na realitu. "Nebyly roušky, odběrové nádobky, štětičky, elektronizace žádanek či registrace, ani zpracování a odběru vzorků," vyjmenoval Konvalinka.
Na Ústavu organické chemie a biochemie s kolegy upravil izolaci virové RNA, která je nutná pro testování na koronavirus při PCR metodě tak, aby si vystačili i bez příslušných chemikálii. Přítomnost viru zjišťovali vědci za použití magnetických kuliček, které na sebe RNA navážou.
Konvalinka dodal, že v současnosti jsou v procesu další projekty. Vyzdvihl například spolupráci mezinárodních týmů na vývoji vakcíny na Parazitologickém ústavu Akademie věd nebo alternativní metody testování na koronavirus. Patří mezi ně například PCR testování ze slin nebo takzvaná metoda LAMP.
"Odběr z nosohltanu je velmi nepříjemný a musí ho provádět proškolený odborník, protože zhruba 30 procent je při špatném odběru falešně negativních," uvedl prorektor pro vědu na nejstarší české univerzitě. Dle něj se také pracuje na látkách, které by zastavily replikaci viru.
"Krize je i velká příležitost"
Svůj výzkum představil také profesor Marián Hajdúch z Ústavu molekulární a translační medicíny, kde v reakci na šíření koronaviru vytvořili například systém CovIT. Ten spadá pod portál ClinData, který sbírá klinická data pacientů. K tomuto týdnu jich má dle Hajdúcha kolem 25 tisíc.
Nový systém má pomáhat například s tvorbou certifikátů bezinfekčnosti formou elektronicky podepsaných dokumentů či rozesíláním výsledků testování přes SMS. "Krize není jenom krize, ale i velká příležitost," míní Hajdúch s tím, že věda má podle něj silnější podporu veřejnosti.
Uvedl to na příkladu studie Preval o prvotní promořenosti české společnosti, které se zúčastnilo přes 26 tisíc lidí. "V rezervačním systému jsme deset tisíc míst vyprodali za šest hodin," vysvětluje Hajdúch a dodává, že nejčastěji uvedeným důvodem pro účast ve studii byla touha přispět k poznání koronaviru.
Kromě očekávané nízké promořenosti dle něj výzkum imunitní odpovědi u pacientů s koronavirem ukázal, že koncept promořování je v podstatě mrtvý. Protilátky v tělech nakažených lidí totiž podle něj velmi rychle klesají.
