Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dohlíží na férovost zadávání veřejných zakázek za více než půl bilionu korun ročně. Zároveň kontroluje, zda se soukromé firmy nelegálně nedomlouvají a nešroubují tak ceny v obchodech. Finální slovo v rozhodnutích úřadu má jediný člověk - jeho předseda, který tak dle expertů čelí mimořádným korupčním tlakům.
V případě dosavadního šéfa Petra Rafaje policie dodnes prověřuje, zda nemanipuloval miliardový tendr na mýto. A také co řešil na schůzkách s nyní už bývalým hejtmanem Zlínského kraje Jiřím Čunkem (KDU-ČSL), po kterých dal ve stamilionových sporech antimonopolní úřad za pravdu jeho kraji.
Premiér Andrej Babiš (ANO) organizacím, které zasedají v protikorupční radě vlády, slíbil, že vládní koalice schválí reformu úřadu. Z analýzy, kterou si sama vláda udělala, totiž plyne, že stejně vlivný je předseda antimonopolního úřadu z celé Evropy jen v Bulharsku. Změna zákona měla mimo jiné zodpovědnost rozložit. Když ale po sérii skandálů nakonec Rafaj rezignoval, vláda v neprůhledném tendru vybrala silného odpůrce reformy. Ta nyní míří do sněmovny. A není jisté, zda se do voleb za rok stihne.
Jisté ale je, že Rafajův nástupce Petr Mlsna, kterého ještě před výběrovým řízením za svého favorita označil prezident Miloš Zeman, reformu v protikorupčními experty navrhované podobě odmítá. Plyne to z jeho dosud nezveřejněné koncepce řízení úřadu, díky níž ho vláda do funkce vybrala. Aktuálně.cz dodnes nezveřejněný dokument získalo.
Mlsna v něm vypichuje obnovování důvěry veřejnosti k instituci a transparentnost. Dle expertů byl ovšem silně netransparentní celý tendr, ve kterém získal funkci - vláda tajila jeho účastníky, harmonogram i jednotlivé koncepce uchazečů.
Nejvíce bodů dle nejasného systému kritérií za svou koncepci nakonec dostal Mlsna, který odmítá nejzásadnější návrh protikorupčních organizací - snížení vlivu předsedy, kterým se právě stal.
Snaha o rozložení korupčních tlaků
Jednotlivá řízení by podle experty navrhovaného zákona už neměl rozhodovat on sám. V čele nového úřadu by po přijetí zákona sice stál jako předseda, plnil by však "jen" manažerskou roli. Samotné případy by posuzovaly tříčlenné senáty z radních ÚOHS, které by Mlsna mohl jmenovat jen se souhlasem Senátu. Ten ale takovou variantu nechce.
"Kolektivní vedení vede k rozmělnění odpovědnosti a ve finále se k ní nikdo nehlásí. Takže máme-li předsedu, který odpovídá za úřad a něco se stane špatného, tak je to jasné - odpovědnost nese předseda," řekl Aktuálně.cz Mlsna a argumentuje například špatně fungujícím Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran, jehož činnost dlouhodobě brzdí spory v jeho vedení.
"Cílem reformy je, aby se z Mlsny nestal druhý Rafaj. A jsme přesvědčeni o tom, že bez změny pravidel hry bude pan Mlsna pod stejným nesmírným tlakem, jakému čelil i jeho předchůdce. Reforma má sejmout tíhu rozhodování z jednoho člověka. Že jde o moc radikální tah? Možná, ale veřejné zadávání jej nutně potřebuje," oponuje předseda protikorupčního sdružení Oživení Marek Zelenka, který se společně s Transparency International a Rekonstrukcí státu podílí na přípravě reformy.
Úřad dlouhodobě funguje ve dvou stupních. V tom prvním rozhodují řízení úředníci, jejichž verdikt může předseda buď potvrdit, nebo jim ho vrátit zpět, pokud s ním není spokojený. Protikorupční experti navrhují jen jediný stupeň tříčlenných senátů s tím, že nespokojení se mohou soudit. Mlsna je proti. Podle něj by hrozilo přetížení soudů a zpomalení rozhodování.
Mlsnův návrh? Ještě silnější předseda
Navrhuje naopak, aby ve druhém stupni předseda rozhodnutí nejen potvrzoval či vracel podřízeným úředníkům, ale rovnou je mohl i měnit. "Princip by odstranil kritizovaný ping-pong mezi prvostupňovým a druhostupňovým orgánem," vysvětluje to. Fakticky by to jeho roli jako předsedy ještě posílilo.
Poslední slovo by si tak zachoval například ohledně toho, zda bude tendr na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany za zhruba 200 miliard korun vypsaný podle zákona. Jeho verdikt by tak byl zásadní pro muže, který Mlsnu dopředu favorizoval a v úterý ho do funkce jmenoval - prezidenta Miloše Zemana. Ten je velkým příznivcem stavby.
