Nejblíže schválení byly sňatky homosexuálů loni, kdy novela občanského zákoníku prošla do druhého čtení. Šlo by o největší změnu od roku 2006, kdy začalo fungovat registrované partnerství. Je podle vás česká společnost připravená brát sňatky stejnopohlavních párů jako něco, co nebude vnímat jako odlišné?
Myslím, že drtivé většině Čechů a Češek to je jedno. Češi nemají pevné hodnoty. Nejsou pro svoje hodnoty ochotni něco dělat tak, že by to vytvářelo veřejný nebo mediální tlak, nešli by jen tak do ulic, neprali se o něco nebo stávkovali, to Češi prostě nedělají. Zjednodušeně, Češi sedí doma, věci berou tak, jak jsou, dokud jim to samozřejmě nevadí nebo nenarušuje osobní bublinu.
Proto například u registrovaného partnerství nebyla tak velká podpora, dokud neprošlo. Pak podpora vyskočila na nějakých 75 procent populace, což je v Evropě vysoké číslo. Problém je v tom, že číslo spíš ukazuje toleranci, tedy postoj "je mi to jedno, dokud to nemám na očích", než ono přijetí.
V čem tedy může být problém? Nabízí se scénář, že by si Češi prostě zvykli.
Politici. My nejsme společnost, kde by připravenost přicházela zespodu, z hodnotových postojů, většinou si věci necháváme dát seshora. Češi jsou všeobecně poměrně xenofobní, nemají rádi jinakost, která by mohla narušit nebo změnit něco, na co jsou zvyklí. Máme také tendenci volit si konzervativnější politické zastoupení, než jak na tom reálně lidé jsou. V minulé i současné sněmovně je většina členů konzervativních, popřípadě se bojí nějaké novoty nebo jinakosti.
Manželství jako symbol dobré rodiny
Lidé se bojí, že by jim stejnopohlavní páry narušily význam sňatků?
Češi sice manželství moc neužívají - je tady obrovská rozvodovost a není moc velká sňatečnost. Přesto je manželství pro lidi nějaká referenční hodnota, představa dobré rodiny, kterou ale většina lidí v Česku nemá. Možná právě proto nechceme, aby se ten idealizovaný koncept, jak by to mělo být, nějak kontaminoval nebo narušil.
Odpůrci často využívají k argumentaci křesťanství, může to sloužit k ukotvení hodnot?
Když PROUD (spolek Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu, který Sloboda v roce 2011 spoluzaložil, pozn. red.) řešil mezi lety 2014-2017 přiosvojení dítěte nebo existenci dětí ve stejnopohlavních párech, tak lidé, kteří se stavěli proti a využívali křesťanskou rétoriku, od toho ustoupili. Zjistili, že to českou společností vůbec nerezonuje a Čechům se to moc nelíbí.
S čím se ale oni naučili operovat a je to důsledkem neokonzervatismu, typickým pro populistické strany jako Trikolóra nebo SPD, je právě rétorika, která vyvolává strach z toho, že se rozpadne něco, co jsme vždycky měli. Jsou tady i informace, které ukazují tok peněz z evangelických nadací z USA do římskokatolických spolků na Slovensku nebo v Polsku, aby mohly vést tuto anti-LGBT, ale i protipotratovou a antigenderovou rétoriku.
Argumentuje se také přirozeností…
Ano. Často používají koncept přirozenosti, že rodina je přece od slova rodit, tedy mít děti. Akorát žijeme ve společnosti, kde je velká rozvodovost, děti často nežijí se svými dvěma biologickými rodiči nebo narůstá počet neplodných párů. Navíc u lesbických párů ta argumentace pokulhává, protože ony děti rodit mohou. Když se ale podíváme na volební potenciál, tak má Trikolóra nebo SPD vlastně jen 10 až 15 procent hlasů těch, co chodí k volbám. V Česku to je na rozdíl od Polska, Maďarska a dál na východ a jihovýchod poměrně dobrá situace.
Větší problém pro uzákonění sňatků podle vás tvoří ostatní strany?
Dá se to tak říct. Problém je v tom, že lidé, kteří jsou křesťansky založení a vystupují proti právům LGBT, jsou i v těch velkých stranách, které nejsou primárně křesťanské. Pak tu máme strany jako ODS, která je dlouhodobě spíše konzervativní, nebo ANO.
Do hnutí ANO vstupovali na začátku lidé, kteří nebyli silně hodnotově ukotvení, dokonce byli spíš liberální, protože to bylo hnutí, kdy podnikatel vstupuje do politiky, aby porazil korupci tradičních stran a všechno to vyčistil. Teď už tam ale jsou lidé, kteří jsou více kariérně orientovaní a tíhnou k populismu nebo se vezou na té neokonzervativní vlně.
