Praha - Vláda schválila návrh na změnu prezidentských pravomocí. Novela ústavy oslabuje roli hlavy státu v zahraniční politice a při jmenování bankovní rady ČNB, v dalších částech ji pak zpřesňuje. Kabinet zároveň podpořil zavedení klouzavého mandátu.
Prezident Miloš Zeman považuje návrh za osobní mstu ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera.
Zemana se změny netýkají
Návrh, kritizovaný Hradem a z části i opozicí, musí třípětinovou většinou hlasů schválit obě komory Parlamentu. Účinný by mohl být od začátku příštího roku.
Premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci upozornil, že se změny nedotknou současné hlavy státu. Parlamentní strany se totiž shodují, že by se pravidla hry neměla měnit uprostřed volebního období.
"Pokud měníme pravomoci prezidenta, tak bychom spíše měli i s ohledem na nález Ústavního soudu vázat jejich účinnost na další volební období," uvedl před časem šéf sněmovního ústavněprávního výboru Jeroným Tejc.
Zeman: mstí se mi
Zeman ale přesto návrh kritizuje, podle něj jde o Dienstbierovu pomstu.
"Nechci zabíhat do osobní argumentace, proto se nebudu věnovat autoru tohoto zákona a jeho příležitostným motivům," podotkl dnes Zeman na adresu ministra pro legislativu a lidská práva, s nímž má časté spory.
"Nechápu, proč prezident zvolený přímo občany má mít menší pravomoci než prezident zvolený parlamentem. I tak ale upozorňuji, že pro omezení pravomocí potřebuje mít návrh ústavní kvalifikovanou většinu,“ řekl prezident.
Nyní podle prezidenta záleží na obou komorách Parlamentu, jak se k návrhu postaví. "Byl bych pouze nerad, kdyby jediným důvodem k přijetí tohoto zákona byl strach ze silného prezidenta," podotkl.
Sobotka ale takové tvrzení popírá. "Chtěl bych odmítnout, že je ten návrh motivován konkrétními kroky Miloše Zemana," vysvětlil.
Politiku státu určuje vláda
Nově by v ústavě mělo být zakotveno, že "vláda určuje vnitřní a zahraniční politiku státu". Upravuje také pravomoc hlavy státu sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy. Jasným stanovením vládní odpovědnosti za zahraniční politiku chce kabinet předejít možným sporům s prezidentem v této oblasti.
Zeman totiž v minulosti několikrát veřejně zastával jiné stanovisko než vláda, například se opakovaně vyslovil vůči sankcím proti Rusku. Proti části týkající se vnitřní politiky se už ale vymezily některé opoziční strany, protože domácí politiku má podle nich primárně určovat Parlament.
Snadnější žaloba na prezidenta
Návrh dává Poslanecké sněmovně právo podat ústavní žalobu na prezidenta, což zatím může učinit jen Senát se souhlasem Sněmovny. Nově by se na Ústavní soud mohly obrátit obě komory Parlamentu, a to bez souhlasu té druhé.
Jmenovací pravomoci prezidenta
Novela ústavy počítá s tím, že prezident bude při jmenování členů bankovní rady České národní banky nově potřebovat souhlas Senátu. Pravomoc prezidenta naopak posílí při jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu. Až dosud musel kandidáty kontrasignovat premiér, nyní je bude prezident moci jmenovat sám.
Místopředsedy Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu bude jmenovat na návrh jejich předsedů, předsedy a místopředsedy těchto dvou soudů má napříště vybírat jen ze soudců, kteří jsou k nim přiděleni.
Bezodkladné jmenování
Původně měla novela také obsahovat část, která by prezidentovi uložila, aby premiéra a ministry jmenoval "bez zbytečného odkladu". Ta ale nakonec z návrhu vypadla. Ustanovení mělo pomoci v případě, že by se opakovala situace z loňského roku, kdy kabinet Bohuslava Sobotky čekal na jmenování rekordní tři měsíce. Lhůta "bez zbytečného odkladu" má být nově v ústavě stanovena obecně, tedy pro akty všech ústavních orgánů, nikoliv jen hlavy státu.
Demise vlády
Novela má v ústavě také zpřesnit některé formulace, které se týkají demise vlády. Podle současné úpravy není jednoznačné, zda s demisí premiéra končí i celá vláda. Novela proto stanoví, že demise předsedy vlády je i demisí vlády.
Klouzavý mandát
Vláda schválila také zavedení klouzavého mandátu. Pokud by se poslanec stal ministrem, jeho místo ve Sněmovně by dočasně převzal náhradník. Návrh prosazuje především hnutí ANO, parlamentní strany jsou ale spíše proti. Negativně se k návrhu staví i ústavněprávní výbor.
K projednání nyní normu dostane Sněmovna a posléze Senát. Ke schválení ústavní novely je třeba souhlasu obou parlamentních komor, a to třípětinovou většinou hlasů.
O upřesnění či omezení prezidentských pravomocí se mluví delší dobu. Více o tom opoziční i koaliční strany diskutovaly zejména poté, co prezident Miloš Zeman předloni navzdory vůli parlamentních stran jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka.
