Bez manželství se nemůžeme o rovnoprávnosti bavit, je to právo, míní právnička

Kateřina Hlaváčková
3. 5. 2021 10:15
Nechtěla se spokojit s nerovnoprávností LGBT lidí, tak se přidala k iniciativě Jsme fér. Právnička Adéla Horáková usiluje o přijetí novely zrovnoprávňující manželství, která ve sněmovně leží už tři roky. "Často od poslanců slýcháme, že jejich voliči zákon nechtějí. Když se jich ale zeptáme na názor, zjistíme, že jsou také proti a odkaz na voliče je jen zástěrka," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Právnička Adéla Horáková
Právnička Adéla Horáková | Foto: Jana Plavec

Předložená novela se v březnu dostala na program sněmovny na čtyři minuty. Proč poslanci po téměř třech letech o návrhu nehlasovali?

Ve sněmovně je velká část poslanců a poslankyň, kteří návrh nepodporují. Někteří z nich se zároveň snaží, aby nedošlo ani na hlasování. Se zákonem navrhujícím rozšíření práv registrovaného partnerství z minulého volebního období je to už sedm let, co jsou naše návrhy zametány pod stůl. Zdržování bylo vidět i při poslední rozpravě. Prostor pro hlasování byl, křesťanští demokraté ale rychle vymysleli kličku a na program navrhli pevný bod. Debata už není o tom, kdo je pro, nebo proti. Tyhle karty už jsou rozdané. Hlavním cílem je hlasování.

Z jakých důvodů tedy podle vás poslanci hlasování zdržují?

Například na straně lidovců hraje velkou roli jejich náboženské přesvědčení. Jsou ale i politici, kteří téma berou čistě jako politický obchod. Já jim tu homofobii vlastně ani nevěřím. Spočítají si, že vydělají politické body na tom, že budou proti rovnosti LGBT komunity. Také je ve sněmovně skupina, která nemá na novelu názor. Protože ale necítí potřebu změny, nebude ji ani podporovat. Přitom víme, že přes 65 procent populace zákon schvaluje.

Někteří politici si podle vás spočítají, že pro ně bude výhodnější návrhu oponovat. Není to tedy známka toho, že tak významná část voličů zrovnoprávnění nepodporuje? 

Samozřejmě že v populaci existují lidé, kteří jsou proti. Logicky to vyplývá i z výzkumů. Z pětatřiceti procent bude ale pouze deset procent výrazně proti. To jsou silní odpůrci, u kterých přes jejich postoj nejede vlak. Jejich názor totiž není založený na konkrétní obavě, ale na strachu ze ztráty privilegovaného postavení.

I přes většinovou podporu společnosti vaše petice nasbírala 140 tisíc podpisů. Jak si rozdíl vysvětlujete?

Myslíte, proč petici nepodepsalo 65 procent lidí z České republiky? 

Myslím tím, proč není aktivní podpora zkrátka vyšší. 

Podle mě je 140 tisíc lidí obrovský úspěch. V porovnání s jakýmkoli jiným tématem ukazuje, jak veliký souhlas se zrovnoprávněním máme. Takové množství podporujících ale nikdy petici nepodepíše. Podpisy navíc nesbíráme pořád. Prvních 70 tisíc jsme získali za čtyři měsíce, a ty jsme pak v roce 2018 odevzdali do sněmovny. Když se teď projednávání zaseklo, rozhodli jsme se petici znovu otevřít i elektronicky.

Proč by se měla o práva homosexuálů zajímat většinová společnost? Té novela nic nepřinese, ale upraví instituci, na kterou je po staletí zvyklá.

V případě, že chtějí žít ve svobodném prostředí, nezaloženém na konfliktu či podřazování, ale naopak na rovných šancích a státní podpoře rodin. I tito lidé mají navíc pravděpodobně ve svém okolí někoho, kdo je neheterosexuální. Osobní zkušenost je pro změnu názoru zásadní. Dvě třetiny lidí, kteří nějakou neheterosexuální osobu znají, rovnoprávnost podporují. Protože vidí, že nejde o nástroj pro zničení světa.

Zmiňovala jste, že i když podpora ve společnosti je, u politiků chybí. Proč?

Ona ale není nulová, naopak pomalu roste. Důkazem je například koaliční smlouva mezi Piráty a STAN. Jinak jde ale o obecný problém české politiky. A to ten, že nemá vizi. Často je založená na tom, že něco udržíme, nebo se někam vrátíme. Panuje dojem, že dřív bylo líp, svět se řítí do záhuby a je třeba ho zastavit. Místo toho, aby měli politici pozitivní energickou vizi a odvahu se za ni postavit, hrají na to, co nerozvíří vodu.

Ale proč by se něčeho takového obávali?