Navíc se většina změn v Česku dosahuje takzvaným transakčním aktivismem, který není viditelný a odehrává se v kuloárech. A politici, zvlášť pokud jste v ANO, TOP 09 nebo ODS, zvednou pro něco ruku ve chvíli, kdy je to buď jejich téma, nebo si na tom mohou nahnat politické body. A to LGBT témata nejsou. Velké části je de facto jedno, jak lidé z LGBT komunity žijí, hlavně ať moc nevykřikují. To je třeba oblíbený argument SPD, ale i KDU-ČSL nebo části ODS a ANO, že gayové a lesby toho chtějí moc.
Byly minulé vlády podle vás ke stejnopohlavnímu manželství otevřenější než stávají kabinet?
Předchozí vlády, obzvláště ta Sobotkova, byly v tomto ohledu výrazně lepší. Problémem byla ČSSD, přes kterou návrh nešlo tlačit - nejdříve s tím nechtěli ztrácet čas, poté byli ve slabé pozici. Když se mezi lety 2013-2017 prosazovalo přiosvojení, bylo to tehdy poměrně průchozí. Bohužel to byla první politicky nátlaková tematizace od roku 2006, takže se toho většinou báli, obzvlášť protože o LGBT tématech moc nevěděli.
Když se pak po roce 2017 rozběhla kampaň za manželství, vedlo to k tomu, že byli ochotni přistoupit na rodičovství, vdovecké důchody, ale už ne manželství. Byli ochotní udělat nějaký kompromis. Teď je otázka, zda Jsme fér (inciativa prosazující stejnopohlavní sňatky, pozn. red.) a její představitelé budou ochotni na nějaký kompromis přistoupit. Z mého pohledu by to byla dobrá cesta, ale chápu morálnost postoje "chceme mít stejně, nebo si to nechte".
V současné době sňatek nemůže projít
Takže jste momentálně spíše pro revizi registrovaného partnerství než pro sňatky?
Myslím, že v současné době sňatek může projít spíš zázrakem, ale třeba se můžu mýlit, přímo do zákulisí nevidím. Ve chvíli, kdy by se to ale postupně posouvalo, stejnopohlavní manželství by už nebyla tak velká meta. Tím postupným posunem myslím například zlepšení života registrovaným seniorům nebo dětem v registrovaných párech.
Za mě to, že pro dílčí úspěchy obětujeme na chvíli symbolickou hodnotu manželství, s vidinou, že to někdy v budoucnu projde, je racionální a dobrá volba. Pak by to byl samozřejmě problém pro budoucí aktivismus, protože byste pak už jen bojovala o nálepku. Už by to bylo skutečně jen o tom, že se dva dospělí chtějí vzít, aby měli dobrý pocit a aby to bylo stejné označení jako u heterosexuálních párů.
Může plán ztroskotat i kvůli zdlouhavosti projednávání?
Samozřejmě. Musíme brát v potaz i čistě praktický důvod jako ten, že schvalovat se musí spousta zákonů. Když se o sňatcích stejnopohlavních párů jednalo naposledy, trvalo to dva dny, to je enormně moc času, zvlášť v Poslanecké sněmovně.
Za jak dlouho podle vás sňatky stejnopohlavních párů projdou?
V tomhle volebním období si myslím, že ne. V dalším období už by to projít mohlo, protože si lidé i politici na to téma zvyknou. Kousek po kousku se to bude posunovat. Hodně to může změnit i volba prezidenta. Největším kandidátem je Babiš a tomu je to de facto jedno, spíše býval pro. Ještě uvidíme, co udělá válka na Ukrajině a ekonomická krize, jestli nestrhne nějakou vlnu populismu, který bude i homofobní. Dle mého názoru by se v tomto období mělo udělat alespoň něco. Vyřešit situaci seniorů a seniorek, kteří žijí v registrovaném partnerství, nebo dětí ve stejnopohlavních párech je po tolika letech opravdu žádoucí.
Zdeněk Sloboda
Mgr. Zdeněk Sloboda (*1981) vystudoval žurnalistiku a mediálních studia na Univerzitě Karlově v Praze. Jako pedagog působil na několika vysokých školách, od roku 2011 je na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Věnuje se výzkumu v oblasti genderu a sexuality a také mediální výchově. Je spoluzakladatelem neziskové organizace PROUD - Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu. Je členem vládního Výboru pro sexuální menšiny.
