Třikrát v uplynulém týdnu překročil počet nových případů covidu hranici deseti tisíc. V úterý přibylo dokonce 14 553 případů, nejvíce od poloviny března. Více než čtvrtinu nakažených tvoří děti od pěti do čtrnácti let.
Virus se v této věkové skupině šíří natolik, že pouze za jediný týden se nákaza koronavirem potvrdila u zhruba každého sedmdesátého dítěte ve věku 12 až 15 let. Další se nakazily před více než týdnem a některé nakažené testy vůbec nezachytí. Podobně na tom jsou i jiné věkové kategorie dětí.
Čísla tak odpovídají tomu, na co upozorňují odborníci, tedy že děti jsou nyní významným šiřitelem nákazy. "Epidemie ve školách se naprosto vymkla kontrole," říká pediatr a vakcinolog Daniel Dražan.
Podotýká, že nakažených dětí je nyní oproti předchozím vlnám znatelně více. Jedním z důvodů je převládající varianta delta. "Drastickým způsobem zvýšila svou infekčnost oproti původní variantě a vůči variantě alfa. Takže v neimunní populaci se šíří ještě mnohem víc," vysvětluje Dražan.
Ještě výrazněji ale stoupl podíl nakažených dětí v porovnání s jinými věkovými skupinami. To ovlivnil zejména vyšší počet dospělých s očkováním nebo prodělanou nemocí, což brání většímu šíření covidu mezi staršími. "Ve skupině šedesátníků, kde je očkováno přes sedmdesát procent lidí, se virus samozřejmě šíří méně než ve třídě, kde je třicet dětí a z nich je jen pár naočkovaných, z mladších dětí pak nikdo," popisuje pediatr a vakcinolog.
Neočkované děti, neočkovaní dospělí
Děti přitom od začátku školního roku nemusí nosit ve třídách roušky, mají je pouze ve společných prostorách školy. Preventivní plošné testování, které může odhalit nakažené žáky, proběhlo pouze třikrát, a to na začátku září. Prvního listopadu se k němu pak vrátily školy v osmi okresech se zhoršenou epidemickou situací. Minulé pondělí se pak testovali žáci už ve třiceti okresech a v Praze. Až po naléhání odborníků vláda v pátek schválila, že se plošné testování žáků uskuteční 22. a 29. listopadu.
Podle odborníků z nezávislé Mezioborové skupiny pro epidemické situace, která dříve radila ministerstvu zdravotnictví, vláda situaci ve školách silně podcenila. "Lze považovat za neetické, aby se nechával volný průběh viru ve školách, především v dětské populaci, která ještě nemůže být očkována," říká člen skupiny a epidemiolog Rastislav Maďar.
Přednosta pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a motolské nemocnice Jan Lebl však upozorňuje, že vláda neměla jinou možnost. "Očkování proti covidu pro děti mladší 12 let zatím není v Evropě schváleno, očekává se až v příštích týdnech. Jedinou druhou možností bylo opět drasticky redukovat setkávání dětí, tedy v podstatě uzavřít školy. Vzhledem k tomu, co se dělo v minulých dvou letech, je podle mého názoru dobře, že školní docházka pokračuje," podotýká Lebl.
Hlavní problém spatřuje v tom, že zdaleka nejsou očkovaní všichni, kdo by se očkovat mohli. "Kdyby se bývalo podařilo proočkovat důsledně celý zbytek populace, neměla by tak ani infekce velkou šanci na další šíření," poznamenává Lebl. Souběh neočkovaných dětí a nedostatečně proočkovaného zbytku populace je podle něj hlavním důvodem nárůstu epidemie. "Můžeme si za to tak trochu sami - tedy ti neočkovaní," dodává.
Už sto českých dětí mělo vážné následky covidu
Nakažené děti obvykle nemají těžký průběh nemoci, epidemiolog Maďar však upozorňuje, že to rozhodně neznamená, že by se jim vyhýbaly komplikace, které se s nemocí pojí. Následky prodělání covidu jim mohou způsobit velmi vážné zdravotní problémy.
V tom nejhorším případě se jedná o syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi, známý pod zkratkou PIMS. Vyvolává ho reakce imunitního systému na covid, dítě na něj může i zemřít. "Asi jedno z tisíce dětí, které se s infekcí setkaly, onemocní zánětlivým multisystémovým syndromem. I když je to závažný stav, zatím se všechny takové děti v Česku podařilo vyléčit," říká Lebl.
V Česku ho lékaři diagnostikovali již stovce dětí a jejich počet roste. "Vzhledem k velkému šíření covidu mezi dětmi budeme nepochybně v příštích měsících sledovat nárůst případů PIMS," předpokládá pneumolog Vladimír Koblížek z Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Příznaky syndromu se podle něj mohou blížit Kawasakiho nemoci, kterou provází zánět stěn malých a středně velkých tepen. PIMS se ale může projevovat také horečkou, bolestmi břicha, změnami na kůži nebo potížemi s dýcháním. Týká se zejména dětí školního věku, dostat jej ale mohou i náctiletí. Děti s nemocí často končí v nemocnici, a to i na jednotkách intenzivní péče. "Potřebují léky, nemoc trvá dlouho. Část dětí nemoc ohrozí na životě a asi dvě procenta dětí s PIMS zemřou," přibližuje Koblížek.
Právě stále častější výskyt PIMS bere Koblížek jako jeden z důvodů, proč nelze brát šíření covidu na lehkou váhu. "To, že to existuje a u nízkých procent dětí může vést ke smrti, je strašně závažná věc," říká.
Toto riziko tak experti uvádějí jako další důvod, proč by se měly děti očkovat proti covidu. "Když bude dítě očkované, tak by nemělo PIMS dostat," podotýká Koblížek. Dodává však, že problém je stále nový a zatím neexistují studie, které by prokázaly, že očkované děti nemohou PIMS dostat vůbec. Děti mohou postihnout také jiné projevy postcovidového syndromu, které se vyskytují spíše u dospělých, například nespavost.
Testujeme málo, tvrdí odborník
Ke zlepšení situace by podle Dražana pomohlo dodržování principů, na které experti upozorňují dlouhodobě - očkování, trasování, testování. "Bohužel se zatím neproočkovalo dost dětí a testování není dostatečné. Pokud je pozitivita testů třicet procent, tak je vidět, že testujeme málo," říká.
Odborníci z Mezioborové skupiny pro epidemické situace varují, že již nedává smysl postupovat v testování podle jednotlivých okresů, protože je už všude vysoký počet nakažených. "Pokud má žák pozitivní test a byl v kontaktu se zbytkem třídy, doporučujeme neposílat exponované spolužáky do karantény, ale postupovat formou 'test to stay', tedy žáky místo karantény po celou dobu jejího trvání jednou denně testovat," navrhují ve svém stanovisku.
Na tom, zda by se měly do škol vrátit roušky, se podle vakcinologa Dražana experti skupiny neshodují. Dražan si myslí, že by se mohly zavést alespoň u starších dětí, jako je tomu v některých evropských zemích.