Politici se asi obávají reakce strany nebo voličů, i když třeba neopodstatněně. Neuvědomují si, že jsou "opinion-makery" a mohou formovat názory společnosti. V Česku nejsme zvyklí, že si LGBT lidi o nějaká práva říkají. Jediné, co se tu kdy změnilo, byl zákon o registrovaném partnerství. A to už je patnáct let.

Jak byste v iniciativě Jsme fér reagovali, pokud by se novela nestihla do konce současného období projednat?

Pokud neprojde třetím čtením ve sněmovně, spadne pod stůl. Bude se muset celá předložit znovu. O manželství pro všechny však budeme usilovat i nadále. Samozřejmě je to ale frustrující. Nejen pro mě, ale i pro ty, od kterých dostáváme zprávy, proč se nic neděje a kdo projednání brzdí. Ale také proto, že je celý konflikt zbytečný. Nechceme nikomu ubližovat, bojujeme jen za svou rovnoprávnost.

Chceme pro ně a jejich děti stejnou důstojnost

Proč jste z právnické firmy odešla pracovat do iniciativy Jsme fér?

Už dříve jsem pracovala jako dobrovolnice v organizaci PROUD (Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu). Trápilo mě ale, že se s námi nenakládá rovně a chtěla jsem s tím něco dělat. Vždy jsem byla vděčná lidem, kteří se za naši komunitu staví. Uvědomovala jsem si, že i to málo, co máme nyní, musel někdo vybojovat. Zároveň jsem cítila, že přichází období, kdy bude odpor k naší rovnoprávnosti sílit. 

Jaké je za práva LGBT komunity bojovat, když se vás téma osobně týká?

Nemám problém vystupovat jako queer žena. Naopak je podle mě prospěšné, když má naše komunita viditelnost. Nikdy mě proto ani nenapadlo, že bych se měla skrývat. A jestli mě to zasahuje? Ano, spíš kvůli ostatním, kteří nemají takové štěstí jako já, že se mohou svobodně bránit. Žijí třeba v odlišném prostředí nebo vyrůstají v rodinách, které nejsou vůči LGBT přátelské. Vidím totiž, jak silně je současné nastavení společnosti ovlivňuje.

Váš slogan zní "manželství pro všechny". Novelou ale chcete uzákonit pouze svazek dvou lidí. Není tedy motto zavádějící?

Ale cíl iniciativy je manželství pro všechny. 

To by však podle kritiků znamenalo také svazek sourozenců, nezletilých nebo ten polygamní. Ty chcete také uzákonit?

Pokud tohle někdo říká, je to vyloženě zlá vůle. Je zjevné, že navržený zákon rozšiřuje práva stejnopohlavního vztahu dvou dospělých lidí. Tohle je pouhý argumentační faul šikmou plochou, v angličtině slippery slope. Daný člověk tím chce pouze vyvolat strach. Název iniciativy vychází i z toho, že musí hezky znít. Manželství pro dva lidi nedává smysl, protože už je. Stejnopohlavní manželství je zase moc dlouhé.

Proč by měly být stejnopohlavní páry zrovnoprávněné s heterosexuálními?

Chceme jim a jejich dětem poskytnout stejnou důstojnost. Dokud budeme mít dvě kategorie, nebude to pro nás rovnoprávnost. Když v Americe panovala segregace černochů, nevadilo, že musí sedět v jiné části autobusu, protože to mělo být přirozené. Říkalo se tomu doktrína seperate but equal, v češtině rozdělení, ale rovní. Celá společnost ji ale postupně odmítla s tím, že separate is never equal - rozdělení není nikdy rovné. 

A pokud jde o práva?

Zapomíná se, že možnost vstoupit do manželství je také právo. Takže rozšíření partnerství rovnost neznamená. Důležité je i postavení dětí, aby když se vztah partnerů rozpadne, měly nárok na alimenty nebo setkání s druhým rodičem. Moje kamarádky mají syna, do nemocnice s ním ale může jen jedna. Když se objevil náhlý zdravotní problém, musela s ním jedna čekat, dokud nepřijede ta zákonem uznaná. Přitom se ví, že výchova homosexuály nemá na děti negativní vliv. Důvody pro manželství jsou ale i praktické, jako třeba uznání společného jmění.

Nenaruší se tím ale tradiční účel manželství, tedy zplození dětí otcem a matkou?

Obavy z toho, že instituce ztratí svou hodnotu, nejsou racionální. Mnoho lidí, kteří jsou zvyklí na model otec a matka, má pocit, že homosexuální vztahy jsou abnormální nebo méně hodnotné. I když si to třeba ani neuvědomují nebo to neřeknou nahlas. Takže hluboko pod tím leží debata, zda jsou naše vztahy a rodiny skutečně plnohodnotné.