Členové protikorupční rady vlády Mlsnovy výhrady ale nechápou. Rozhodování v jedné instanci by podle nich naopak řízení zrychlilo. "Navíc nehrozí ohrožení spravedlivého procesu, protože stále existují dvě soudní instance. Evropské právo vyžaduje dvě instance, ne čtyři. Přetížení soudů lze snadno předejít tím, že bude ÚOHS více využívat ústního jednání, kde mohou účastníci řízení přímo adresovat své připomínky. Případně je možné včas posílit kapacity příslušných soudů," uvedl analytik Rekonstrukce státu Věnek Bonuš.
Vedení má mít prověrku
Protikorupční organizace vítají některé další Mlsnovy návrhy. Důvěryhodnost úřadu chce Mlsna obnovit například tím, že jeho vedení bude muset mít prověrku na stupeň tajné. Tu uděluje Národní bezpečnostní úřad po konzultaci s tajnými službami.
Například někdejší poslanec ČSSD a donedávna šéf úřadu Petr Rafaj by s jejím získáním zřejmě měl problém. Součástí řízení je totiž mimo jiné i prověřování majetku a příjmů. Policie při domovní prohlídce u Rafaje našla milion korun v obálkách, jejichž původ nedokázal věrohodně vysvětlit. HN a Aktuálně.cz také popsaly, že jeho rodina užívá byty napsané na někdejšího "kmotra" ČSSD Alexandra Čubu a přistupuje k nim jako k vlastním nemovitostem.
Dle odborníků ale prověrka sama o sobě nestačí. "Do nejvyššího vedení ÚOHS by se měli dostat lidé všeobecně respektovaní ve svém oboru a s morálním kreditem odpovídajícím náročnosti dané funkce. Místopředsedové dnes podepisují všechna prvoinstanční rozhodnutí. Čelí tedy obdobným tlakům jako předseda ÚOHS," dodal analytik Bonuš.
Jestli zákon projde, bude jasné v následujících měsících
Redakce Aktuálně.cz a HN už popsaly, že v případě současného vedení policie z korupce podezřívá nejen Rafaje, ale téměř celé vedení úřadu. Otazníkem zůstává, zda si Mlsna některé Rafajovy náměstky ponechá.
Nový předseda ÚOHS také slibuje rozpustit současné rozkladové komise, které jsou poradním orgánem šéfa instituce, a jmenovat nové z návrhů právnických a ekonomických fakult, protikorupčních organizací, České advokátní komory či státní správy. Rafaj jako své poradce jmenoval své známé, dceru, jejího manžela nebo expolitika za ANO Jiřího Švachulu, který je dnes ústřední postavou kauzy stamilionových manipulací zakázek Stoka.
Mlsna, který do úřadu nastoupil ve středu, už s protikorupčními organizacemi jednal. Ty ale od systémové změny úřadu nechtějí ustoupit. Diskutovaly s Mlsnou i o tom, že některé jiné úřady s kolektivním vedením fungují problematicky. "Pan Mlsna zmínil některé příklady špatné praxe u klíčových institucí. Těchto zkušeností si vážíme a bereme je vážně, ale naším cílem je udělat reformu ÚOHS tak, abychom současný neutěšený stav zlepšili a černých scénářů se právě vyvarovali," řekl právník Jan Dupák z Transparency International.
Zda paragrafy nakonec i přes rozpory s Mlsnou projdou, bude jasné v následujících měsících. Premiér Andrej Babiš v minulosti prosazení zákona svou vládou, kterou dlouhodobě označuje za protikorupční, slíbil. Na dotaz Aktuálně.cz, zda výběr Mlsny, který mu oponuje, znamená, že od toho ustupuje, od středy neodpověděl.
Předloha zamíří do sněmovny necelých jedenáct měsíců před volbami. Vzhledem k praxi dolní komory parlamentu je taková lhůta pro projednání a schválení zákona hraniční. Pokud pro zákon poslanci stihnou zvednout ruku, v účinnost by měl vejít 1. července 2022.
Sám Mlsna slibuje v pátek představení a zveřejnění své koncepce změn antimonopolního úřadu. S tím, že vláda zatím nezveřejnila ani jména jeho soupeřů v tendru, dlouholetý státní úředník souhlasí. Podle Mlsny jinak jednat nemohla.
"Kdyby zákon výslovně říkal, že každý, kdo se přihlásí do výběrového řízení, dává automaticky souhlas se zpracováním svých osobních údajů, tak je to něco jiného, než když se vypisuje výběrové řízení bez zákonného základu. Tam se musí dodržovat obecná pravidla GDPR, to znamená, že se tyto údaje smí zveřejňovat jen se souhlasem," vyložil si zákon Mlsna.
Oldřich Kužílek, který je mimo jiné spoluautorem zákona o svobodném přístupu k informacím, to ale už dříve označil za "kompletní nesmysl". "Je zřejmé, že při výběru uchazeče na tuto funkci zřetelně převažuje veřejný zájem na znalosti uchazečů nad ochranou jejich soukromí," uvedl Kužílek s tím, že to ukotvují už evropské předpisy.
