Sledování ČT a rozhlasu při pandemii lidem pomáhalo. Trpěli ti, co četli jen titulky

ČTK ČTK
12. 6. 2020 14:40
Volební preference a způsob sledování médií mají během pandemie covid-19 podle vědců vliv na duševní zdraví. Výzkum Národního ústavu duševního zdraví mimo jiné ukázal, že dramatičtější podání zpráv médii při epidemii zvyšuje úzkost lidí, kteří je sledují. Lišily se také reakce voličů různých politických stran.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Vědci si při výzkumu rozdělili média do několika kategorií podle míry důvěryhodnosti poskytovaných zpráv, tedy od médií veřejnoprávních (ČT, ČRo, ČTK) až po média dezinformační, a zjišťovali, která média a jak často účastníci výzkumu sledovali.

Prvního výzkumu se zúčastnilo přes 1500 lidí. Jeho výsledky potvrdily předpoklad, že míra obav z nákazy, ekonomických a dalších negativních dopadů covid-19 zvyšovala úzkost a depresivitu.

"Zjistili jsme také, že pravidelnější sledování veřejnoprávních médií zlepšovalo celkový duševní stav, zatímco zvýšená důvěra ve zpravodajství více orientovaná na dramatičtější podání úzkostnost naopak zvyšovala," uvedl náměstek pro vědu a výzkum NUDZ Jiří Horáček.

Podle analytika výzkumného týmu Petra Adámka byl negativní dopad na duševní zdraví výraznější u lidí, kteří čtou jen titulky, než u lidí, kteří čtou celé články a k nim si ještě dohledávají další informace.

"Tento pozoruhodný nález by nabízel poměrně snadnou možnost, jak dopadům podobných událostí na duševní pohodu předcházet. Jednoduše stačí číst zpravodajské články celé, přemýšlet o nich a neomezovat se jen na rychlé těkání po titulcích. Titulky mají spíše upoutat naši pozornost, a proto jsou často nadnesené, zjednodušující a vyvolávají strach a obavy," doplnil Horáček.

Voliči vládních stran trpěli méně

Vědci dále zjistili, že voliči různých politických stran reagovali na epidemii odlišně. "Lidé, kteří by volili vládní strany (ANO, ČSSD) nebo KSČM, která podporuje současnou vládu, vykazovali mírně menší dopad na duševní zdraví než voliči hlavního sněmovního opozičního proudu," uvedla Veronika Fajmonová z výzkumného týmu, která se specializuje na politickou psychologii. Podle Horáčka je pravděpodobné, že voliči vládních stran více věřili opatřením vlády.

Dopad na duševní zdraví ovlivňuje podle vědců i schopnost lidí zvládat nejistotu. "Poslední desetiletí přinesla řadu problémů, které jsou spojeny s nejistotou: klimatickou změnou s globálním oteplováním počínaje přes uprchlickou krizi až k pandemii covid-19. Naše výsledky potvrzují, že zvyšování schopnosti tolerovat nejistotu, kterým se zabývá řada psychoterapeutických metod, může být důležitým faktorem, jak lze předcházet dopadům těchto problémů na duševní zdraví," dodal vedoucí výzkumného týmu Ladislav Kesner.

Vědci v NUDZ nyní připravují rozsáhlé šetření, které bude spuštěno v nejbližší době a které má tyto předběžné výsledky potvrdit či rozvést. Hlavním cílem týmu je stanovit ještě letos konkrétní doporučení pro prevenci dopadů covid-19 a podobných problémů na duševní zdraví.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Airbus reorganizuje výrobu, ve Francii závody spojí, v Německu naopak rozdělí

Evropský výrobce letadel Airbus ohlásil největší reorganizaci svých výrobních závodů ve Francii a Německu za více než deset let. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž Airbus výrobu uskupí do tří celků. Ve Francii výrobu sloučí, v Německu rozdělí. O provozu ve Španělsku se vede debata.

Ve Francii výrobce letadel spojí výrobu aerostruktur do jednoho subjektu. Závody v Saint-Nazaire a Nantes, kde se montují trupy letounů, se tak sloučí s divizí Stelia s globální působností.

V Německu Airbus rozdělí divizi Premium Aerotec. Část z ní sloučí se závody ve městech Stade a Hamburk, z části vznikne samostatná divize, která se bude zabývat výrobou detailních součástek v omezeném množství.

"Posuzujeme různé vlastnické struktury s cílem najít to nejlepší řešení," uvedl mluvčí společnosti ohledně naposledy zmíněné divize. Ta produkuje jak jednoduché součástky za pár dolarů, tak i ty složitě obráběné, co stojí desítky tisíc dolarů. Spadat by pod ní měla i část továrny v Augsburgu a rumunský závod v Brašově.

Šéf podniku Guillaume Faury před dvěma měsíci označil výrobu aerostruktur, do nichž se řadí i trupy letadel, za hlavní předmět podnikání Airbusu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy