Praha - Ministerstvo vnitra v reakci na zvyšující se počet zadržených nelegálních migrantů znovuotevře areál uprchlického tábora v obci Vyšní Lhoty. Zároveň v detenčním středisku pro migranty postavilo provizorní stany a kontejnerová obydlí.
Ředitel cizinecké policie Milan Majer v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětlil, že stany pro nelegální cizince budou oplocené. "Stany jsou vedle budovy, kde jsou ubytovaní cizinci a mají před sebou ploty; nejedná se o nic úplně nového, že by například stály na louce nebo něčem podobném," říká plukovník Majer.
Cizinecká policie, která má za úkol střežit hranice, se také potýká s vynalézavostí převaděčů. Organizátoři převodů přes hranice často reagují na aktuální kontroly policistů.
"Pokud se policie zaměřuje na vlaky, během krátké doby se taktika cizinců změní a začnou jezdit v autobusech nebo úkrytech dodávek. Jejich metody jsou opravdu velmi pružné," popisuje policejní plukovník Majer.
Aktuálně.cz: Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl, že migrující cizince nelze zadržovat kvůli nebezpečí útěku, protože tento pojem není v českém právu zatím jednoznačně definován. Jak tedy konkrétně cizinecká policie u migrantů určuje, že u nich existuje riziko útěku?
Milan Majer: Jestliže cizinec v Maďarsku požádá o azyl a nevyčkal rozhodnutí řízení o azylu a ze země utekl a nadále bez jakékoliv kontroly doputoval až na naše území, pak je zde zcela nepochybně další nebezpečí útěku. Vždyť i on sám často ve své výpovědi uvádí, že jeho cílová země je Německo. Proto je nutné takové osoby zajišťovat.
Důvodem zajištění není ale jen nebezpečí útěku. Prioritně je potřeba říct, že pokud policie zadrží jakéhokoliv cizince, který nemá u sebe cestovní doklad a nemůže prokázat totožnost, pak policista vůbec neví, kdo proti němu stojí, neví, co je to za osobu. Obecně lze říci, že každý cizinec, který je zajišťován podle zákona o policii a pobytu cizinců, je potenciálním nebezpečím pro Českou republiku.
Nakolik je časté, že migranti u sebe nemají vůbec žádný doklad totožnosti?
Takových migrantů je většina, rozhodně. Při prvotním kontaktu s policií je nemá nikdo, tito cizinci jsou instruováni, co mají dělat: zbavit se veškerých dokladů, jízdenek a nenechat se daktyloskopovat (sejmutí otisků prstů, pozn. red.). Ti cizinci tedy u sebe nemají doklady nebo mají padělky jiných evropských dokladů totožnosti. Jsou i případy, kdy nalezneme jejich pravý doklad při osobní prohlídce. Těch případů ubývá, to znamená, že ověřování totožnosti závisí i na komunikaci se zastupitelskými úřady státu, ze kterého si myslíme, že cizinec pochází.
Ministerstvo vnitra oznámilo, že pro nelegální migranty v táboře v Bělé-Jezové postavilo stany a kontejnerová obydlí. Jakým způsobem v nich bude zajištěna bezpečnost? Už teď jsme byli svědky protestů zadržených uprchlíků.
Jak bylo řečeno, stany jsou v Bělé-Jezové provizorně a jsou umístěné v takzvaném mírném režimu, to znamená v prostoru oplocení. Stany jsou vedle budovy, kde jsou ubytovaní cizinci a mají před sebou ploty; nejedná se o nic úplně nového, že by například stály na louce nebo něčem podobném. Střežení je součástí onoho mírného režimu.
Tento režim tedy platí i pro kontejnery?
Kontejnery budou také v mírném režimu, střežení tam bude probíhat standardní cestou jako doposud.
Dříve jste informovali, že hlavní trasou pro uprchlíky jsou například mezinárodní rychlíky z Maďarska do Německa, které přes Česko projíždí. Mění se v průběhu času taktika migrantů?
Vzhledem k tomu, že obchod s lidmi a převaděčství je velmi výnosná činnost, převaděči velmi rychle a pružně reagují na způsob kontrol policie. To znamená, že pokud se policie zaměřuje na vlaky, během krátké doby se taktika cizinců změní a začnou jezdit v autobusech nebo úkrytech dodávek. Jejich metody jsou opravdu velmi pružné. I z tohoto důvodu je odhalovat nelegální migraci velmi obtížné.
Ze zhruba 1050 cizinců, kteří byli zajištěni, jich 660 přijelo vlakem. To znamená, že většina jezdí vlakem, dále 150 lidí jsme zadrželi v autobusech. V dalších případech se jednalo o osobní auta, dodávky nebo nákladní automobily. Jen málo migrantů cestuje letecky.
Jak funguje spolupráce v této oblasti s Německem? Vracejí k nám nelegální migranty?
Tak jako my vracíme v rámci dohody cizince, kteří přešli, úplně stejnou formou je vrací oni nám a funguje to úplně stejně. Jsme v schengenském prostoru, a pokud nám Němci vrátí cizince, který vstoupil do Německa od nás, zjišťujeme v jakém statutu, v jakém postavení se na naše území dostává.
Je potřeba říci, že mezinárodní spolupráce je při odhalování nelegální migrace velmi důležitá. Na státních hranicích s Rakouskem i Německem máme takzvaná společná policejní centra. Na těchto pracovištích slouží policisté z obou zemí a my tak máme denní informace o aktuálním vývoji nelegální migrace i bezpečnostní situaci. Pak jsme schopní okamžitě pružně reagovat na jejich vývoj a měnit taktiku kontrol.
Co je podle vás z hlediska cizinecké policie největším problémem probíhající uprchlické krize?
Určitě to je zvýšený počet zadržených cizinců. Je potřeba si říci, že v dnešní době už se na problému nelegální migrace nepodílí jen cizinecká policie, ale policie obecně, například pořádková, dopravní nebo kriminální. Velmi úzce spolupracujeme i s celní zprávou. Začaly probíhat i jednání s ostatními bezpečnostními sbory, jako je vězeňská služba, celní správa nebo armáda, které by mohly policii pomoci. Podle novely zákona o policii se rozšířila možnost posil právě nejenom armády, ale také vězeňské služby a celní správy.
