Precedent k pouštění uprchlíků? Věc má na stole správní soud

Jan Hejl Jan Hejl
5. 8. 2015 13:25
Cizinecká policie napadla kasační stížností rozsudek, který nařídil, že stát nesmí zadržovat uprchlíky v detenčních táborech kvůli nebezpečí z útěku.
Uprchlický tábor.
Uprchlický tábor. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Cizinecká policie reaguje na rozsudek krajského soudu v Ústí nad Labem, který rozhodl, že stát nesmí zadržovat uprchlíky kvůli možnému nebezpečí útěku. Policisté se proti rozhodnutí ústeckého soudu odvolali. "Podali jsme kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Čekáme její výsledek," potvrdila Aktuálně.cz mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

Žalobu na počínání cizinecké policie, jak upozornily Lidové noviny, podal Iráčan, jenž byl proti své vůli zadržován v detenčním zařízení v Bělé-Jezové. V rozsudku ústecký soud zdůraznil, že v českém právním řádu není pojem "nebezpečí útěku" přesně definován, a proto nelze na základě něj uprchlíky v detenčních zařízeních zadržovat.

Po rozhodnutí soudu se tak otevřely dveře na podání žalob ve stejné věci i dalším uprchlíkům. Ačkoli se ostatní soudy nyní výkladem ústeckého krajského soudu řídit nemusí, za několik týdnů se může situace obrátit.

Pokud by Nejvyšší správní soud (NSS) dal krajskému soudu v Ústí nad Labem zapravdu, museli by soudci v podobných případech postupovat obdobně. Rozhodnutí NSS by se stalo závazným precedentem.

"V takovém případě bychom uprchlíkům doporučovali, aby v žalobách argumentovali právě tímto precedentním rozsudkem. Budeme to doporučovat všem," konstatovala Tereza Bártová z Organizace pro pomoc uprchlíkům, která migrantům v Bělé-Jezové poskytuje právní poradenství.

Existují i další možnosti

Potvrzení rozsudku ústeckého krajského soudu není jedinou variantou, kterou NSS může vyřknout. Správní soud může prvoinstanční rozhodnutí změnit nebo zrušit a ústeckému soudu nařídit, aby rozhodl jinak.

Krajský soud v Ústí nad Labem řešil případ rodilého Iráčana, kterého cizinecká policie zadržela v detenčním táboře, v červnu. Jednalo se o úplně první námitku na zadržení uprchlíka na základě nebezpečí útěku.

Pravidla pro zachycování nelegálních migrantů a zejména jejich následné vrácení do země, kde poprvé překročili hranice schengenského prostoru, upravuje tzv. Dublinské nařízení. Jeden jeho článek odkazuje k možnosti uprchlíka zadržet, pokud u něj hrozí "vážné nebezpečí útěku."

Čeští zákonodárci však, jak píší Lidové noviny, opomněli v zákoně tento pojem přesně definovat. I navzdory tomu, že unijní předpisy to výslovně vyžadují. A proto krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl, že na nebezpečí útěku se policie odvolávat nesmí.

Vše by měla napravit novela zákona o pobytu cizinců, která po prvním čtení v současnosti leží v Poslanecké sněmovně. Ta už by měla nebezpečí útěku jasně definovat. Lze očekávat, že její přijetí a následná právní účinnost se v návaznosti na zdlouhavý legislativní postup může na několik měsíců protáhnout.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Zeman chce ocenit policistu, který zasahoval ve Vejprtech

Prezident Miloš Zeman plánuje udělit na podzim medaili policistovi, který v neděli s nasazením života pomohl obětem požáru ve Vejprtech na Chomutovsku. O tragédii bude v pondělí jednat s premiérem Andrejem Babišem. Uvedl to v pořadu Rádia Frekvence 1 z vysílaném z Lán.

Zdroj: ČTK
Další zprávy