Praha – Více než třicet milionů korun zbytečně vyhodil hlavní úředník Blanky Jan Beránek. Viní ho z toho alespoň žalobkyně Iva Bicanová – podle ní zbytečně zadal zakázku na roztřídění faktur za takřka čtyřicetimiliardovou stavbu, byť tuto práci měla dělat firma IDS, kterou si za to magistrát platil.
Soudkyně Městského soudu v Praze Veronika Čeplová začala případ projednávat v pondělí, a pokud bývalého ředitele Odboru městských investic uzná vinným, může ho poslat až na osm let do vězení.
Uvedený případ ovšem není jen věcí jednoho úředníka, který v únoru 2012 nastoupil na magistrát, aby se pokusil problém několikrát zpožděného a o více než osm miliard prodraženého tunelu vyřešit. Ukazuje také to, jaký panoval při stavbě stěžejní městské dopravní tepny chaos. Firma, kterou si na organizaci mnohamiliardové stavby Praha najala, to vůbec nezvládala, a politici a úředníci jí přesto dál platili peníze.
Jen dvacet procent na vícepráce
Nyní devětatřicetiletého stavaře přivedl na pražský magistrát tehdejší primátor Bohuslav Svoboda (ODS), aby převzal stěžejní Odbor městských investic. Pod něj patří nejdůležitější stavby v metropoli včetně Blanky.
Jako jednu z prvních věcí Beránek udělal to, že pozastavil proplácení veškerých faktur na Blanku – a to s odůvodněním, že je nutné zjistit, které mohou být proplaceny bez obav z postihu.
Podle tehdy platného zákona o zadávání veřejných zakázek se totiž mohla stavba prodražit o maximálně dvacet procent proti ceně nabídnuté v soutěži – a co je nad to, musí projít opět soutěží. Vše komplikuje to, že za vícepráce bylo považováno vše, co se odchyluje od původního projektu – byť by to bylo naopak celkovou cenu snížilo. (Od počátku letošního listopadu platí již mírnější zákon a Beránek by se stíhání bát nemusel – pozn. red.)
A Beránek si proto od radních nechal odsouhlasit zadání zakázky na "kategorizaci" prací, tedy oddělení těch, které byly podle původní dokumentace, a těch ostatních. První skupinu by mohl bez problémů proplatit, na druhé pak nechat vypsat soutěž – už ale pouze zpětně a formálně, protože skoro celá stavba už byla hotová.
K nepoznání proti plánům
A stavba byla podle Beránka tak složitá a změn bylo tolik, že úředníci města by takové roztřídění sami nezvládli. "Neodpovídaly přesně názvy ani počty stavebních objektů. Byla spousta dodatečných prací, protože se měnily normy či požadavky na stavbu," vysvětloval soudu Beránek, který počátkem roku 2013 zadal zakázku ve zkráceném řízení trojici firem v čele s Valbekem.
A v tomto se zastal Beránka i tehdejší náměstek primátora Jiří Vávra. "Proti té původní zadávací dokumentaci byla ta stavba k nepoznání," uvedl.
Jedna změna namátkou: Jako součást tunelového komplexu Blanka je Trojský most, který měl stát původně necelou půlmiliardu korun. Jenže až poté, co Metrostav soutěž na Blanku vyhrál, město rozhodlo, že nechá postavit jiný most – a vypsalo na něj dodatečně soutěž. Nový most pak stál takřka trojnásobek toho, co původní.
Vždyť to měla ve smlouvě IDS!
Jenže podle žalobkyně Ivy Bicanové by pro uvedené oslovení firem bez soutěže bylo potřeba stavu nouze – a ten tehdy nebyl. A zmíněné roztřídění prací k proplacení již od počátku měla dělat firma IDS, kterou město najalo jako správce stavby. "Musel vědět, že činnost, na kterou vynaložilo hlavní město přes 30 milionů korun, je činností zbytečnou a duplicitní," uvedla žalobkyně na adresu Beránka.
A zdá se, že o tom je přesvědčen i soud. "Proč jste nepožádali IDS, aby udělala tu kategorizaci ona? IDS to měla ve smlouvách," zeptala se Čeplová.
"Oni vůbec nechápali, co mají dělat, co po nich chceme. Nerozuměli tomu," řekl překvapenému soudu Beránek. "Vy jste si od IDS objednal dozor a bylo to na něm. Proč platíte za něco, co dělat měli, ale nedělali?" podivil se přísedící soudce. Podle Beránka ale již IDS objem prací, určených smlouvou, stejně vyčerpal, a proto by město s IDS muselo stejně podepsat další zakázku jako s Valbekem – a problém by to nevyřešilo.
IDS nefungoval
A to, že IDS prakticky nefungoval, potvrdil před soudem i Vávra. "Neustále jsme řešili připomínky k rychlosti a kvalitě jejich práce," řekl s tím, že bylo vyloučené, aby za této situace firmu IDS pověřili i zmíněnou kategorizací, tedy roztříděním fakturovaných prací.
"IDS neměla vůbec naši důvěru. Navíc by při tom vlastně kontrolovala sama sebe, což mi připadalo jako nesmysl," dodal. "Blanka měla od počátku nesmyslný systém zadání. Doufám, že další stavby v Praze nebudou probíhat takto hrůzně," dodal.
Ani na opakovanou otázku soudu, proč tedy magistrát IDS nevypověděl smlouvu, Beránek neodpověděl. Až o přestávce na chodbě uvedl, že smlouva byla nevypověditelná. "A kdybychom ji vypověděli, tak dovezou kamion papírů, které by před nás vyklopili. A co bychom s tím dělali," odpověděl Beránek, který v létě 2014 z magistrátu odešel a pracuje nyní v soukromé sféře.
Proces je naplánován do konce týdne. Soudkyně Čeplová chce vyslechnout řadu svědků, mezi pozvanými jsou i bývalí primátoři Bohuslav Svoboda a Tomáš Hudeček.
Mimochodem: Společnost IDS dostala za dozor na Blance podle smluv přes 230 milionů korun, dalších 150 milionů jí přiřkla koncem loňského roku arbitráž. Firma vzápětí oznámila, že požaduje dalších 300 milionů. Podle původně uzavřené smlouvy měla IDS za dozor na stavbě Blanky dostat 95 milionů korun. Jenže tato suma byla vypočítána z tehdy plánovaných nákladů sedm miliard. Ovšem s douškou, že v případě navýšení ceny se zvedne i odměna správce stavby. IDS tak vůbec nebyla motivována k úsporám, a čím dražší Blanka byla, tím víc mohla vydělat.
