Dosud jsme byli zvyklí na drobné potyčky během demonstrací, tentokrát se ale skupina příznivců dezinformátorky Jany Peterkové snažila vniknout do soudní síně. Znamená to, že se radikalizace části společnosti dostává na novou úroveň?
V českém prostředí jde o něco nevídaného. Někdo by to mohl odůvodňovat tím, že jsme ještě nezažili podobný soud, ale to není pravda. V moderní historii proběhla spoustu soudních řízení s představiteli ultrapravicové a neonacistické scény. Různé lidi z radikálního prostředí soudili za projevy nenávisti, xenofobie, rasismu a podobně. A nikdy jsme takové chování od těch, co přišli daného člověka podpořit, neviděli.
A to si vezměte, kolikrát před soudem stál Adam B. Bartoš z Národní demokracie nebo představitelé tehdejší Dělnické strany. Přitom to byly ze systémového hlediska významnější soudy.
Co tedy přispělo k tomu, že zrovna skupina kolem Peterkové u soudu přistoupila k násilí?
Radikální lidé mají dnes sebevědomí podpořené tím, že se mnohem víc dostávají do veřejného prostoru. Už to není nějaká domácí záležitost, potkávají se na demonstracích, kde si vzájemně dodávají na odvaze. Je mezi nimi větší sounáležitost.
Podstatnou roli hrají sociální sítě. Vytvářejí u nich dojem toho, že je jich hodně a jejich vidění pravdy je ve společnosti zastoupené daleko víc, než je tomu ve skutečnosti. A tím pádem si mohou dovolit víc.
Podstatné je samozřejmě i to, že ve společnosti obecně stoupá pocit frustrace. Máme se hůř, budeme se mít hůř. Socioekonomickými poměry otřásla covidová epidemie, válka na Ukrajině, energetická krize a vysoká inflace. Někteří lidé mají pocit, že je potřeba se projevovat mnohem radikálněji, protože mají dojem, že je jinak nebude nikdo poslouchat. Strach a nejistota dokážou s lidmi dělat velké věci.
V minulých krizích také části společnosti spadly morální i etické bariéry. To jsme viděli třeba během covidu, kdy některé skupiny pronásledovaly lékaře, stály před jejich domy a nadávaly jim.
Čím dokáže Jana Peterková lidi takto strhnout?
Snaží se vytvářet dojem, že současný systém je totalitní. Lidem vypráví, že bojuje za spravedlivější společnost, že se současný systém k lidem chová špatně a je potřeba se bít za svá práva. Sází na citlivá témata, jako je ochrana dětí. A využívá k tomu nečisté prostředky, kdy manipuluje lidmi, lže, překrucuje fakta, šíří dezinformace, což opakovaně ostatně uznal i soud.
Bude podobných akcí v budoucnu přibývat? Může potyčka na soudě inspirovat další skupiny k tomu, aby zkoušely přecházet hranice?
Vyloučit se to nedá, tyto skupiny vždy testují hranice možného. Budou dál zkoušet, kam až lze zajít. Když jim to vyjde jednou, zkusí to podruhé. Sebevědomí jim mohou dodat i zkušenosti ze zahraničí. Jasně, vylomené dveře na soudě nejsou to samé jako útok na Kapitol ve Spojených státech nebo na Bundestag v Německu. Ale je to jakási česká verze těchto událostí.
Má tedy skupina kolem Peterkové něco společného s radikály, kteří zaútočili v lednu 2021 na Kapitol, sídlo amerického Kongresu ve Washingtonu?
Obě tyto skupiny odmítají současný systém. Státní a politické instituce současného režimu pro ně nepředstavují žádnou nedotknutelnou věc. Pro liberálního demokrata znamená právní stát a ústavní orgány nedotknutelné mantinely, pro ně jsou naprosto nelegitimní. Nemají problém na takovou instituci zaútočit verbálně nebo fyzicky.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) už uvedl, že se bude incidentem zabývat vláda. Co teď může kabinet Petra Fialy (ODS) dělat?
Z krátkodobého hlediska jednu věc. Dát jasně najevo, že je to absolutně neakceptovatelné a kdo se bude takto chovat, bude potrestán. Že násilí a neúcta k demokratickým institucím do společnosti nepatří. A rozdat nějaké exemplární tresty.
Nemůže to radikály ještě více popudit?
Samozřejmě se na Facebooku objeví silná slova, snaha stylizovat se do role obětí systému a ukazovat tresty jako důkaz toho, že se společnost stává "totalitní". Ze zkušeností ale víme, že exemplární tresty fungují. Spousta těchto lidí není nějak zvlášť extremistická, antisystémová, ale nechali se strhnout davem, a ty to odradí. Řeknou si, že to nemají zapotřebí.
Co může vláda dělat z dlouhodobějšího hlediska?
Udělováním trestů za útoky na soudy samozřejmě radikalizaci nezastavíme. Musíme se dívat na příčiny, proč se společnost tak radikalizuje, a snažit se to řešit. To ale nevyřeší jedna vláda. Jde o strategické plánování nad rámec jednoho volebního období.
Ministr Blažek ocenil zásah justiční stráže
Zásah policie a justiční stráže při úterním incidentu u Městského soudu v Praze byl profesionální, řekl po středečním jednání vlády ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Situace podle něj není taková, že by byly potřeba změny zákonů. Do budoucna je třeba pro předcházení incidentům zlepšit určitou informovanost a více komunikovat například s řediteli bezpečnosti na jednotlivých soudech i v dalších zařízeních, míní.
Přivolaná policie na místě zadržela dva muže, jednoho ze soudu odvezla za asistence záchranářů k ošetření do nemocnice. Podle Blažka je další postup na orgánech činných v trestním řízení. "Předpokládám, že osoby budou ztotožněny, bude zahájeno příslušné řízení. Jestli bude trestní, nebo přestupkové záleží na posouzení policie a státního zastupitelství podle míry provinění," poznamenal ministr.