Samozřejmě že budeme ještě něco chtít

Podle vás tedy může žena přebrat roli otce a naopak? 

Obavy o manželství doopravdy vycházejí z toho, že narušujeme binaritu a stereotypy mužskosti a ženskosti. Ale co to znamená? Že když žena vydělává víc než muž, nenaplňuje mateřskou roli? Že muž na rodičovské dovolené nedodržuje tu otcovskou? Nemám na definici rolí manuál, žádný takový ani neexistuje. I mezi heterosexuálními páry je jejich nastavení různé.

Význam rolí je pro vás tedy o debatě, co v dnešní době znamená být žena a muž. Nemají ale Češi silně zakořeněné tradiční vidění genderových rolí? 

Rozhodně se u nás používá spousta genderových stereotypů, které jsou většinou znevýhodňující pro ženy. Tahle debata by se proto měla vést, bude ale trvat ještě velmi dlouho. Nemyslím si proto, že je nějaký bod, u kterého bychom ji mohli ukončit a říct si, že už žádné stereotypy ve společnosti nemáme, a proto teď už manželství pro všechny přijmeme. Diskuse se z toho důvodu dají vést paralelně, i když jsou propojené.

Na alternativu rozšíření práv registrovaného partnerství přistoupit nechcete, jelikož dle vás nejde o zrovnoprávnění. Není ale pro stejnopohlavní páry důležitější práva mít, i když bez symboliky? 

Rozdělení na práva a symboliku je falešné. I vstup do manželství je právo, bez něj se nemůžeme o rovnoprávnosti bavit. Z našich průzkumů nám však vychází, že přes 90 procent našich respondentů z LGBT komunity si manželství pro všechny opravdu přeje. Pro někoho může být rozšíření registrovaného partnerství lákavé, protože se bojí, že přijetí rovnoprávného manželství bude ještě na dlouho. Neřeší ale zásadní problém důstojnosti, a navíc by debatě o skutečném zrovnoprávnění zavřelo dveře na dlouho dopředu.

I patnáct let po uzákonění registrovaného partnerství v roce 2006 od poslanců slýcháme, že pořád něco chceme. Existence dvou typů svazků, tedy manželství a registrovaného partnerství, způsobuje, že se na nás bude i nadále zapomínat. Pandemická usnesení vlády byla vůči LGBT komunitě minimálně čtyřikrát diskriminující. Například svatby byly povoleny, ale registrace pouze, když jste byli na smrtelné posteli.

Nezasáhl by ale po narovnání manželství navrhovaný zákon nakonec také do života heterosexuální většiny? 

Asi narážíte na obavy o omezení svobody slova. Že stát bude oponenty pronásledovat kvůli tomu, že se jim manželství pro homosexuály nelíbí. Problém to bude, když státem placený úředník i po uzákonění novely odmítne stejnopohlavní pár oddat. Pokud ale přistoupíme na to, že se úředníci kvůli svému názoru nemusí řídit zákony, dostaneme se na počátek rozkladu právního státu. Důležité je také říct, že novela nenutí stejnopohlavní sňatky církvím. Naopak, oponenti se snaží církevní sňatky vnutit sekulárnímu státu.

Neotevře případné přijetí novely prostor pro další požadavky LGBTQ+ komunity? Zastaví se někdy? 

Je zajímavé, že takzvanou salámovou metodu, tedy postupné získávání práv, nám vyčítají stejní lidé, kteří nás nabádají, ať registrované partnerství jenom rozšíříme. A jestli ještě někdy budeme něco chtít? Samozřejmě. Naším cílem je, aby to, koho milujete, nemělo vliv na kvalitu vašeho života. Manželství pro všechny je jen jedním z nástrojů, jak k tomu dojít. Přijde mi nefér, že se objevuje požadavek na slib, že už se nikdy neozveme. Nerovnoprávnost LGBT lidí, ať už v rovině právní, nebo faktické, existuje bohužel stále v mnoha oblastech. Manželství vyřeší velkou část, ale ne vše. 

Adéla Horáková

Adéla Horáková (40) je advokátka, která se dříve zaměřovala hlavně na evropské a obchodní právo. Jako manažerka pro bono a diverzity koordinovala v této oblasti všech 20 evropských poboček advokátní kanceláře Dentons. Magisterský titul získala na brněnské Masarykově univerzitě, doktorát pak na Univerzitě Karlově. V současnosti je právničkou iniciativy za zrovnoprávnění manželství Jsme fér. Je také členkou výkonné rady Platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD) a poroty Pride Business Forum.

Duel DVTV: Právnička iniciativy Jsme fér Adéla Horáková a Roman Joch z Občanského institutu (3. 11. 2018)

Alternativní forma soužití si zaslouží alternativní termín, ne termín manželství, říká Roman Joch z Občanského Institutu v duelu DVTV. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy