Srdečním selháním trpí stále větší počet Čechů, tuto diagnózu lékaři stanovili už téměř 300 tisícům lidí. "I přesto, že u nás délka života před vypuknutím pandemie měla tendenci k prodlužování, nedařilo se nám prodloužit délku života lidí ve zdraví. Léta strávená s nemocí jdou nejčastěji na vrub srdečním onemocněním a mezi nimi právě srdečnímu selhání," říká předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart, jinak též přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty UK.
Na kardiologii VFN funguje Centrum srdečního selhání, které poskytuje komplexní diagnostické metody i nejrůznější způsoby léčby od podávání léků, přes léčebné pobyty po implantace kardiostimulátorů. Zaměřují se také na prevenci, aby co nejvíce snížili výskyt hlavních příčin srdečního selhání, jakými jsou vysoký krevní tlak, obezita, vysoká hladina cholesterolu nebo cukrovka. Zdejší lékaři nicméně varují, že nezanedbatelný vliv má i způsob života během koronavirové pandemie a s ním související zanedbaná prevence a zhoršená socioekonomická situace.
"Mezi výkonem hospodářství a kardiovaskulárními chorobami je těsný vztah. Pokud země zchudne, budeme čelit epidemii srdečních chorob. Ta může být umocněna i ztrátou možnosti sportování, kulturního vyžití a zvýšením sedavého způsobu života během pandemie. Bude vyžadovat velké úsilí, abychom této hrozbě společně zabránili," varuje Aleš Linhart.
Lockdown a přísná omezení tak mohou podle něj vést jak k nárůstu nadváhy a obezity, tak ke snížení trénovanosti, až po pokles pocitu životního komfortu a štěstí. "To vše se také bezprostředně promítá do stavu našich cév a oběhu a může mít nepříznivý dopad na riziko infarktů, mrtvic a dalších komplikací," doplňuje. K tomu se přidává i zanedbaná prevence, například nekontrolovaný krevní tlak a vysoká hladina cholesterolu či neléčená cukrovka.
A pak je tu možná překvapivě těsný vztah mezi socioekonomickou situací a výskytem kardiovaskulárních chorob. "Výskyt infarktů je vždy vyšší v oblastech s nižšími příjmy, u nás je to dobře patrno i přesto, že Česká republika má rozdíly mezi ekonomickou úrovní jednotlivých krajů relativně malé. Pokles HDP se tak může dramaticky promítnout ve vzestupu srdečních příhod," upozorňuje profesor Linhart. Tahle méně známá souvislost je dána nejrůznějšími sociálními, psychologickými i materiálními vlivy, které se projevují například kvalitou stravy, sportovním vyžitím, ale třeba také dostupností kvalitní lékařské péče.
Aby po koronaviru nevypukla epidemie kardiovaskulárních chorob, doporučuje Linhart chodit na preventivní prohlídky, pravidelně užívat léky na tlak, cholesterol nebo cukrovku, nepřestávat sportovat a hýbat se, nezanedbávat vyváženou a pestrou stravu s vyšším obsahem zeleniny a ovoce či nekonzumovat vyšší množství alkoholu. "A samozřejmě neodmítat vakcinaci. Jedině ta nás může vyvést z izolace a obecné deprese," dodává přednosta kardiologie ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze Aleš Linhart.
